Splachovat dešťovkou se vyplatí – i v USA

Ve Spojených státech je zadržování dešťové vody pro sekundární využití ostře diskutovaným tématem. Navrch, zdá se, nakonec přece jen získají zastánci rozumného řešení.

Využití dešťové vody ke splachování totiž může významně snížit spotřebu pitné vody, a dokonce i snížit splach odpadků během přívalových dešťů. Pomohou ale vodosběrné systémy i ve velkých městech?

Americká města se povětšinou nesestávají z domů, které by byly projektovány k tvorbě nějakého vodo-držného systému. Po stránce izolace povrchu střechy a nosnosti celkové konstrukce stojí za těmi evropskými dost pozadu.

Proto je ze stavebně-bezpečnostních hledisek v některých městech USA nádrže na dešťovou vodu na střechách zakázáno budovat. Spolu s tím, jak Kalifornie opakovaně čelí tragickému suchu, se však téma „zadržování vody“ dostalo znovu do popředí.

A s tím logicky padla i připomínka, že nádrž s dešťovou vodou přeci nemusí nutně stát přímo na střeše objektu, ale může být klidně zasazena na úrovni suterénu.

Mírně zkosená střecha by pak skutečně vodu jen „sbírala“, a stahovala ji potrubím do nádrže. Tím se otevřela zcela nová rovina sběru a využití dešťové vody, a množství nejrůznějších výhod plynoucích z tohoto ekologického opatření jakoby nebralo konce.

Jestli má ale takové opatření skutečně nějaký reálný dopad v terénu amerických metropolí se dosud nevědělo. Přeci jen, větší zahuštění obyvatel na jednotku plochy znamená také poměrně menší objem vody na jednoho obyvatele. V detailu celý problém prozkoumal až tým vedený Francem Montaltem, inženýrem z Drexel College.

Do svého výzkumu zahrnul čtyři „modelová“ města (New York, Filadelfii, Chicago a Seattle), vzal v potaz klimatické záznamy a rovnice pro vyvážení očekávaného objemu vodních mas, využitelnou plochu střech na rezidenční zástavbě a náklady spojené s budováním vodo-drženého systému.

Už z prvních výsledků ale bylo jasné, že na prostě položenou otázku: „Sníží se spotřeba pitné vody zapracováním dešťovky do splachování?“ bude odpověď znít ano. A to ne málo.

Hned o 65 %. Ze stejného zdroje pak vychází i další „radostná“ zpráva: při takové úspoře odběru pitné vody se velmi efektivně zaplatí prakticky jakýkoliv dostupný model vodo-drženého systému.

Inženýři z Drexel College přispěli ještě dalším poznatkem. Systémy pro zachycování dešťové vody mohou výrazně snížit odtok dešťové vody z měst, což by bylo zvláště patrné při přívalových deštích. Už žádné ucpané kanalizace a zaplavené čistírny odpadních vod!

Podle Montalta se plošně může snížit objem odtékající vody z měst až o 75 %. „Dřív se dešťová voda mohla vsáknout do země, ale dnes naráží na samé nepropustné povrchy, beton, asfalt.

Vzniklá masa vody pak může působit nemalé škody. Zadržet tuto vodu a využívat ji dále na splachování, a tím ušetřit ne všude dostupnou pitnou vodu, je přece logické řešení,“ tvrdí Montalt.

Zajímavým faktem je i zlepšení (či spíše ne-snížení) kvality zadržené dešťové vody. Pokud by dopadla na vozovku, nabalí na sebe olovnaté kontaminanty, zbytky zplodin výfukových plynů a mikro-částečky z pneumatik.

Z relativně čisté užitkové vody se tak velmi rychle stane chemicky závadnou. I tomu by mohlo zadržování vody předcházet.