Létající větrné elektrárny

Klasické jsou omezeny rychlostí , který vane v nevelké výšce nad . Pokud bychom je však dokázali umístit několik kilometrů nad zemí, byli bychom schopni využít silné větry, které vanou v . Výkon větrné elektrárny by se tak zvýšil až 50-ti násobně.  
Vědecký pracovník firmy Spectrolab

Možná je to pro někoho trošku „šílený“ nápad, ale pro inženýra Marka Moora jde o seriózní cíl badání. Svou prací přesvědčil i samotnou , která mu udělila grant pro další výzkum.

Ve výšce větší než 600 m je rychlost větru 2-3x větší než na povrchu země. Výkon větrné elektrárny roste s třetí mocninou násobku rychlosti, a tak v 600 m je výkon až 27x větší než na zemi.

Pokud dokonce umístíme větrnou elektrárnu do výšky až 9000 m, můžeme využít silné atmosférické větry () , které vanou rychlosti až 200 km/h. Takto lze dokonce získat až 50x více než na zemi.

Hlavní překážkou pro stavbu je neexistující materiál pro konstrukci lana, kterým bychom ukotvili vzdušné větrné elektrárny. Ocelová lana jsou příliš těžká a málo pevná. Řešením by bylo použít lana z , ale tady je bohužel největší zádrhel. výroby vláken z nanotrubiček je v plenkách, a tak si na použitelné lano budeme muset nějaký čas počkat.

Jinak převažují samé výhody. Vzdušné větrné elektrárny nezabírají místo na zemi, mají mnohonásobně větší výkon a využívají mnohem stabilnějšího proudění, které panuje v atmosféře.

Pokud by inženýři a vědci vyřešili konstrukci lana, ale také problémy s využíváním vzdušného prostoru (letecký provoz), mohli bychom se dočkat velmi nadějného ekologického zdroje energie.

Sdílet:

8 komentářů: „Létající větrné elektrárny

  • 16. 2. 2012 (21.03)
    Permalink

    myslim že hory a horská udolí bohatě stačej

    Reagovat
  • 5. 1. 2011 (16.28)
    Permalink

    Určitě by vzdušné elektrárny nenahradily klasické v poměru 1:1. Stavěly by se jen tam, kde by to bylo možné.
    Jinak kolem elektráren by muselo být samozřejmě bezletové pásmo.

    Reagovat
  • 5. 1. 2011 (6.51)
    Permalink

    Můžete mi vysvětlit problém s leteckou dopravou???
    Letecká doprava používá překvapivě koridory (tam, kde jsou koridory, tam větrnou elektrárnu prostě neumístím) a 3D prostor, když bude elektrárna v 9km (obvyklá letová hladina je okolo 11 km), pak letadlu při šílené představě, že větrné elektrárny budou prostě všude, stačí prostě obletět, podletět, nadletět…Na druhé straně, při tomto jistě nadbytku el. energie nebude prostě levnější pro mezikontinentální (Afrika, Evropa, Asie) přepravu používat železniční dopravu typu rychlovlaků???

    Reagovat
  • 4. 1. 2011 (11.08)
    Permalink

    To je sen, dostať 100 tisíc dolárov na rozpracovanie studie doteraz znamych studii a filozofovat na temu, ako pracne dostat tych zopar kW lanom dolu.
    Na druhej strane ma tesi, ze moja myslienka, ako dostat milion násobky výkonu bez lana z výšok medi 1 až 9 km sa zaujima už ČEZ. Tak mi držte palce, 18. januára máme prvé kolo. Rád by som bol, keby sa ex-Československo stalo energetickou mocnosťou.
    Peace … miro novak
    macmiro at me.com

    Reagovat
  • 3. 1. 2011 (23.01)
    Permalink

    A čo letecká doprava, nebudú s tým mať problém ? :)

    Reagovat
  • 3. 1. 2011 (13.37)
    Permalink

    No nevim co na tohle rict.. kdyby bylo techto vzdusnych elektraren po zemi pres milioon tak by nam snad planeta rychlejs otacela a zkratila nam den a noc :D nebo mozna i zrychlila posuny zemske kury tim vice zemetreseni ;)

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.