Ekologické bydlení

Britská vláda schválila dlouho očekávaný projekt na vybudování velkokapacitní příbřežní větrné elektrárny Hornsea Project One. Pokud vše půjde podle plánu, měl by být schopen do roku 2020 dosáhnout výkonu 1,2 GW.

„Plošina, na které budou umístěny meteorologické přístroje v lokalitě Hornsea vyplouvá na moře.“ Zdroj: SMartWind.co.uk

Malá větrná farma bude pohánět výrobní linky a konstrukční dílny závodu Honda v brazilském Sao Paulo. Zařízení v Sumare, místo, kde se rodí Hondy Civic, bude zásobováno čistou elektřinou z devíti 3MW turbín.

„Výrobní haly společnosti Fabrica Honda v brazilském Sumare.“ Zdroj: MecanicaOnline

Nedlouho poté, co Dánsko oznámilo svůj záměr vzdát se do roku 2025 uhlí, začalo v podobném duchu přemýšlet i Německo. I to dlouhodobě snižuje spotřebu uhlí, a nyní oficiálně zvažuje optimální strategii, která by jí bezuhelného stavu umožnila dosáhnout.

„Německé uhelné společnosti se ještě dlouho nemusí obávat o živobytí.“ Zdroj: wikipedia.en

Někdy stačí jen trochu chtít a problémy jakoby přestaly existovat. Když se australská místospráva pro Melbourne a okolí rozhodla pro transformaci železnice spolkového státu Victoria do ekologičtější podoby, šlo všechno jako na drátkách.

Prvních pět železničních stanic ve státě Victoria doznalo vítaných změn, další zastávky prý budou následovat. Zdroj: Reneweconomy

Život je jedno velké kdyby. Pokud by se Britové rozhodli vsadit na obnovitelné zdroje ve větší míře, mělo by ono „kdyby“ hodnotu přibližně 62 miliard liber. Podle zprávy finančních analytiků z konzultační firmy Cambridge Econometrics by právě na tolik vydělaných peněz v rozpočtu přišlo rázné omezení plýtvání energiemi.

Británie má prostor k omezení plýtvání energiemi. Mohlo by jí to ročně ušetřit desítky miliard. foto: Wikipedia

Jako když na sebe skládáte květináče a nevíte, kdy přestat. Zhruba tak lze v krátkosti popsat záměr architektů z vietnamského studia Vo Trong Nghia, kteří stojí za projektem administrativní budovy FPT Univerzity v Hanoji.

„Vizualizace kampusu FPT University, se vstupním pavilonem sedmipatrové administrativní budovy.“ Zdroj: Dezeen.com/Vo Trong Nghia

Dosáhnout lepších výsledků při nižších nákladech je nepochybně cílem všech majitelů průmyslových výrobních podniků. Není ani divu, protože v průmyslu obecně je k samotnému výrobnímu procesu využita jen zhruba polovina spotřebované energie.

Obloukové pece jsou bezpochyby impozantní stroje. A to nejen na pohled, ale i svojí spotřebou. Na výrobu jedné tuny oceli spotřebují v průměru 370 kilowatthodin energie. foto: Siemens

Práce na největším solárním mostě světa, londýnském Blackfriars, byly úspěšně dokončeny. Železniční most nad řekou Temží si před pěti lety vybraly společnosti First Capital Connect, FCC (správce londýnského úseku železniční nákladní přepravy) a Solarcentury. Jejich cílem nebylo nic menšího, než osazení „střechy“ mostu solárními panely a tím snížení emisí oxidu uhličitého o 511 tun ročně.

„Most Blackfriars může sloužit jako vynikající inspirace pro železniční podniky po celém světě.“ Zdroj: Network Rail