Černý rok pro španělskou větrnou energetiku

Rok 2015 se v globálním měřítku projevil jako vynikající pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie. Bohužel to neplatí pro Španělsko. Země, která alespoň na úrovni Evropy představuje stálici větrné energetiky, loni nenainstalovala ani 1 MW nových elektráren.

Větrný park Maranchon ve Španělsku je jedním z největších v Evropě, foto: Jfga, wikipedia, licence Creative Commons 3.0 Unported
Větrný park Maranchon ve Španělsku je jedním z největších v Evropě, foto: Jfga, wikipedia, licence Creative Commons 3.0 Unported

Za poslední čtyři roky to jde se Španělskem z kopce. Za tuto dobu se zde totiž podařilo rozjet „jen“ 1 932 MW nových instalací, což v měřítku předchozích let činí ze Španělska zemi nejméně přátelsky nakloněnou větrné energetice v Evropě. Aktuální stav je zde vlastně vůbec nejhorší za posledních dvacet let.

Situaci vyhrotila politická situace, nejasné a neprůhledné vedení státních zakázek, a také nepříliš úspěšná Vládní energetická reforma, přijatá v roce 2013. Ta se dnes jeví jako hlavní příčina španělského propadáku. Od roku 2013 bylo toto dotační schéma naplněno jen ze 1,4 %, respektive bylo instalováno jen 27 MW.

Španělsko si stále udrželo pozici lídra dodavatele řešení (značky Iberdola, Gamesa) větrných elektráren, ale zdejší podniky se drží vlastně jen díky vývozu (za léta 2014 a 2015 šlo 100 % výroby na export). Doma o jejich výrobky zájem není.

Španělsko tak může mít problém se splněním závazných cílů pro podíl energie z OZE na konečné hrubé spotřebě energie stanovených Evropskou unií. Podle Španělské asociace pro větrnou energetiku (AEE) je základem pro splnění stanovených cílů pro rok 2020 obnovení právních záruk pro větrné elektrárny, o které tyto zdroje přišly kvůli zmíněné reformě.

Do roku 2020 by mělo Španělsko dokázat uvést v provoz 6400 MW OZE, aby splnilo závazky vůči EU, ale situace tomu zatím neodpovídá.

7 komentářů: „Černý rok pro španělskou větrnou energetiku

  • 17. 2. 2016 (19.55)
    Trvalý odkaz

    Co to placate. Kdyby OZE mely takove dotace jako jaderna energetika, mohly by elektrinu dodavat zadarmo.
    Jaderna energetika je podporovana na vsech urovnich. Kdejake vyzkumne ustavy, Statni urad pro jadernou bezpecnost. Univerzity, ktere delaji vyzkum pro JE. Vsechny tyto naklady nejsou vycisleny.

    Reagovat
    • 17. 2. 2016 (22.07)
      Trvalý odkaz

      Jaderné elektrárny jsou jen jedním, byť nejviditelnějším objektem v působnosti SÚJB, spadají pod něj průmyslové zářiče, rentgeny, defektoskopy, tritiové barvy, radiofarmaka atd. Nejsem si jistý, ale možná i cyklotrony.

      ÚJV Řež má také mnoho jiných úkolů než výzkum reaktorové technologie, ten se již poměrně dávno přesunul do projekčních kanceláří strojíren, dneska připravuje radiofarmaka (mimochodem tento reaktor je jeden z posledních schopný připravovat některé typy izotopů pro farmakologii), ozařuje vzroky hornin na analýzu, testuje se v něm chování nových materiálů v prostředí s neutronovým tokem atd.

      Druhým takovým reaktorem u nás je 15kW reaktor na ČVUT, který slouží pro výuku budoucích odborníků v tomto oboru, stopnout tyto dotace, by byla hloupost jednak protože bychom museli tyto prvky draze dovážet (a u některých pro poločas rozpadu je něco takového skoro nereálné, možný tak stíhačkou), nebyly by možné některé typy výzkumu i v jiných odvětvích, a přišli bychom o jednu z dimenzí vzdělání na ČVUT, jak je ale tento reaktor přesně zakomponován do výuky nevím.

      Za předpokladu že by k něčemu takovému došlo celosvětově, pak bychom čelili vážnému problému vysoké ceny některých preparátů a potenciálnímu zastavení vývoje v některých oblastech.

      Univerzity výzkum pro průmysl nedělají zadarmo, možná že to tak bylo kdysi, ale dnes jsou na to smlouvy a univerity na výzkumu tratné nejsou.

      Tady je jeden mnohem zásadnější problém než jaderná energetika, jsou jím fosilní paliva s původem v některých despotických státech.

      Reagovat
    • 23. 2. 2016 (22.23)
      Trvalý odkaz

      Kdyby oze parodie na elektrárny měly takové dotace jako JE (tj. žádné) a takové normy jako JE (tj. přísnější než kosmický průmysl), tak je fotovoltaika stále jen doménou družic, sond a kalkulaček a větrníky uvidíte akorát na pouti.

      Reagovat
  • 17. 2. 2016 (17.50)
    Trvalý odkaz

    Na Śpanělsku je vidět skutečná tvář větrné energetiky, bez dotací nebo ideologických zábran stavby efektivních jaderných zdrojů není větrná energetika konkurenceschopná.

    Reagovat
    • 17. 2. 2016 (19.56)
      Trvalý odkaz

      V Nemecku, Dansku, Anglii vsude je vetrna elektrina nejlevnejsi zdroj.

      Reagovat
      • 23. 2. 2016 (22.20)
        Trvalý odkaz

        hovadina. Když je něco dotované, tak to za levné může považovat jen idiot.

        Reagovat
    • 17. 2. 2016 (21.46)
      Trvalý odkaz

      Na Španělsku je spíše vidět nekompetentnost vlády, která pod heslem „Stát je vše“ provádí akce proti občanům a podnikání. O tom že zakázali instalaci soukromých solárních zdrojů, jak FVE tak na ohřev vody, stejně jako o tom jak zakázali ve školách jídlo z domu aby se kupovalu drahé v jídelnách, bylo slyšet před pár lety i u nás.

      Pro zajímavost loni, než byla letos zrušena u nás garantovaná výkupní cena z OZE, tak výkupní cena z VE v našich podmínkách byla stanovena na 2000Kč/MWh, Temelín II požadoval 2000-2400Kč/MWh, cenově je to +- stejně. V tomto bych problém neviděl. Sad i kdybychom započítali PVE, tak bychom byli někde na konečné ceně 4-5Kč/kWh.
      Ty PVE budou třeba v obou scénářích, jak s OZE, tak s JE, nehledě na to že by bylo lepší se dívat po reaktorech, které si palivo pro další provoz vyrábí samy, než po VVER. Úplně si tím nejsem jistý, ale těžkovodní, např. CANDU, by měly být schopny za jistých podmínek takového provozu.

      Reagovat

Napsat komentář: Josef Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *