Čína začíná stavět větrné elektrárny v horách

Poptávka po alternativních zdrojích energie v Číně neklesá s nadmořskou výškou. Právě naopak, průmyslový gigant CSR ZhuZhou uvedl, že nově obdržel objednávku na 400 speciálně upravených turbín pro horské oblasti Jün-nanu. Obdobně i firmy Goldwind a XEMC zahájily sériovou výrobu větrných elektráren o výkonu 1,5 MW určených pro členitější terén. Horské hřebeny zůstávají po pobřežních rovinách posledním příhodným místem pro výstavbu větrných plantáží.

Jako při zlaté horečce se každý kopáč snažil rychle zabrat si co nejlépe svůj pozemek k těžbě drahého kovu, vrcholí právě nyní v Číně boj o výběr vhodných pozemků pro instalaci větrných elektráren.

Meteorologicky zajímavá místa na pobřeží jsou obsazena a nyní zůstává ve větrné „aréně“ volný prostor jen ve vyšších nadmořských výškách. Přibližně 90 % větrných elektráren v Číně se nachází ve výšce do tisíce metrů.

Technologie a výrobní náklady na turbíny pro pobřežní lokace a horské polohy jsou téměř stejné, zádrhel je jinde. Vyšší polohy jsou sice možná slibné co do předpokládané produkce, odrazující jsou především problémy spojené s transportem stavebního materiálu a samotným odběrem energie.

Za nejvyhledávanější oblasti z hlediska dostupnosti i meteorologických podmínek teď platí kraj Weining v jihozápadní provincii Kuej-Čou. Zdejší pohoří Guizhou má energetický potenciál okolo 1,5 GW a nedaleké plantáže Longyuan a Huaneng, situované v dvoukilometrové výšce, by měly v roce 2020 produkovat dokonce necelých 9 GW.

Do roku 2009 nepanovala mezi energetickými společnostmi a obyvateli horských oblastí přílišná shoda, ale příslib pracovních míst a investic do rozvoje regionu místní přesvědčil.

Koncern Guizhou Changzen Electric investoval do rozvoje regionu a výstavby dvou set elektráren o výkonu 2 MW, 330 milionů dolarů.

Nakolik se celý projekt vyplatí, se teprve ukáže. Od roku 2008 totiž poklesly ceny odběru energie na polovinu. A tak vyrábět více nemusí nutně znamenat zisk.