Vortex – revoluční typ větrné elektrárny bez vrtule
Větrná elektrárna, která se obejde bez listů rotoru, turbíny a celého masivního pylonu? David Yáńez, zakladatel společnosti zakladatel španělské společnosti Vortex, vidí cestu v oscilacích a aerolastickém chvění malých stébelnatých zařízeních, elektráren Vortex Bladeless.
Inspirací k mimořádně zajímavému prototypu byla španělským vynálezcům doslova katastrofa. I když to zní to zvláštně, historické záběry ze dne 7. 11. 1940, kdy zmíněné aerolastické chvění rozhoupalo pevnou strukturu mostu Tacoma Narrows v Pugetově zálivu a způsobilo jeho demolici, přivedlo Yáńeze a jeho kolegy k myšlence na funkční alternativu větrným elektrárnám.
Začali tedy pracovat na modelu „stébla“ kónického tvaru, které připojeno v nejužším bodě k pevnému povrchu generuje svými oscilacemi energii. Záhy byl na světě první prototyp, který má v průměru 40 centimetrů.
„Všechno je to otázka měřítka,“ říká Yáńez. „Bezlisté jednotky Vortex dokáží energii spolehlivě generovat už při síle větru okolo 1,5 – 1,8 m/s. Nemusí být zdaleka tak velké, jako rotorové větrné elektrárny. A na jednotku plochy jich můžete instalovat mnohem větší množství.“
Jak potvrzují i jeho kolegové, výroba je v závislosti na užitém designu o 47-53 % levnější než u stejně výkonných modelů rotorových větrných elektráren, a náklady na údržbu a provoz padají až o 80 %.
A aby toho nebylo málo, z hlediska vynaložené výrobní energie a produkované uhlíkové stopy si Vortex Bladeless stojí o 40 % lépe. A na rozdíl od klasických větrných elektráren je tu i velmi nízké riziko kolizí s prolétávajícími ptáky.
Zařízení Vortex využívá stejného principu jako alternátor v autě, elektromagnetické indukce. Ve své technické podstatě je tedy mnohem jednodušší (a méně poruchové), než zařízení rotorové větrné elektrárny.
V současnosti tým Vortex testuje 12,5 metrů vysoké „stéblo“, které je schopné generovat 4 kW. Jako takové by našlo využití pro rezidenční i provozní výstavbu, stejně jako v izolovaných a nepřístupných oblastech.
„Jsou i plány na masivní jednotky, schopné generovat 1MW+, ale zatím je to jen ve fázi přípravy,“ říká Yáńez. Společnost Vortex zatím posbírala od investorů a z dotačních titulů na 1,1 milionů eur, a připravuje uvedení 4 kW jednotky na trh v průběhu tohoto roku.
To jako nám budou elektřinu vyrábět obří jointy?
pani, zoberte si zakladnu rovnicu e = 1/2 ro A v^3 a z nej vam vyjde, ze pomer „zeleza“ k ploche A je u tohoto zariadenia nasobne vyssi, nez u klasickej vrtule. Tudy cesta nevede.
Jen další technický nesmysl a oblbování lidí.
Při větším větru se to tak rozkmitá, že se ulomí – nebo bude muset být kotveno tak, jako jsou kotveny stožáry vysílačů, aby se neulomily v patním izolátoru.
Podle tvaru a uspořádání mi to evokuje, že to bude přece jen rotovat. Pokud to jen vibruje, zná někdo podrobnější uspořádání?
Nechci být za hnidopicha ale v prvním odstavci „vidí cestu v oscilacích a aerolastickém“ má být asi aeroelastickém. V druhém odstavci je to také.
Zajímavá myšlenka. Uvidíme, jestli se to uchytí.
no musim říct že pokud to bude fungovat tak a bude to levnější tak by se dali přesvědčit i ti co do posavat větrné elektrárny odmítali mít v blízkosti svých domů
Tak ono to asi nebude zrovna tiché. Takové vibrace vyluzují docela nepříjemné frekvence často na hranici ultrazvuku. Ale rozhodně lepší jak rotující vrtule.
Tak zrovna dneska jsem jel na kole okolo jedné z největších větrných elektráren u nás, stál jsem přímo pod ní, ale nic jsem neslyšel. A že jela fest. Akorát občas rupnutí, když se nastavovala do jiného směru. Minule, když jsem tam jel, tak jsem slyšel slabej svist, ale dneska nic. Jako duch:-). Tím to ale nechci obhajovat. Tři, maximálně pět na okres, víc ne!
no dneska už jako důvod proč nechtít větrník v blízkosti svého domu nevidím ani tak hluk ale to že pokud vám přes zahradu přejede v pravidelných intervalech stín pak to muže bít dosti nepříjemné a za určitých podmínek jako je frekvence průchodu toho stínu i možná poškozující zdraví což by se u tohoto dalo asi z velké části odstranit asi náký stín který se bude chvět tam bude ale nejspíš ne tak jako u větrníku je to jen myšlenka nevím na kolik přesná
Rozhodně by to byla zajímavá studie, ohledně toho průchodu listů a jejich vlivu na zdraví, nevím jestli ji někdo již dudělal.
Ty elektrárny s výkonem v řásu MW se k nám, podle mne, nehodí, ovčem malé ve stovkách kW by mohly mít své opodstatnění. Nicméně bych ještě dodal že kromě tohoto rotoru by mohla se vrátit, ale to jsou opavdu malá zařízení, ještě Halladayova turbína. Má výhodu v tom že je regulovatelná a ještě při výkonu v řádu kW je relativně malá a zajímavá i esteticky.
Velice zajímavé, tak jen ať se to uchytí.
Vida, tohle nevypadá vůbec špatně.