Dešťová voda je zdarma, využívejte jí!
Dříve běžné využívání dešťové vody na českých zahradách vytlačila pohodlnost a tato voda tak často končí v kanalizaci. Ale to by se mělo brzy změnit. Když už nejsou zodpovědní sami zahrádkáři, našlo využívání dešťové vody oporu v legislativě.
Dešťová voda a voda vzniklá táním sněhu, pravda, není sice pitná, ale na zalévání zahrádky bohatě stačí. „Tato voda je zdarma a až 50 % pitné vody používané v domácnosti nahradit užitkovou bez jakéhokoliv snížení vlastního komfortu,“ říká Kateřina Vránková, poradkyně Ekocentra Koniklec, která se této problematice věnuje.
Na střechu průměrného rodinného domu prý ročně spadne 52 000 litrů dešťové vody, která by pokryla průměrnou roční spotřebu tří lidí.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Historické mapy osvětlují správu říčních kanálů v Číně
Ještě před nějakými dvaceti lety byly sudy s touto vodou nedílnou součástí každé zahrady, nynější novostavby ale svádí vodu z okapů rovnou do kanálu. Toto „moderní“ řešení s sebou však nese vyšší účty za vodné a stočné, navíc při větších deštích vyvstává zejména v rychle rostoucích městech problém s kapacitou kanalizační sítě, která není neomezená.
Co s tím? Vykopat starou a vybudovat novou kanalizačně síť je extrémně finančně i časově náročné, vybudování retenčních nádrží na zachycení rychlého odtoku vody z měst je schůdnější, ale v praxi nepříliš často realizované.
S dešťovou vodou do kanálu ne
Mnoho problémů by mohla vyřešit legislativa. Zákon totiž preferuje vsakování dešťové vody před vypouštěním do kanalizace a odpovědnost má stavebník při stavbě nového nebo rekonstrukci stávajícího domu.
Už více než čtyři roky požaduje stavební úřad po stavebnících, aby vyřešili využívání dešťové vody na svém pozemku. Jinak nelze vydat souhlas k jakýmkoliv pracím.
Na české zahrádky se tak pomalu opět vrací sudy a nádrže na dešťovou vodu. Jak konkrétně lze hospodařit s dešťovou vodou? „Svody dešťové vody ze střech, retenční nádrže na dešťovou vodu, zasakovací průlehy, kořenové čistírny, využití vodopropustných povrchů či opětovné využívání zadržené dešťové vody,“ vypočítává možnosti Kateřina Vránková.
Investice, která se vrátí
Tato opatření sice zvyšují rozpočet stavebníka, ale peníze se vrátí zpět, protože nejen v létě ušetří na účtech za vodné a stočné. Statistiky uvádí návratnost investic v oblasti hospodaření s dešťovou vodou do pěti až deseti let podle místa, kde se staví.
Není snadné se ale zorientovat ve všech zákonech a vyhláškách, proto se stavebníci obrací s dotazy na různé ekologické poradny. Například poradci Ekocentra Koniklec bezplatně radí v rámci projektu „Počítáme s vodou“, který je zaměřen na hospodaření s dešťovou vodou v Česku.
Ono zvolání : “ Dešťová voda je zdarma, využívejte jí! “ – Bych jenom doplnil – dokud je zdarma.
Podobně jako doporučení : Dýchejte co jenom můžete, dokud je i vzduch ještě zdarma ! “
Je to přece jenom otázkou času, než budou i tyto zdarma “ komodity “ zpoplatněné…
Mna tiez netesili ucty za vodu tak som sa spolahol na tu dazdovu…pivnicu ktora bola urcena na strhnutie sme este vyuzili, z casti bola pod zemou a z casti nad zemou…to nad zemou sme strhli a do zakladov som umiestnil 6x 1050l plastove nadrze a zakopal som to :) je to zabezpecene proti preteceniu a vodu cerpam malym cerpadlom na solarny pohon a ked nieje slnko tak zo zasuvky a vystaci to na celu zahradu, na travnik a ked je sucho aj pre stromy a hned tie ucty vyzeraju lepsie :)
Proc do kanalizace? Nahlasit na vodarny, podat vykresy, nechat odsouhlasit a nakonec platit za pouzivani destovky, je tvrda realita.
Nejlepší je sehnat si takový ten kubíkový plastový tank, má to kohout, můžete na to dát redukci s se sníženým tlakem i některé závlažovače budou pracovat. Asi jenom budete potřebovat je častěji přesunovat. Ale to záleží na výšce nad zemí a na objemu hladiny v nádrži, ale pokaždé k tomu jde přidat nějaké malé čerpadlo, třeba objehové od kotle, aby trochu tomu tlaku pomohlo.