Češi vodou šetří, narozdíl od Američanů

Letos již po devatenácté vyhlásilo OSN na 22. března Světový den vody. Dle údajů OSN nemá dnes téměř 900 milionů lidí na světě přístup k nezávadné pitné vodě, a pokud bude současné hospodaření s vodou pokračovat, situace bude stále horší.

Vodní kohoutek. Stane se voda v budoucnosti nedostatkovou surovinou? foto: leovdworp/sxc.hu
Vodní kohoutek. Stane se voda v budoucnosti nedostatkovou surovinou? foto: leovdworp/sxc.hu

Mohlo by se zdát, že množství vody je neomezené. Vždyť až na výjimky vždy, když otočíme kohoutkem, začne voda téct. Přesto, že bohaté státy mají vody dostatek a občas s ní obrovsky plýtvají, v rozvojových zemích je jí nedostatek…

Je paradoxem, že čím chudší je obyvatelstvo, tím dražší má vodu – třeba v afrických slumech bez vodovodního potrubí je pitná voda nedosažitelným luxusem.

Pokud necháme mluvit statistiky, v USA každý člověk spotřebuje za den 300 litrů. Země třetího světa jsou na deseti litrech. Průměr EU je 150 litrů, spotřeba vody v ČR na obyvatele a den je asi 100 litrů a v Praze 115 litrů, říká Zora Kasíková z ekologické organizace Arnika. Vodou tedy příliš neplýtváme. Hygienické minimum je totiž podle Světové zdravotnické organizace stovka.

V ČR i v celé východní Evropě se podařilo snížit spotřebu vody od počátku 90. let asi o 40 %, také vlivem skokového zdražení vodného. Zhruba v roce 2000 se však v ČR pokles zastavil a spotřeba stagnuje. Navzdory různým úsporným technologiím a stále rostoucí ceně za vodu.

Nekape v koupelně kohoutek?

Podle Ondeo Services CZ působící na českém vodohospodářském trhu je na každé spláchnutí toalety potřeba 10 až 12 litrů vody. Koupel ve vaně znamená spotřebu 100 až 150 litrů, zatímco sprchování znamená „jen“ 60 až 80 litrů. Na umytí nádobí v myčce se spotřebuje 15 – 30 litrů a v pračce je to 40 – 80 litrů vody. Podobné hodnoty uvádí také ekologický institut Veronica.

Mytí rukou znamená spotřebu 3 litry, mytí dvě stě. Každý den by měl člověk vypít litr a půl vody, v kuchyni se denně spotřebuje celkem 5 až 7 litrů.

Ondeo uvádí také ztráty z plýtvání – kapající kohoutek může znamenat ztrátu až 4 litry za hodinu, netěsnicí WC i dvacetkrát více. Pokud vytéká hadice na zalévání, může její majitel přijít každou hodinou o 60 litrů vody.

I pokud voda neteče nikde, kde zrovna nemá, dá se snížit spotřeba. Vodou šetří pákové baterie a perlátory. Ty sytí vodu vzduchem, nabízí se několik průtoků. Pokud se často sprchujete, poohlédněte se v obchodě po úsporné hlavici a stop-ventilu.

Vodou šetří také moderní pračky a myčky. Obecně se dá říct, že pračky s předním plněním spotřebují třikrát méně vody než pračky srovnatelných parametrů, avšak s plněním shora. Dále se dá ušetřit, pokud se bude prát pouze v případech, kdy je pračka plná. Naprosto stejně to platí také u mytí nádobí.

Ušetřit se dá také instalací duálního splachování. Ohledně splachování WC se navíc dá používat tzv. šedá voda – tedy již použitá, ale jen lehce znečištěná voda například z provozu koupelny.

Ve světě se filtrování vody a její opětovné používání ke splachování toalet rozšiřuje. V ČR tento systém využívá třeba pražský hotel Mosaic House. Denně prý díky této technologii ušetří pitnou vodu pro 40 lidí, tedy asi 5 kubíků.

Uspořit pár litrů vody lze také využíváním té dešťové, což jistě každý zahrádkář ví a praktikuje. Dodnes mají zahrádkáři vodu „ze sudu“ a konev, díky kterým ušetří za zalévání z hadice.

Průmysl a zemědělství: Megaspotřeba

To všechno jsou ale v podstatě „kapky v oceánu“. Obrovská spotřeba vody je v průmyslu – pro litr piva se spotřebuje 25 litrů vody, pro kilo papíru 300 litrů vody a pro kilo vlny 150 litrů.

Jan Freidinger z Greenpeace upozorňuje, že zejména v Asii, Africe a Latinské Americe má průmysl obrovskou spotřebu vody, nemluvě o hektolitrech, které svou činností znečišťuje.

Na vodu je ještě náročnější zemědělství. Na litr mléka se spotřebuje 1 000 litrů vody, 3 300 litrů vody je třeba vyložit na kilo vajec a neskutečných 15 500 litrů je třeba, než „vznikne“ kilo hovězího masa, říká Romana Šonková zabývající se ochranou hospodářských zvířat.

Alespoň rostlinná produkce je o něco méně náročná – 130 litrů na kilo salátu nebo 700 litrů na kilo jablek.

Právě zemědělství z většiny ovlivňuje tzv. vodní stopu. Globální průměrná vodní stopa na obyvatele a rok je 1 240 m3, v ČR jsme na hodnotě 1 572 m3, říká Zora Kasíková.

Objednejte si kohoutkovou

V souvislosti s pitnou vodou přichází na mysl otázka, jestli pít tu z kohoutku nebo balenou. Odborníci se shodují, že není důvod bojkotovat vodovodu.

Počet restaurací, kde si lze objednat vodu z kohoutku, proto stále roste. Jen v Praze vodu z kohoutku podává skoro 600 podniků. Druhý je Středočeský kraj (132) a třetí kraj Ústecký (téměř 100). Na opačném konci stupnice je Vysočina.

Občanské sdružení Česko pije z vodovodu eviduje téměř osm set podniků a na seznamu vodárenské společnosti Veolia figurují další čtyři stovky jiných restaurací, kde je voda z kohoutku buď zdarma, nebo za poplatek.

Celkem je tedy v ČR registrováno na 1 248 restaurací, kde se vody z kohoutku hostům zaručeně dostane. V projektu Vodovoda pak hosté hlásí jednorázové pozitivní zkušenosti z dalších dvou stovek podniků.

Sdílet:

1 komentář: „Češi vodou šetří, narozdíl od Američanů

  • 9. 11. 2013 (12.44)
    Permalink

    Jak pak může stát litr mlíka 15Kč když se na jeho výrobu spotřebuje 1000l vody která vyjde o tomto objemu na 60Kč?

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.