Energy Globe Award ČR
 

Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
6. 1. 2012 v rubrice Architektura

Mexico City patří s devíti miliony obyvatel mezi největší světové metropole. Jeho centrální historická část je však podle názoru architektonického studia BNKR Arquitectura v kritickém stavu a vyžaduje programovou přestavbu. Místní zákony však zakazují bořit historické budovy a stavět budovy vyšší než osm pater. Architekti proto přišli s unikátním nápadem. Mrakodrapem, který roste do země místo do nebe.

Zemědrap neboli Earthscraper - návrh jak by mohla vypadat budoucnost centrálního náměstí Mexico City, foto: BNKR Arquitectura

Zemědrap neboli Earthscraper - návrh jak by mohla vypadat budoucnost centrálního náměstí Mexico City, foto: BNKR Arquitectura

Anglicky „Earthscraper“ je přesný opak „Skyscraperu“. Namísto stovek metrů do nebe sahá stovky metrů pod zem. Idea BNKR Arquitectura je taková, že by v zemi pod centrálním náměstím Mexico City zvaném Zocalo vyrostla jakási obrácená pyramida.

Zemědra se narozdíl od mrakodrapu snaží zachovat okolní prostředí neporušené – nezasahovat do něj svým majestátním vzhledem, ale naopak se ukrýt před zraky lidí a nenarušovat historický odkaz.

Obrácená pyramida s 65 podlažími má špičku hluboko v zemi a největší plocha je obrácena směrem ke slunci. Je vystlána průhlednými dlaždicemi, které vpouštějí do podzemí přirozené světlo.

Zemědrap - 65 podlaží v zemi, foto: BNKR Arquitectura

Zemědrap - 65 podlaží v zemi, foto: BNKR Arquitectura

Zemědrap může nabídnout nejrůznější prostory – byty, kanceláře, obchody, ale třeba i muzea, galerie, kavárny, prostě vše, na co jsme běžně zvyklí. Prozatím jde samozřejmě o čistě teoretický koncept, ale implikace jsou velice zajímavé.

Zemědrap totiž nabízí proti mrakodrapům mnoho výhod: obrácená pyramida v podzemí je přeci jen bezpečnější než půlkilometrová stavba ve vzduchu, která musí odolávat silnému větru.

Přirozené osvětlení šetří elektřinu, stejně jako skutečnost, že voda nemusí být složitě a nákladně vyháněna vzhůru, ale sama klesá směrem dolů díky gravitaci. Toho by například bylo možné využít i při výrobě elektřiny pro celou budovu.

metaefficient
 Jan Horčík
Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.
Diskuse
  1. michal:

    voda nemusí být vyháněna vzhůru… myslím že je jednoduší vyhnat vodu nahoru, než hnát nahoru odpadní potrubí

  2. Mykiss86:

    Nesporné výhody může mít i postupná výstavba, kdy by se vyhrabalo vždy jen určité množství horniny pro část budovy, ta by se zbudovala, ukotvila a zase by se vyhrabala další o něco užší část, aby by se nenarušovala statika…

  3. eko_hunter:

    Mykiss86: Takový nápad už tu jednou byl. Když stavěli nový barák v Kocourkově, taky nejdřív postavili střechu a až pak stavěli zdi.

  4. eko_hunter:

    Jinak by mne celkem zajímala teplota v takové hloubce, asi to nebude zrovna +30°C. Navíc i doprava v rámci takového zemědrapu by byla poněkud nepohodlná, protože by člověk musel každých pár pater přestoupit.

  5. Mark:

    No, přestupy by šly vyřešit šikmými šachtami, kde by jezdil výtah po kolejnici, v tom bych neviděl problém.
    Problém bude v tom, jaké množství horniny bude třeba vytěžit a vzhledem k hloubce to nebude písek, ale zdravá skála. Hloubení bude tedy dost ekonomicky náročné a o ekologickém bydlení bych už vůbec nemluvil.

  6. Migele:

    Co Zemětřesení, posun tekt. desek nebo horin a problem s podzemní vodou? také ten odpad… mno nvm

  7. Daniel:

    Pohyby země a umístění úložiště podzemní vody se jednoduše eliminuje tím, že se nebude stavět tam, kde to hrozí (což zrovna v Mexico-city bych se propadů bál dost.. je to tam vcelku na denním pořádku). Odpad je sice značný problém, ale dá se to řešit tím, že se omezí díky technologiím (zpětný ohřev vody rekuperací při sprchování, apod.. takové věci se budou užívat stále častěji, doufám tedy, už nyní by to mělo být povinností ve všech nových stavbách a rekonstrukcích) Z ekonomicko ekologické stránky to bude jistě vyvážené, zda stavět s jednou technologií do výšky, nebo s jinou se kopat do hlubin. A postavit pak takovou budovu tepelně pasivní bude mnohem snažší, než u výškových budov.. ač to je jen můj pohled bez podpory vědění:) Celkově.. moc se mi to líbí a dlouho se divím, že nic takového už dávno „nestojí“.

  8. Jirka:

    dalo by se to postavit v hornaté oblasti např 200m nad úpatím hor pro 100m barák, vyšší kopce by zajistili podzemní pitnou vodu v horní úrovni baráku (studna kousek nad barákem)
    spodek baráku by byl 100m nad okolní krajinou, z nejhlubšího patra by se provrtala kanalizace s mírným spádem do boku toho kopce a tam by odtékala přes čističku do řeky.

  9. Shal:

    Jirka: Problém je, že velkoměsta se obvykle nestaví na úpatí velké hory (až na vyjímky) a na venkově ti to stavět nikdo nebude.

  10. Shal:

    „voda nemusí být složitě a nákladně vyháněna vzhůru, ale sama klesá směrem dolů díky gravitaci“

    Aby to neskončilo jako cimrmanův vynález jak ušetřit elektřinu při dopravě horníků z podzemí – se mu tam ti horníci začli hromadit.

  11. petulkabob:

    pan Horcik se opet svou genialni dedukci vyznamenal…

Přidat komentář

 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz | Napalubu.cz