Čína v roce 2030: všechnu elektřinu vyrábí vítr

Společnost Goldwind, založená v roce 1998 a sídlící v Pekingu, není mezi dodavateli zařízení pro větrné elektrárny žádným nováčkem. Prosadit se na čínském trhu totiž není jen tak. Svůj primát v Číně, a mimochodem i druhé místo ve světě, musí často obhajovat plněním netradičních požadavků. Například výrobou speciálních turbín pro větrné elektrárny schopné fungovat za velmi nízké větrnosti.

Větrná turbína GW 93/1500 firmy Goldwind je novým typem turbíny, určeným pro lokality s velmi nízkými poryvy větru. Svým provedením je odvozena od standardní 1,5MW turbíny. Obrovský rotor má v průměru 93 metrů.

Monstrózní větrník je určen pro oblasti typu IV., tedy ty, kde průměrná roční rychlost větru nepřesahuje 5,5-6,5 metrů za sekundu. Přepočítáno na hodiny výkonu spolu s kalkulací Rayleighovy distribuce hustoty větru, si GW 93/1500 na plný výkon odpracuje jen nějakých 2000 hodin ročně.

Ke konci dubna by se už první turbíny tohoto typu měly objevit v údolí Zhucheng v provincii Šan-tung. Není bez zajímavosti, že tyto obří elektrárny stojí často v těsném okolí lidských sídel, aniž by se někdo ptal místních obyvatel na jejich názor.

Větrné elektrárny se prostě staví tam, kde je to aspoň trochu možné. Čína, s výjimkou horských oblastí a pobřežního pásu, není totiž příliš větrnou zemí. Až 68 % území spadá do oblasti s nízkou, nebo velmi nízkou větrností.

Do roku 2015 si Čína vytyčila vybudovat s pomocí větrných elektráren výrobní kapacitu 100 GW. Z toho plných 20GW turbín bude vybudováno právě v oblastech s nízkou rychlostí větru. Ke konci roku 2011 měla Čína instalováno „ve větru“ celkem 62 GW.

Podle nejodvážnějších odhadů by v roce 2030 mohla Čína pokrýt veškerou svou spotřebu elektřiny právě z větrných elektráren.