Ekologizace energetických provozů výrazně pomohla ovzduší v Moravskoslezském kraji
Dva roky monitoroval státní Zdravotní ústav se sídlem v Ostravě ve spolupráci se svými partnery, především z Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava a České geologické služby Praha, znečištění ovzduší prachovými částicemi PM10 a jeho původce v Moravskoslezském kraji.
Výstupem výzkumu jsou mimo jiné interaktivní mapy kraje pro letní a zimní období, kde je pro každé místo vyjádřen procentuální podíl zdrojů znečištění prachem. Nezávislý a důkladný průzkum prokázal, že velká energetika přispívá k imisím jen malým zlomkem.
Mnohem většími původci znečištění jsou doprava, lokální topeniště, resuspenze prachu z povrchu a špatné ovzduší v sousedním Polsku. Až za nimi je v pomyslném žebříčku průmysl a hutnictví. Energetika tento výčet uzavírá.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Čtvrtina vozů produkuje 90 % všech emisí
„Ukazuje se, že investice skupiny Veolia Energie do ekologizace svých provozů mají smysl a výrazně se projevují ve stavu ovzduší,“ uvedl k závěrům výzkumu Josef Novák, generální ředitel společnosti Veolia Energie ČR.
„V minulých letech jsem do ekologizačních opatření investovali asi čtyři a půl miliardy korun. Další asi dvě miliardy budeme investovat v následujících letech. Ekologie je pro nás priorita, a to nejen kvůli stále přísnějším evropským předpisům,“ shrnul.
Podobný názor má i Petr Holica ze Svazu průmyslu a dopravy ČR, který poukázal na další pozitivní efekty:
„Ekologické investice jsou pro firmy v Evropské unii nutností. V našem kraji platí ještě přísnější emisní limity, a tak můžeme říct, že ekologizační opatření všech velkých firem v Moravskoslezském kraji, včetně Veolie Energie ČR, tvoří technologickou špičku. Pozitivní dopady nehledejme jen v životním prostředí. Ekologické investice vytvářejí také nová pracovní místa.“
Řešitelé projektu nejprve odebrali asi 300 vzorků z jednotlivých zdrojů (komíny průmyslových podniků či rodinných domů) a surovin (uhlí, dřevo, struska, popílek atd.). Tím získali nezaměnitelnou stopu, kterou následně mohli porovnat s více než 1 000 vzorky imisí odebraných z ovzduší. Proto se vžil mezi řešiteli pracovní název projektu Fingerprint, tedy otisk prstu.
Měření probíhalo ve čtyřech etapách (dvakrát v zimě, jednou v létě a jednou během přechodného období) a vždy byly odebírány 24hodinové vzorky. Celkový celoroční podíl jednotlivých znečišťovatelů je uveden na grafu 1. Odebrané vzorky byly sledovány i pod mikroskopem (prachové částice vznikající při průmyslových operacích nebo z dopravy vypadají jinak).
Zohledněny byly také meteorologické podmínky, především zpětné trajektorie proudění vzduchu a větrné růžice. Výsledná emisní data pak byla zpracována podle české národní metodiky SYMOS´97, která umožnila zapojit i vliv zdrojů mimo Českou republiku. Díky všem uvedeným postupům je projekt zcela komplexní a velmi důkladný.
Fingerprint pracuje s daty roku 2013 a je v rámci České republiky unikátní, protože zatím žádný podobný projekt nevznikl.
„Doposud se podíly zdrojů znečištění odhadovaly poměrem třicet procent doprava, třicet průmysl, třicet lokální topeniště a zbytek další zdroje. Projekt tvrzení změnil a zároveň upřesnil,“ sdělila Lucie Hellebrandová, vedoucí Oddělení ovzduší ze Zdravotního ústavu v Ostravě.
„V topné sezoně narůstá vliv lokálních topenišť. V kraji jsou místa, kde je vliv topenišť až 75 %,“ dodala. Na jiných místech je nejvýraznějším znečišťovatelem doprava. Třeba v Ostravě-Porubě pochází až polovina prachu právě z dopravy. V celokrajském porovnání pak 37 % měřeného znečištění pochází se sousedního Polska.
Zajímavé je i porovnání uvádějící, pro kolik obyvatel je který typ zdroje znečištění dominantní. Pro 48 % obyvatel MSK je největším problémem doprava. Druhou největší skupinu představuje dálkový transport prachu ze vzdálených lokalit především v Polsku. Velká energetika v MSK vůbec v tomto porovnání nefiguruje (viz graf 2).