Bublinkové skleníky – záchrana zemědělství v suchých oblastech
Nedostatek závlahové vody představuje jednu z možných příčin budoucí destabilizace celé řady regionů. Pro africké země nebo vnitrozemí Austrálie poskytují naději nově navržené bublinkové skleníky.
Proč? Bubble Greenhouse o rozloze 150 metrů čtverečních dokáže každý den vyrobit osm kubíků vody a k tomu 30 kilogramů potravin. Pod tímto objevem je podepsán inženýr Mario Schmack, jeden z výzkumníků Massachusettského technologického institutu (MIT).
Model Bubble Greenhouse vychází ze známých a hojně využívaných principů odsolovací technologie, a ve své prosté podstatě využívá odpařování vody rostlinami a následnou kondenzaci vodních par.
Solární hrnec odsoluje vodu v rozvojových zemích
Využit může být prakticky kdekoliv, za předpokladu že k dispozici bude dostupná úrodná půda a přísun vody. Výhodou je, že tato úrodná půda může být klidně na požadovanou lokalitu dovezena, a voda klidně může být mořská. Uzavřený mikro-ekosystém bublinkového skleníku si s tím poradí, i kdyby měl stát uprostřed pouště.
Základem Bubble Greenhouse je skutečnost, že od svého okolí je dokonale izolován. Jen tak může fungovat bezproblémová kondenzace vodních par, ke které dochází na jemné bublinkové struktuře dvojitého plastového povrchu skleníku.
Členitost mikročástic na vnitřním povrchu umocňuje celkovou výtěžnost z kondenzace vody. Díky tomu, že je systém uzavřený, není zapotřebí substrát přehnojovat, a dovnitř se nedostanou ani rostlinní či živočišní škůdci.
Užitá technologie odsolování s využitím zvlhčovačů, výparníků a rostlin není sice tak účinná jako reverzní osmóza (využívaná k odsolování mořské vody v průmyslovém měřítku), ale principielně postačí k produkci potravin i zajištění vodních zdrojů v lokalitách, kde by zemědělské hospodaření nebylo možné.
O technologii zatím projevil zájem institut Technion z Izraele a vývojářská laboratoř ze západní Austrálie.
Kdyby se národy na Blízkém východě a v Africe přestaly vyvražďovat na náboženském nebo kmenovém principu, byl by tam ráj na zemi. Několik sklizní ročně a skoro bez práce. Ostatně původním přírodní systém tam rozvrátili kolonizátoři a když jimi vybudovaný systém začal fungovat, odešli a původní obyvatelstvo ho zničilo. Je smutné pozorovat, jak vzdělanci ze západních univerzit dokáží po návratu domů zničit svoji vlast.
Nj, jenže bez kolonizace by to bylo málo komukoliv platné, ale na druhou stranu lepší než to co je tam teď. Z Rhodesie se stala díra, kde peníze nemají ani hodnotu toho papíru na kterém jsou tištěné.
K tomu rozpadu se začalo, podle mne schylovat v rice 1917 a pak v roce 1918-19, kdy končila velká válka, tam vznikly podmínky pro vznik nacismu v DE a osmnská říše byla rozpacelována, car padla a vznikl SSSR, který hrál roli v rozpadu kolonií a tom co se dělo pak (Až po WWII). Pak se to rozpaldo i pro ten šok z WWII, kdy skončil ten přístup, který držel kolonialismus. Odstranění kterékoliv z příčin by vedlo k tomu že se tak nestane.
Doufám, že se snad brzy poučí a ořestanou dělat hlouposti.
A co včely. To tam pěstují pouze rostliny, které nepotřebují opilovače?
Ono je to trochu zkreslené. Není to úplně uzavřený systém, jak můžete i z obrázku (doufám, že ne jen ilustračního) vidět, dá se to nadzvednout.
P.S.
Pro zácharanu celého ekosystému Jordánu, Galilejského jezera a Mrtvého moře je třeba dosáhnout odtoku miniálně 400 milionů kubickýc metrů ročně, to jest 12m3/s v průměru, zde s povodňováním. Pro plnou onovu je třeba získat 1200-1500 milionů kubických metrů ročně. To je kolem 40m3/s.
To představuje spotřebu asi 440MW kontinuálního výkonu, neboli 3,86TWh. Z 1MW solární elektrárny lze ročně získat asi 3,6GWh, tedy muselo by být instalováno asi 1000m/2 panelů. pro plnou obnovu. Navíc zde je i dost slušný potenciál pro větrné elektrárny, poblíž Galilejského jezera je to rychlost v 80m nad zemí v průměru 5m/s. A Negevská poušť je oblst doslova přetékající energií.
Propojovací vodovod by musel mít asi 50-55km o průměru sedm metrů. Další možnost by byla přepojení centrálnho přivaděče pro stát Izrael jen a pouze na tuto odsolenou vodu, toto zařízení by se nacházelo nejspíš někde poblíž města Haifa. Ale i tak by to bylo patrně nedostatečné pro doplnění jezera, možná by to lehce zlepšilo situaci Jordánu.
Celý BV, kdyby se vkvajzl na boje, by mohl být neskutečně výkonou ekonomickou oblastí s vysokým standardem života. jsou k tomu třeba ale jisté kroky, ale jsou jich tam vlády ochotny?
Bože, to jsou nesmysly.
Uplynulo pár let a už by zase někteří chtěli poroučet větru a dešti.
Víte ono jezero Galilejské je ohroženo slanými prameny, byť je kolem záchytný kanál, nemusí vydržet věčně, nevydrží, pokud jeho hyrostatický tlak ještě poklesne, přísun slané vody vzroste a jezero se otráví, totální výpadek dodávek vody pro Izrael a značný problém pro Jordánsko. Z toho by došlo ke kolapsu zemědělství, to jezero dodává ročně přes 1,2 miliardy kubíků vody pro závlahy a spotřebu průmyslu, obyvatel. Pokud zkolabuje jeho schopnost „homeostáze“ a přejde na nový ustálený stav, novou situaci, pak stejně těch 440MW kontinuálního výkonu bude Izrael a Jordánsko potřebovat aby z té vody tu sladkou vyrobili. Nebo utnout odběr, což bude katastrofa a modlit se k Bohu aby se jezero vzpamatovalo.
Takže buuď se bude investovat nyní a předejde se tomu, nebo později, bude patrně válka o vodu a pak se bude investovat.
Apropos, toto není poroučení větru a dešti, toto je pouze výroba a doprava vody, sice ve velkém, ale ne neproveditelném měřítku. Vyžaduje to jen ztrojnásbit současnou desalinizační kapacitu, která je 500 mil. kubíků ročně. Mělo by se to udělat, dokud se může Jordánsko podílet ropnými penezi, alespoň trochou.
Nápad je to zajímavý. Ono na to asi také dojde. Voda je natolik vzácná, že se s tím bude muset lidstvo nějak popasovat. Problémem jsou fanatici, kteří za každou cenu chtějí prosazovat svoje okamžité zájmy jakýmkoli způsobem.
Nebo tam postavit jednu jaderku a je to. A pojede to i v noci.
Jaderku bych raěji neriskoval, víte co bylo křiku jen z jednoho VVER 1000 v Persii, nejraději bych viděl tu oblast bez jakýchkoliv zbytečných roznětek konfliktů. Ale máte pravdu.
To mne přivádí k další myšlence, že možná pokud bychom se vykašlali na některé akce, které brzdí ekonomiku, tak bychom mohli pro řešení problémů využít nejmodernější technologie, odsolování je relativně zvládnutá technologie, prostě se přizpůsobit. Mohlo by to být zároveň motorem inovací.
Sice se vždy staraší jaké škody GZK napáchá, ale jaké by byly náklady na přizpůsobení se? Kubík odolené vody by stál asi 20Kč.
Domnívám se že bude nakonec pro nás jednoduší vzhledem k povaze ekonomiky a lidí provést tato opatření, než celkovou změnu lidstva.
Výborný nápad, jak účinně využít ty nesmírné prostory pouští, které mohou být úrodné, a jak zároveń se vypořádat s problémem nedostatku závlakové vody. Navíc se mi zdá, že by to mohlo pracovat i proti přesolování půdy ke kterému jinak při závlahách dochází.
Myslím, že by se toto dalo aplikovat v SA na pobřeží rudého moře, vzhledem k tomu že se snaží o potravinovou nezávislost by toto zařízení mohlo výrazně uspořit vodu a možná sloužit i jako jakýsi katalizátor proti extremismu. Sice to není tak ambiciózní jako vytvořit pomocí R.O. skutečnou řeku a tu pouštět z pohoří dolů, teoreticky až k perskému zálivu, ale i tak by to byla zajímavá a velmi užitečná věc.
Předpokládám, že stejnou technologii lze později využít i v případě Marsu, kde bude nutné odsolit vodu stékající v Hellas planitia, pokud se teplota drží mezi 0°C a 10°C. Možná moderní materiály by mohly obejít problémy, kterým čelila Biosphere 2, kde, nepletu-li se docházelo k mizení CO2 vlivem užití betonu, který dále pracoval a spotřebovával tento plyn.
Aplikace tohoto ve velkém by navíc mohla, pokud se ji rozhodnou nasadit Jordánsko a Izrael, i záchranu Jordánu (náš snad zachraňovat nepotřebuje, zatím), který trpí přílišným odběrem vod Galilejského jezera právě pro účely závlah. Ovšem ideální stav by byl dosáhnout takových odběrů, které by umožnili obnovení elektrárny v Naharayimu.
Hlavní je včak cena toho zařízení. V případě aplikace na naší planetě však musí být počítáno s moností přívodu dešťových srážek dovnitř, pokud k nim dojde. Jinak by si ldé vyrobili jen další problém, bleskové povodně a rychlé vyčerpání podzemní vody. V případě Izraele navíc s tím, že by ryhcle sfrkla do moře. V případě SA by to bylo o něco méně děsivé, ale blesková povodeň také není nic příjemného.
Aplikace u nás zatím nemusí se zdát jako výhodná, ale v budoucnu bude patrně nutná.
Je otázka, jestli bude možné tyto skleníky použít i pro produkci obilovin, pro tento účel by musely ale být budovány na složitějších konstrukcích, které by umožnily průjezd kombajnu (rozestupy pilířů) Také v jisté době by asi přetaly plnit finkci odsolování, nejsem sice zemědělec, ale nemyslím že soustavné vlhko dělá zrajícímu obilí dobře.