Soylent – nový způsob stravování pro třetí tisíciletí

Pěstování, zpracování, nakupování, vaření a konzumace. Bez jídla se žít nedá. Ale nešlo by to trochu snadněji? Nápad Roba Rhineharta možná vychází z trochu naivních principů, ale dotažen do důsledků, může znamenat obrovskou změnu pro celé lidstvo a planetu. Rhinehart by rád nahradil „potravu a potraviny“ jedním univerzálním tekutým sytidlem.

Inženýrský přístup "konstrukce" ideální univerzální potraviny má rozhodně svá pro a proti. foto: Soylent
Inženýrský přístup „konstrukce“ ideální univerzální potraviny má rozhodně svá pro a proti. foto: Soylent

Kdo je vlastně Rob Rhinehart? Donedávna nepříliš známý čtyřiadvacetiletý softwarový inženýr ze San Franciska přišel s myšlenkou, jejíž kořeny bychom mohli hledat v kultovním sci-fi filmu Soylent Green z roku 1973.

Jen okrajově: v nedaleké budoucnosti panuje katastrofický nedostatek potravin. Co jiného může lidem dodat vyváženou a plnohodnotnou stravu, než další člověk. Myšlenka se zdá pochopitelně divoká, ale čistě teoreticky – lidské tělo obsahuje přesně ty materiály, živiny, vitamíny, které jinak pracně konzumujeme v rozmanité potravě. Ale bát se nemusíte, o kanibalismu tento článek skutečně není.

Rhinehart se rozhodl rozpracovat jen část této myšlenky: lidské tělo potřebuje vyvážený příjem bílkovin, sacharidů a vitamínů, a stovek dalších látek přijímaných ve stopovém množství. A pravdou je, že z toho co si naložíme na talíř, naše tělo využije jen nepatrnou část.

Rychlá výroba, snadné zpracování

Energetické náklady na výrobu jedné „krmné dávky“ pro člověka, je přitom ohromná. Vegetariáni nám ostatně často rádi připomínají kolik litrů vody a energie obnáší „vypěstování“ jednoho středně propečeného stejku, který naším zažívacím traktem proběhne během několika hodin.

A tak si mladý počítačový technik začal pohrávat s myšlenkou na vytvoření univerzální potraviny, která by obsahovala všechny potřebné výživové látky. Pojmenoval ji stejně jako ve zmíněném filmu „Soylent“, ale v jejím obsahu byste lidské maso hledali marně.

Jídlo je palivem pro tělo,“ říkal si Rhinehart, když kuchyň v bytě přestavoval na malou laboratoř, ve které mělo vzniknout univerzální sytidlo. „Soylent musí jako správné palivo poskytovat vyváženou dávku solí, tuků, cukrů, prostě všeho, co lidské tělo potřebuje.

Specialistou na výživu snadno a rychle

Z amatérského nadšence se rychle stal výživovým specialistou, který po měsíce bádal nad sestavením ideální potraviny. Dobře si totiž uvědomoval, že pokud se podaří univerzální jídlo syntetizovat z jednotlivých prvků, bude to znamenat obrovský průlom.

Minimum odpadů, minimum vynaložené energie ve srovnání s tradičním procesem pěstování potravin, nízkou cenu při maximální optimalizaci přídělu energie. Soylent by mohl do značné míry ovlivnit i problémy s nadváhou, hladomory, nebo nedostatkem vitamínů.

Práškový koktejl Soylent obsahuje maltodextriny (dodávající sacharidy), ovesný prach (vláknina, bílkoviny, tuky), syrovátkový izolát (proteiny), olej z hroznových semínek (tuky), sůl (sodík), práškový sojový lecitin, kreatin a ještě asi deset dalších látek nezbytných pro lidské tělo.

Nízké provozní náklady

Soylent navíc netřeba udržovat v chladu a vydrží prý léta. Cena týdenní „krmné dávky“ pro jednoho člověka je $65, což činí ze Soylentu přinejmenším ekonomicky zajímavou variantu ke klasickému stravování.

Dostat totiž všechny potřebné nutriční látky do těla za méně než deset dolarů denně, to se normálně nepodaří. V současnosti je Soylent dostupný jen na americkém trhu, ale myšlenka na přenos tohoto modelu do jiných zemí je více než lákavá.

Základní otázkou pro Rhineharta bylo, zda by měl Soylent kompletně nahrazovat stravu jako takovou, a víceméně tedy zbavit naši kuchyni sporáků, ledniček, příborů a talířů.

Jídlu se nedá upřít určitá romantika a poezie, a nerad bych se o ni připravoval. Proto jsem se snažil vytvořit Soylent tak, aby dodával všechny potřebné nutrienty, a jídlo se stalo jen „zábavou navíc“. Pro mne osobně je teď chození do restaurací stejné, jako chození do kina. Dělám to pro estetický prožitek a zábavu. Ale stejně tak, jako normálně nechodíme do kina třikrát za den, já nepotřebuji třikrát denně zapínat sporák.

Sdílet:

15 komentářů: „Soylent – nový způsob stravování pro třetí tisíciletí

  • 18. 6. 2013 (10.47)
    Permalink

    Komunisti se tu 40 let pokoušeli ze stravování vytvořit akt pouhého nutného načerpání energie pro další využití ve fabrikách. Téměř to zničilo místní kulturu stravování, kdy si dneska lidi neumí jídlo užít a bohužel dokážou sníst i neskutečné věci, hlavně když to je levné a výživné.
    Tohle je víceméně podobné. Jestli nejsme schopni se důstojně stravovat a chceme do sebe lít nějaký chemický mixy, je něco podle mého špatně.
    Trochu mi to přijde jako amarouny, ale z těch se alespoň to „normální“ jídlo stalo a alespoň trochu se dalo mluvit o stravování. Když si na stojáka do krku vyleju půl litru nějaký břečky, už je to za hranicí.

    Reagovat
    • 18. 6. 2013 (10.49)
      Permalink

      Amarouny! Děkuju, přesně na tuhle super stravu z Návštěvníků jsem myslel, když jsem to psal, a nemohl si vzpomenout na název…

      Reagovat
  • 17. 6. 2013 (9.04)
    Permalink

    Rozhodně si nedovedu představit celý život se stravovat tímto způsobem. Byla by to hrozná nuda a tak jako se člověk přejí jakýmkoliv jídlem, když by ho jedl každý den, tak i tohle by mu určitě časem lezlo ven i ušima. :D
    Nejsem vitariánkou, ale ve strovnání s tímto je i vitariánství velmi pestrý a variabilní způsob stravování.

    Reagovat
    • 17. 6. 2013 (18.42)
      Permalink

      Já si to naopak dovedu představit moc dobře. Jakožto student bydlící na koleji mám se stravováním docela problém. Vůbec by mi nevadilo pít něco takového. Kdyby to bylo třeba v šesti příchutích. Určitě bych si o to víc vychutnával „běžné“ jídlo. Ušetřil bych jak finančně. Zkuste se nad tím zamyslet. Opravdu by nám nestačil jeden gurmánský zážitek týdně? Navíc počítat nutriční příjem v běžné stravě taky není úplná hračka.

      Reagovat
      • 17. 6. 2013 (21.36)
        Permalink

        A je vůbec nějak podstatného mít přesně spočítaný? Když člověk něco dělá a není úplně líný, tak bude pořád vážit zhruba stejně, to byste musel mít i přesně spočítaný výdej energie, a tam by vám stačilo vyjít jedno patro naíc, nebo běh na bus a už by váš výpočet byl rozhozený.

        Reagovat
  • 15. 6. 2013 (4.45)
    Permalink

    „Vegetariáni nám ostatně často rádi připomínají kolik litrů vody a energie obnáší „vypěstování“ jednoho středně propečeného stejku, který naším zažívacím traktem proběhne během několika hodin. “

    Destova voda a slunecni zareni je energie, kterou je potreba nejak pracne vyrabet? Ona tam ta energie a voda nezustava, pouze prochazi a ucastni se „vypestovani“. Zustava jen nepatrne mnozstvi. Tohle je docela divny vegetariansky argument. PS: Nemam nic proti vegetarianstvi.

    Reagovat
    • 15. 6. 2013 (16.58)
      Permalink

      Víte možná to „přepočítávají“ na to, kolik lidí by mohlo nasytit krmivo pro dobytek, nebo kolik plodin by šlo z té spotřebované vody vypěstovat kilogramů pšenice.

      Vezměme si, že se jateční dobytek krmí různými „granulemi,“ které obsahují plodiny, které by šly zpracovat přímo na potraviny pro lidi. Navíc, pro zastánce toho, že naše činnost přímo a silně způsobuje globální oteplování, stáda dobytka produkují takové objemy methanu (což je 20x silnější skleníkový plyn, než oxid uhličity), že se bez problému vyrovnávají možná až milionům aut (často se dělá jenom srovnávní v tom daném státě a ne všude, takže těžko říct, kolik to je celkem světově) Spolu s pěstováním rýže chov představuje 25% produkce methanu uvolněného do atmosféry, 5% tvoří skládkování. Úniky plynu se na tom podílejí 10% (ale mnohem vážnější pro nás je ztráta v podobě energií a rychlejší spotřeby paliv.

      Ale asi ani to nebude problém, prý se podařilo najít přírodní ložiska vodíku, kdyby ho bylo dost (třeba tolik kolik je zemního plynu, nebo kolik ho bylo (a že jsme ho hodně vypustili jen tak do atmosféry), tak máme na hodně dlouho klid.
      http://3pol.cz/1429-prirodni-vodik-novinka-energetickeho-mixu
      http://www.telegraph.co.uk/science/science-news/3293426/Hydrogen-found-in-Earths-crust-is-limitless-fuel-supply.html

      Reagovat
  • 14. 6. 2013 (14.13)
    Permalink

    zase niečo pre pracujúcich ľudí o niečo viac nas to priblíži k taznemu statku

    Reagovat
  • 13. 6. 2013 (17.36)
    Permalink

    Mohol tam pridať trochu práškovej spiruliny a chlorelly, zase by to bolo bližšie k dokonalosti. Suspenziu z týchto rias konzumujú napr. aj astronauti práve kvôli „all in one“ obsahu.

    Reagovat
  • 13. 6. 2013 (10.26)
    Permalink

    Jen chci opravit že se bez jídla žít nedá. Dá se bez jídla žít. Žije tak cca 40.000 lidí. Nazívají se různě – dýchavci (breatherian, pránysti atd.

    Reagovat
  • 13. 6. 2013 (10.05)
    Permalink

    Souhlasím, učme se od přírody, ta má vše co potřebujeme už dávno vymyšlené a vyvinuté
    ..

    Reagovat
  • 13. 6. 2013 (8.37)
    Permalink

    No, snaha se pánovi upřít nedá. Jednoznačně bychom se měli nad tím, co jíme, zamyslet. Ale vytvářet synteticky mix něčeho je celkem zbytečné, stačí se podívat kolem sebe a zjistíme, že existují plodiny, které mají tento „mix látek“ v přirozeném obsahu. Například Amaranth obsahuje veškeré látky, které pán pracně dává dohromady, v přirozeném stavu – olej, bílkoviny (tak kvalitní, že jsou skoro jako živočišné), vlákninu, olej s omega 3 a omega 6 kyselinami, je geneticky nemodifikovaný (narozdíl od sóji např.) a naprosto nealergení (jako třeba sója:-) ). A neobsahuje lepek. Škoda peněz za takový výzkum a vývoj..

    Reagovat
    • 13. 6. 2013 (17.32)
      Permalink

      Pane Horčíku, snažím se být vždy korektní, ale určitě se po delší době konzumace tohoto skvěle nutričně vyváženého komplexu začnou objevovat nejrůznější příznaky jako je alergie, zácpa nebo průjem, nesnášenlivost na některé složky a podobně. Chápal bych to jako přechodný doplněk stravy za určitých okolností, ale ne jako jeho hlavní zdroj. Uzavírám tedy zvoláním, které jsme používali jako puberťáci: Už jste viděl blít koně? Možná se teď dočkáte.

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.