Silnice vyrábějící elektrickou energii

Způsobů, jak využít , coby zdroj , je několik. Jednou z možných cest se vydala společnost se svou mediálně známou . Pro odlišný přístup se rozhodla  izraelská firma Innowattech, jenž rozpracovala princip, při kterém využívá projíždějících . A o tomto přístupu si dnes povíme víc.  

Silnice vyrábějící elektrickou energii

Srdce systému je tvořeno skříňkou s , která je umístěná těsně pod povrch silnice. Když přejíždí přes skříňku, piezoelektrický materiál se stlačí a začne produkovat elektrickou energii.

Je to dáno podstatou piezoelektrických materiálů. Pokud jsou vystaveny tlaku, generují elektrické napětí.

Takto lze údajně vyrobit až 80 kWh na kilometr silnice, kterou je dále možné skladovat v nebo . Nebo ji lze také využít jako zdroj pro kolem cest.

Někoho napadne, zda zařízení nemůže „odebírat“ energii z aut a zpomalovat je. Dr. Abramovich obavy vyvrací:

„Neodebíráme energii z aut. Pouze využíváme energii, která by se ztratila jako teplo při deformacích cesty. Navíc je použitý materiál tvrdší než . Proto projíždějící auto část své energie dokonce ušetří.“

Zařízení má jednu obrovskou výhodu. Lze ho použít všude, kde na povrch působí kinetická síla. Příkladem může být nebo dokonce , po kterých chodí lidé.

Firma neupřesňuje, jak velký provoz je potřebný k výrobě zmiňovaných 80 kWh nebo kolik zařízení bude stát. Ale zdá se, že „piezoelektrická energie“, může být zajímavým

22 komentářů: „Silnice vyrábějící elektrickou energii

  • 1. 7. 2013 (20.52)
    Trvalý odkaz

    realita je, že bohaty hladaju spoločne s politikmi cestu ako okradnuť ludí. Vymyslia akože super modernú cestu…bla bla a potom ju akože nadotuju peniazmi danovych poplatnikov. vyroba takejto cesty bude polovična od dotácií a ejhle, zasa sme si niečo ukrojili a ľudia nas ešte volia, lebo maju najekologickejšie cesty na svete.

    som za elekriku….aj preto som na tejto stranke, ale tento napad je fakt somarina, radšej by mali hladat lacnejšie sposoby ako ziskat ekologicku elektriku.

    Reagovat
  • 22. 8. 2012 (9.09)
    Trvalý odkaz

    jeden se nestaci divit. Kdyz ctu nektere prispevky, tak bych i cekal napad, dat takove piezoelementy do pneu :-))) (pro fantasty: mene by se deformovaly a jeste generovaly elektrinu)
    Ale do realu, aby PE generoval elektrinu, tak musi nekde energii ziskat, tedy odebrat ji z neceho. Tedy zadne PM. Dynamicka/vratna deformace asfaltu a pneu prinasi potrebnou adhezi i valivy odpor. Jedno bez druheho nejde, predstavte si kolo zebrinaku na asfaltce = maly valivy odpor i mala adheze.
    Clanek obsahuje tolik nepresnosti, ze ho nelze brat vazne. Krome toho je v projektu hodne technickych problemu jako rozdilna dilatace materialu, obrovske mnozstvi vodicu z medi, udrzba systemu apod. Pokud se jim podari vytvorit povrch tvrdsi a odolnejsi nez asfalt a z te minimalni deformace co zbyde jeste ziskaji dostatek energie, aby se zaplatil vlastni system, jeho provoz a vydelaval… Je to jako stavet podel silnice male vetrne elektrarny vyuzivajici zvyreny vzduch od aut. Takovy system zase bude brzdit proudici vzduch a eletrarny nevydelaji ani to, o co okradou projizdejici auta na spotrebe…
    Hledejte uspory v autech/dopravnich systemech a ne v takovych to kokotinach…

    Reagovat
  • 11. 3. 2012 (20.45)
    Trvalý odkaz

    Moja skromná mienka: Tú vetu „Neodebírame …“ by som poopravil na „Odebírame, ale méně než asfalt …“. Energiu nemôžu vytvárať z ničoho …, to za prvé. Za druhé nie je to v článku uvedené, ale domnievam sa že 80kWh rátali za jeden priemerný deň, čo by mohlo byť asi 1000 prejdených priemerných automobilov. Za týchto predpokladov mi vyšlo že jednému priem. automobilu by odoberali asi 10W výkonu (podrobnosti na vyžiadanie). To teda môže zodpovedať tvrdeniu, že asfalt im odoberá viac (je to dosť premenlivé a závislé na viacerých faktoroch).
    V čom ja vidím prekážku, je zmena charakteru vozovky (v zime ešte viac). Asfalt prispieva k určitému štandartu na ktorý sme zvyknutí, tvrdší povrch, by to zmenil. Okrem toho predpokladám, že by sa asi sriedali jednotlivé asfaltové a tvrdé povrchy, čím by vznikal efekt „hučania“ podobne ako je to na R1 pri upozorňovaní na zákrutu a pod.

    Reagovat
  • 13. 1. 2012 (6.28)
    Trvalý odkaz

    Zdravim pani to co tu uz jeden boris povedal nebudem opakovat len tuto miro pise o stlacani vozovky a tym zvysovaniu trenia. precitaj si tuto vetu
    „Neodebíráme energii z aut. Pouze využíváme energii, která by se ztratila jako teplo při deformacích cesty. Navíc je použitý materiál tvrdší než asfalt. Proto projíždějící auto část své energie dokonce ušetří.“
    je priamo z clanku a myslim si ze vravi za vsetko.
    snivas tu o dokonale tvrdej vozovke ale zabudas nato ze kazdy material sa pod vplyvom dynamickeho zatazenia deformuje dokonca aj zelezobeton. a dalej vies ake velke je to stlacenie piezoelektrickeho materialu? hm? priznam sa ze ani ja neviem ale urcite to nieje niekolko cm ale skor niekolko mm. a najvacsim problemom trenia su inak pneumatiky vozidla len si pozri zabery z testovania aut a zostis ako sa deformuju tam maa najvacsie straty (ked neberiem do uvahy motor)
    zamyslite sa trosku

    Reagovat
  • 6. 1. 2012 (12.02)
    Trvalý odkaz

    Bolo by fajn keby sa z toho dalo napojit aspon poulicne osvetlenie. Ale pochybujem ze by ta technologia dokazala zarobit aspon sama na seba. A to mnozstvo celkovej vyrobenej ele. energie 80 KWh bez casu a poctu aut ktore to vyrobili na tom jednom kilometri je naozaj zahmlievajuci udaj.

    Reagovat
  • 5. 3. 2011 (14.00)
    Trvalý odkaz

    Viděly jste někdy projíždějící vlak a o kolik se prohnou koleje při průjezdu. přiznejte se kolik z vás učí fyziku na vysoké škole?

    Reagovat
  • 13. 2. 2011 (12.19)
    Trvalý odkaz

    Samozrejme, samco, je vela miest kde by sa to dalo uspesne pouzit, k Tvojim prikladom dodavam krizovatky, kedy tiez treba pred cervenou na semafore zastavit (horsie je, ked mozem plynule prejst na zelenu), vlak pred vlakovou stanicou. Myslim si ale, ze existuju ucinnejsie sposoby rekuperacie energie. V clanku navrhovany sposob vyzaduje zasah do vozovky, meni jazdne vlastnosti vozidla, nehovoriac o vrstve snehu, ladu…

    peace … miro novak

    Reagovat
  • 13. 2. 2011 (9.02)
    Trvalý odkaz

    a čo takto keby to bolo umiestnene z kopca a dokonca by bolo dobre keby to brzdilo?
    nieje dobre povedat aj kde sa to bude nachadzat?

    pri vjazde pred zavorou pri ktorej aj tak musi každy zastavit by to nevadilo aj keby to spomalilo auto bez brzd.

    a čo takto pristavajuce lietadlo?

    Reagovat
  • 31. 1. 2011 (23.03)
    Trvalý odkaz

    Vies, kolko je 0 + 0 ?
    Spravna odpoved je 0.
    Ak chces, aby stlacenie piezo clanku bolo mikroskopicke, potom aj vysledna vyprodukovana energia bude len mikroskopicka.

    To ako keby si chcel, aby som ti venoval milion korun, ale aby z mojej penazenky odisla len mikroskopicka koruna.

    Svoj nazor opieras len o vieru. Elementarne zaklady fyziky ta len obšuchli (tě jenom lízly).

    peace … miro novak

    Reagovat
  • 31. 1. 2011 (22.06)
    Trvalý odkaz

    No rekl bych, ze jediny Boris to vystihnul tak jak to skutecne je. Nejsem zadny vedec na fyziku, ale myslim, ze staci pouzit to c oma kazdy v hlave.
    Mluvit tu o nejake perfetum mobile je jen sen vsech ostatnich, pritom po recteni clanku nevidim nic co by tomu melo nasvedcovat. Ani naznakem nikde neni ani zminka, ze by se melo jedna to prefetum mobile.

    Naopak jde o funkcionalitu, ktera v principu podle me muze dobre fungovat. Otazka je jaky vykon by davala.

    Piezo potrebuje tlak a ten davaji automobili dost velky na povrch silnice na asfalt, takze staci tesne pod asfalt dat piezo a rozhodne nemuze takovyto clanek zadne auto brzdit! Jak si tu mylne lidi predstavuji. Kde se berou ty rygoly co delaji nakladni auta na silnici? To nikoho nenapdalo?

    Asfalt je sam o sobe dost pruzny material, takze taky dava stejny odpor jako piezo material, takze nechapu proc by mel auta brzdit!!!

    Piezo akorat tuto energii jeste vyuzije, misto asfaltu, ktery ji jen premeni na teplo.

    Navic to stlaceni piezo clanku podle me bude stacit hodne male, rekl bych mikroskopicke, takze rozhodne nepujde o milimetry pruhybu, takze opet jsme u toho, ze to zadne auto brzdit nemuze.

    Nekdy se divim co tu lidi jsou schopni z hlavy vyplodit.

    Reagovat
  • 14. 1. 2011 (20.51)
    Trvalý odkaz

    Boris, bolo by dobre pokracovat v rozbore. Povrch vozovky je idealny, ak pri tlaku pneumatiky sa tato vozovka nestlaci, neprehne, nezdeformuje, aby to nevyvolavalo odpor trenia. A to sa vacsinou pri beznych vozovkach naozaj nedeje. Na druhej strane piezolektricky jav vyzaduje, aby doslo k zmene objemu piezoelektrickeho materialu, co ma za nasledok vyvolanie elektrickej energie. Tlak je malo, musí byť vykonaná práca. Bez práce nie sú koláče, ani vygenerovaná energia.
    Takze si to dajme dohromady. Piezo material musi byt pruzny, aby produkoval elektricku energiu. Tu deformaciu vyvola pneumatika auta. Na ukor čoho? No predsa na úkor straty výkonu motora.
    Aké ľahké je dokázať, že sa jedná o perpetum mobile, pretože je nad Slnko jasné, že straty vyvolane odporom vozovky budú väčšie než vygenerovaný zisk v podobe elektrickej energie. Kto tvrdí opak, mal by utekať na patentový úrad si nechať patentovať perpetuum mobile.
    Lenin povedal: „Učiť sa, učiť sa, učiť sa“.

    peace … miro novak

    Reagovat
  • 14. 1. 2011 (10.48)
    Trvalý odkaz

    Zdravim pani
    Mate vsetci dako znalisti z fyziky? asi nie
    V clanku je napisane jedna sa o piezoelektricky material ten produkuje energiu pri tlaku vytvorenom nan :D rychlost pohybu nema s tlakom nic spolocne existuje aj prototyp chodnika a tomto principe a cuduj sa svete mozes po nom behat rozbiahat sa atd. automobil sa rozbieha na zaklade ucinku krutiaceho momentu na hnaciu napravu a pohana ho vpred pricom tlak na cestu je kolmy k tomuto smeru ked si zobriame vysokoskolsku fyziku tak vznikaju dva na seba kolme vektorov sil (hnacia od kolies -smer vodorovny a tlakova od kolies (resp vahy celeho auta) -smer vertikalny) tlakova sa vyuzije na na elektricku energiu a tahova na rozbech nemaju na seba ziadny vpliv

    a perpertum to nieje jebo na to treba dynamicky tlak a ten musite z nieciho ziskat cize auto a to sa musi hybat cize motor (benzin alebo navtovy ucinnost 30 az 40% elektromobil 70 az 80%) a vyprodukovana energia nepokrije aj straty z pohonu auta cezie ziadne perpertum

    PS: uvedomte sa trosku kym nieco napisete

    Reagovat
  • 13. 12. 2010 (15.20)
    Trvalý odkaz

    Smutne na tom je, ze tomuto perpetuu udelil GE aj cenu… naposmech celemu svetu… GE ukazal, ze je to len banda diletantov.
    Komunisticky moloch na uzemi USA: Lenin by mal radost.

    Reagovat
  • 12. 12. 2010 (7.31)
    Trvalý odkaz

    Konecne som sa dozil doby, ked niekto vymyslel perpetum mobile. Uz som v to pomaly ani nedufal.

    Reagovat
  • 10. 12. 2010 (9.57)
    Trvalý odkaz

    teda opravujem sa, nezabrdzilo by to ak by auto uz bolo v pohybe, lebo sak kineticka energia… ale v pripade ze by sa chcelo z nuly rozbehnut, tak to neviim :D

    Reagovat
  • 10. 12. 2010 (9.54)
    Trvalý odkaz

    pane Boze Jan Grohmann si zober knizku fyziky zo zakladnej skoky… inak je to dalsia utopia :D …… aj keby bol niekto dost sialeny na to tak bude defacto brzdit auto, namiesto hladkej cesty to bude ako jazda v bahne…
    a si predstavte ze by to teda davalo ten vykon 80kW, sak tolko ma motor auta, ak by ich islo 1/za sekundu, tak podla zakona zach. energia kazde toto auto by to uplne zabrzdilo :DD

    Reagovat
  • 10. 12. 2010 (8.49)
    Trvalý odkaz

    Dobrý den
    Nedokážu fundovaně odpověďet. Dle mého, při tvrdším povrchu je valivý odpor menší. Chce se to zeptat nějakého odborníka.

    Reagovat
  • 9. 12. 2010 (19.08)
    Trvalý odkaz

    Nejak sa mi nevidí, že by to neodoberalo energiu prechádzajúcim autám. Pretože deformácia cesty/koľajnice od prechádzajúceho auta/vlaku by mala byť vratná a väčšina energie použitej pri stlačení (na prednej strane kolesa) sa zas kolesu vráti (na zadnej strane kolesa). Použitím tohto systému sa podľa mňa valivý odpor zväčší. Zákon zachovania energie by predsa mal platiť, či nie?

    Reagovat
  • 9. 12. 2010 (14.57)
    Trvalý odkaz

    To je samozřejmě nesmysl že. 80kWh je jednotka energi (jak píše Petulkabob) a neříká absolutně nic o výkonu. Ve výkonu je již čas obsažen (výkon=energie/čas), to však není případ energie.
    Mohu generovat výkon 80W po dobu 1000h a vygeneruji úplně stejné množství energie, tedy 80kWh, jako při 80kW po dobu 1h. Nikoli 80kW za hodinu. To je nesmysl. Rozměr výkonu je W*s^-1. Výkon za jednotku času by měl rozmě W*s^-2.
    Opravdu byste si měl znalosti z elektrotechniky doplnit ;)
    Význam by to číslo mělo například v kontextu s počtem aut, které tu energii vygenerují, např. 80kWh na 1000 aut.

    Reagovat
  • 9. 12. 2010 (12.40)
    Trvalý odkaz

    Dobrý den
    Údaj 80 kWh značí 80 kilowatt za hodinu. V kontextu s článkem to znamená, že 1 kilometr silnice vyrobí 80 kilowatt elektrické energie za 1 hodinu.

    Reagovat
  • 9. 12. 2010 (11.19)
    Trvalý odkaz

    Udaj 80 kWh na 1 km silnice je absolutne nic nerikajici cislo pokud neni vztazeno k urcitemu casovemu obdobi.
    Je podstatny rozdil mezi jednotkami vykonu (kW) a mnozstvi energie (kWh). Nechapu jak nekdo kdo nechape elementarni fakta vztazena k elektricke energii ma drzost o nich psat.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *