DARPA pracuje na vývoji efektivnějších solárních panelů
Solární panely nemohou být do budoucna konkurenceschopné vůči jiným energetickým alternativám, pokud nepřesáhnou dnešní 20% efektivitu konverze. Kam ještě sáhnout pro nové nápady? Optimální úhel sklonu vůči slunečním paprskům, pravidelné čištění povrchu? To vše už tady bylo. Jenže americká DARPA nespí. Nedávno představila svůj projekt, vývoj technologie úpravy povrchu solárního panelu na bázi nano-kompozitových částí, které štěpí sluneční paprsky na jednotlivé barvy spektra. Ty je pak možné lépe energeticky využít.
Americká výzkumná armádní agentura DARPA zaujímá ve světě vedoucí postavení ve vývoji vojenských technologií.
Nejen pro vojáky
Naštěstí projekty s primárně vojenským využitím však dříve nebo později dospějí až k běžným uživatelům – jen se podívejte na GPS navigace, počítačové sítě a internet. A právě v DARPA se tyto nápady, pochopitelně za štědrého financování americkou vládou, rodí.
Z této „mozkové dílny“ pochází i zajímavá myšlenka, která by mohla zvýšit účinnost solárních systémů až na mez padesáti procent. Jak na to?
Černý křemík umožní výrobu levnějších solárních článků
Vědci z Harvardu zkoumají organické solární články s pomocí superpočítače
Stačí s pomocí hranolu rozložit jednotlivé barvy světelného paprsku a snažit se využít ty vlnové délky, které jsou více solárními články absorbovány. Pokud by se podařilo solární články „nabudit“ specifickou světelnou vlnou, byl by jejich provoz mnohem efektivnější.
V posledních letech unikají na povrch skromné informace o jednotlivých prvcích tohoto plánu, ale i když umíme štěpit dopadající světelné paprsky, přesměrovávat je pomocí odrazných ploch, dosud to nedokážeme provádět v dostatečně malém měřítku.
Pomůžou nanotechnologie
To by mohl změnit povrchový nano-film, vyvíjený v DARPA. Vrstva, která by pracovala na podobném principu, jako televizní obrazovka, která je schopna s pomocí malých tranzistorů pracovat s jednotlivými pixely a „přebarvovat“ je podle potřeby.
Vývoj precizně strukturovaného povrchového materiálu je jedním z hlavních projektů, na kterém nyní vědecko-výzkumná laboratoř s rozpočtem 3,2 miliard dolarů ročně pracuje.
Čo už číta to aj atomová lobby a čas sa im kráti 40″ účinnosť buďe ich labutia pieseň
Už jsou multispektrální články se 45 procentní účinností, ale jsou moc drahé pro běžné použití. Používá je NASA pro satelity a vesmírné stanice atd, kde se na cenu moc nehledí a je důležitější poměr zátěže a plochy vůči energetické výtěžnosti.
Domnívám se, že větší účinnost jak 40% je už celkem zbytečná. Nedovedu si dost dobře představit, co se například stane, když na ploše o rozloze řekněme 1km2 v letním slunném dni, kdy dopadá na plochu 1m2 asi 1,5 kW najednou bude tato energie chybět. Myslím, že solární panely nedokáží dobře zpracovat infračervenou, takže k výraznému ochlazení zřejmě docházet nebude. Ale i tak, pokud by měl panel účinnost 2/3, tak „ztracený a vyrobený“ výkon na 1km2 bude 1GW!!!.
Jezkovi voci, jak muzes vubec, jako viditelne inteligentni clovek napsat: „Domnívám se, že větší účinnost jak 40% je už celkem zbytečná“? To jako ze pokud ted tu elektrinu neni jak vyuzit tak se radsi ani nemame snazit vyvyjet effektivnejsi clanky? To je trosku na hlavu postaveny ne? Napriklad svetelny didoy byly drive pro silove osvetleni take nemyslitelne, protoze proste nebyly dost efektivni. Tak to meli vedci na zacatku taky zabalit a byl by dneska pokoj ze :))) … mno nic …
Závisí to na úhlu pohledu. Záleží to na tom, jakou cenu budeme muset zaplatit za vývoj a ekologickou zátěž. Těch 30-40%, to je určitý pomyslný milník a je zajímavý hlavně z toho pohledu, že se srovná přibližně účinnost neobnovitelných a obnovitelných zdrojů (jsou výjimky), takže odpadne další velká skupina kritiků OZE. Cesta k vyšší účinnosti může být ještě dlouhá. Uvidíme.
Vybiram z clanku
mika.blog.idnes.cz/c/241162/Vedeli-jste-ze-je-kazdy-rok-utajeno-priblizne-5000-vynalezu.html
Šokujícím zjištěním FAS (Federation of American Scientists) byl jeden takový soudem získaný (odtajněný) seznam utajených patentů z 80. let (skrze americký Zákon o svobodě informací). Dokument popisuje obecněji každou utajovanou položku či oblast zájmu. Úžasná na něm byla zejména položka zakázané „Solární panely, efektivita > 20 procent“. Tj., dle tohoto seznamu by solární panely efektivnější než 20% měly podléhat utajení. Z dokumentu se jeví, že u solárních panelů jde o požadavek NASA. U každé položky je totiž uvedeno, který státní subjekt si nárokuje tento patent jen pro své případné privátní použití.
A je to aktuální? V 80. letech bylo 20% celkem dost. Dnes je účinnost solárních panelů používaných v kosmonautice okolo 40%.