Plovoucí solární elektrárna zlepší reputaci amazonské vodní nádrže

Zprávy o nových plovoucích solárních farmách přichází z celého svět. Jižní Americe se dosud tyto projekty vyhýbaly. Změnit to nyní chce Brazílie, byť možná trochu nešťastným způsobem.

„Dosud vodní elektrárna Balbina produkovala více emisí skleníkových plynů, než uhelná elektrárna.“ Zdroj: Wikimedia Commons
„Dosud Balbina produkovala více emisí skleníkových plynů, než uhelná elektrárna.“ Zdroj: Wikimedia Commons

Brazílie se pokouší zachránit reputaci kontroverzní vodní elektrárny na amazonské nádrži Balbina propojením zařízení s plovoucí solární farmou.

Zatímco projekty solárních elektráren obvykle nenaráží na výrazný odpor obyvatel, dnes už třicetiletá vodní nádrž Balbina budovaná nedaleko Manaosu způsobila skutečně zásadní rozruch.

S její stavbou se začalo v roce 1983, a její první provozní fáze byla spuštěna v roce 1985. Další čtyři léta pak bylo dílo postupně rozšiřováno, a to za výrazné nespokojenosti místních obyvatel a domorodých etnik.

Hydroelektrárna, provozovaná společností Manaus Energia, sice dokáže vyrábět výkonem až 250 MW, ale pro její vytvoření bylo zapotřebí zaplavit 2360 kilometrů čtverečních osídlených údolí i pralesů Amazonie.

Problémy provázely konstrukci nádrže Balbina po celou dobu: kácení stromů, vysídlování indiánských kmenů, likvidace lokálního zemědělství jí prostě na dobré reputaci nepřidali. A když se k tomu přidala ještě finanční náročnost a neméně nákladná údržba, stala se po všech stránkách neoblíbenou.

K její negativní bilanci také přispěl poznatek, že množství metanu unikajícího ze zatopené plochy produkuje ve své podstatě takové množství emisí, jako by uprostřed pralesů stála běžná uhelná elektrárna.

Brazilští politici se po následující léta snažili na tuto vodní nádrž v regionu Amazonas co nejlépe zapomenout, a tomuto ožehavému tématu se pokud možno vyhýbat.

Až do letošního ledna, kdy místní dodavatel energie, společnost EPE, téma znovu otevřela. Rozhodla se totiž pokrýt významnou část vodní hladiny nádrže plovoucími solárními panely.

Na jedné straně by takový krok diverzifikoval zaměření celého projektu, akumuloval na jednotku plochy produkci energie, snížil uhlíkovou zátěž, a co je neméně podstatné, snížil by se tím na druhé straně odpar vody z hladiny během období sucha a chránil by se tak významný lokální zdroj vody.

Myšlenka EPE je po všech stránkách chvályhodná, ale vzhledem k dosavadní bilanci vodní nádrže Balbina měli strůjci nápadu už od počátku o nedostatek podpory a předem odhodlané odpůrce postaráno.

Přesto se během prvních měsíců tohoto roku podařilo zajistit osazení hladiny solárními panely o celkovém výkonu 1 MW, a kompletní plán počítá s dalšími 4 MW v průběhu následujících měsíců.

Společnost EPE nejde pro inspiraci daleko. Podobný projekt už realizovala na vodní nádrži Sobradinho v Bahii. Pokud by se projekt po dokončení jevil plně životaschopný (což se bude vědět v roce 2019), mohlo by prý dojít k rozšíření kapacity až na 10 MW.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *