O technologii solárních cest jsme již na našich stránkách psali. Pokud jste si tehdy smutně povzdechli, že je to hudba vzdálené budoucnosti, tak nyní zpozorněte. V příštím roce se v malém nizozemském městečku Krommenie chystá stavba první solární cyklostezky. Projekt by měl ukázat, zda jsou solární cesty životaschopnou technologií vhodnou pro masové využití.
Italští designéři Francesco Colarossi, Giovanna Saracino a Luisa Saracino přišli v soutěži s ojedinělým návrhem. Vysoké italské viadukty navrhují přeměnit ve veřejný prostor a obnovitelný zdroj zároveň. Mezi pilíře viaduktu umístili větrné turbíny.
Způsobů, jak využít silniční síť, coby zdroj elektrické energie, je několik. Jednou z možných cest se vydala společnost Solar Roadways se svou mediálně známou „solární silnicí“. Pro odlišný přístup se rozhodla izraelská firma Innowattech, jenž rozpracovala princip, při kterém využívá kinetickou energii projíždějících aut. A o tomto přístupu si dnes povíme víc.
„Tiskárna na silnice“, takovou přezdívku získal nový stroj z Nizozemska nazvaný Tiger-Stone. Úžasné zařízení pokládá silnice z dlažebních kostek doslova jako když roztáhnete koberec. Stačí jen doplňovat kostky.
Švédský architekt Mans Tham považuje spletitý systém dálnic v Los Angeles za symbol upadávající autoutopie. Představil proto návrh, ve kterém mění jednu z hlavních dopravních tepen – dálnici do města Santa Monica – v obrovskou solární elektrárnu.
Asfalt je jedním z materiálů, se kterými se setkáváme už déle než osm desetiletí prakticky denně. Celá dopravní infrastruktura moderního světa je založena na asfaltu. Přitom jde o materiál během jehož výroby, instalace a života vznikají toxické látky. Navíc výrazně přispívá k oteplování městských oblastí. A zvyšuje závislost na ropě ze které se vyrábí.
Jak by vypadalo moderní velkoměsto, pokud by černý asfalt silnic vyměnilo za zelené trávníky ukazuje projekt Green Island, který vznikl pod taktovkou skupiny japonských výtvarníků. Série fotografií ukazuje nejznámější místa Tokia pokrytá krásným zeleným trávníkem.
Městská zástavba lépe než cokoliv jiného pohlcuje teplo a ovlivňuje tím nejen počasí ve svém okolí. Největším akumulátorem tepla ve městech je asfalt. Holandská společnost Ooms Avenhorn Holding BV, která se zabývá konstrukcí veřejných staveb, už před deseti lety přišla s nápadem akumulované teplo z chodníků, silnic a parkovišť „vycucávat“ a ohřívat jím domácnosti i kanceláře. Jenže tehdy to znělo ještě o mnoho víc fantasticky, než dnes. Ale dnešní doba přeci jen přeje alternativním zdrojům energie poněkud víc. Za tu dobu se proto společnosti podařilo několik takových systémů vybudovat, a to v malé vesničce Avenhorn. Čtyřpatrová budova je zde ohřívána pomocí tepelného systému, který bere naakumulovanou solární energii z několika desítek metrů silnice a parkoviště. Energie získaná z chodníku pak pomáhá zásobovat průmyslový park. Princip systému je jednoduchý – pod chodníkem, afaltkou nebo čímkoliv co dobře zachytává sluneční energii je položena síť vodovodních trubek. Voda se ohřeje a je následně napumpována kam je potřeba – třeba do zásobníků, které ji mohou v zimě znovu vypustit a zabránit tak námrazám. Naproti tomu může systém docela dobře pomocí vody v podzemních rezervoárech ochlazovat domy a budovy v parných létech.
ROZHOVOR
DŮM
AUTO
