Francouzská společnost Sensaris představila zařízení s jehož pomocí lze snadno měřit znečištění ovzduší (ozón, oxid uhličitý) nebo hlukové nečištění. V současné době jsou zařízení měřící úroveň různých typů znečištění stacionárně rozmístěna ve většině metropolí a větších měst. Sensaris však přichází s čidlem, které lze snadno připevnit na ruku a za pomoci technologie bluetooth naměřená data přenášet do mobilu a odtud publikovat například na webu. V podstatě jde o kombinaci technologie GPS, mobilních telefonů a čidel.

Masivní nasazení těchto zařízení má přijít nejprve v Paříži. Mohou jej využít chodci, cyklisté a všichni ostatní kdo se pohybují v prostředí města k měření hodnot znečištění v reálném čase. Tato data jsou pak kolektivně shromažďována na internetové stránce, kde si můžete prohlédnout například jejich vizualizaci v přehledném grafu. Sensaris tak poskytuje komunitám velmi jednoduchý, ale mocný nástroj jak zlepšit své životní prostředí.

Volání po odlišném pojetí městského prostoru, jakožto místa určeného především pro lidi a nikoliv pro automobily, jsou v Evropě slyšet už nějakou tu chvíli. Z Ameriky, země, která auto prohlásila za dalšího člena domácnosti, se ale takové hlasy ozývají jen pramálo. V době ekonomické krize, ve které USA vězí až po uši, se však tyto hlasy začínají i z druhé strany Atlantiku ozývat čím dál tím naléhavěji. Na sympóziu nazvaném “Rozšiřování vize udržitelné mobility” zaměřeném právě na urbanistické plánování pořádaném vysokou školou Art Center College of Design (ta je často přezdívána “Harvard dopravních návrhů”) aktuálně vystoupil dopravní plánovač Timothy Papandreou se svou přednáškou. Upozornil v ní, že současná federální i lokální politika v USA de-facto nutí lidi využívat automobily a nikoliv například chodit pěšky nebo jezdit na kole, případně využívat hromadnou dopravu. Zároveň dodal, že zásadní posun je dnes nevyhnutelný - a to směrem od individuálního vlastnictví automobilů k většímu využití hromadné dopravy a udržitelné mobility (něco podobného nedávno prezentoval také Volkswagen ve vydařeném filmečku “z budoucnosti”). Zdá se, že tyto potřeby cítí i nový prezident USA Barack Obama a jeho vláda. I proto v rámci nedávno představeného a schváleného záchranného balíčku v hodnotě 800 mld. dolarů je mnoho miliard určeno právě k podpoře hromadné dopravy.

Samozřejmě, kritické hlasy namítnou, že cesty a individuální doprava budou vždycky potřeba. Jenže zdaleka to nemusí vypadat tak jako dnes, kdy je na vlastnictví automobilu navázán celý další řetězec spotřeby - auta musejí mít rozlehlá parkoviště (doma, v práci, u obchodů), spotřebovávají cenné pohonné hmoty, znečišťují ovzduší, atd. Papandreou proto ve své přednášce navrhnul, aby ti, kteří chtějí jezdit autem byly odrazováni různými způsoby a aby byly naopak favorizovány alternativy. “Všechny ty silnice by se mohly stát něčím úplně jiným,” upozorňuje a my zálibně sníme o budoucnosti, ve které budou města plná zeleně namísto černého asfaltu, kde se lidé budou moct bezpečně procházet, projíždět na kolech či jiných zařízeních pro osobní dopravu a hlavně nebudou muset dýchat vzduch otrávený škodlivinami. Více o alternativních způsobech dopravy hledejte v sesterském magazínu Hybrid.cz.

zdroj: inhabitat

Agentura Reuters informuje, že obnovitelné zdroje energie si postupně razí cestu i do těch nejextrémnějších podmínek. Využívat v Antarktidě solární energii či větrné turbíny v místě, které je z 98% pokryto ledem, není právě jednoduché. Solární panely se musí potýkat s extrémními mrazy, větrné elektrárny zase s extrémními rychlostmi větru. “Antarktida je největrnější, nejmrazivější a nejsušší místo na zemi. To představuje velkou zátěž na materiály,” řekl agentuře Reuters Andy Binney, inženýr na britské základně Rothera při instalaci solárních termálních panelů na její střechu. Experiment má ověřit, zda je možné s pomocí této technologie ohřívat vodu a vzduch v obytné místnosti základny. Britové ale nejsou jediní, kdo se do alternativních zdrojů energie pouští. Belgická základna Elisabeth ve východní Antarktidě je nejspíš první, která je odkázána čistě na větrnou a solární energii. Poblíž amerických a novozélandských základen je pak budována světově nejjižnější větrná farma. Přechod na obnovitelné zdroje výrazně sníží znečištění, které až dosud vznikalo výrobou tepla a elektřiny z fosilních paliv. Zejména ale výrazně sníží enormní náklady a dopravu těchto paliv do nejvzdálenějšího místa na zemi.

zdroj: Reuters, foto: REUTERS/Alister Doyle