Severní cesta těší námořníky, ale děsí klimatology
Nákladní loď Nordic Orion v říjnu úspěšně dokončila cestu z kanadského Vancouveru do finského přístavu Pori. Celkem banální titulek zprávy z obchodního tisku však vypovídá o proměnách podnebí na Zemi víc, než varovné studie věhlasných klimatologů. Ledu je letos méně, a „Severní cesta“ se tak otevírá nákladní přepravě.
Severní cesta kolem Aljašky není lodivodům neznámá, ale využívat jí v podzimních měsících, nebo dokonce v zimě, to je něco nevídaného. Pokud totiž nevlastníte přímo ledoborec, plout se tu obvykle nedá.
Pro společnosti provozující trans-kontinentální velkokapacitní přepravu je to nepochybně dobrá zpráva. Nordic Orion, přepravující uhlí, ušetřila na palivu okolo 80 000 dolarů, a ušetřila si pětidenní zajížďku k Panamskému průplavu. Navíc tím, že se loď vydala přes „hlubší vody“, si mohla dovolit nabrat i těžší náklad.
Přístav v Belfastu: unikátní stavební dílo určené pro větrné elektrárny
V roce 2007 tudy v zimním období projely dvě lodě z Ruska, o tři roky později už Severní cestu využilo deset nákladních lodí. Letos už se touto trasou vydalo 71 velkých přepravních a kontejnerových lodí, a poprvé se tudy vydaly i plavidla z Číny.
Skokové zvýšené ve frekvenci dopravy je ale nezpochybnitelným dokladem toho, co by raději někteří lidé neslyšeli. Ledy tají a neobnovují se. Ledová krusta tu neumožňovala pohyb lodí v chladných měsících prakticky po 1400 let. V roce 1979 ale satelitní snímky ukázaly, že se letní tání podílelo na zmenšení zmrzlé plochy o 14 %, která se už přes zimu v plném rozsahu neobnovila.
Od roku 1979, kdy se fenoménu tání začaly věnovat i geologové, zmenšila se zamrzlá část povrchu o plochu srovnatelnou s rozlohou celých Spojených států i s Mexikem. Zbývající „zimní“ led navíc už nepředstavuje neprostupnou bariéru, a je oproti předcházejícím letům relativně tenký.
Odkrytí a zvýšení průjezdnosti Severní cesty tak sice může činit radost přepravcům, kteří ušetří miliony na palivu, ale ekologům dělá těžkou hlavu. Pokud by stávající trend vývoj přetrval, mohla by „ledová čepička“ na pólu zmizet do roku 2050. Méně ledu a ledovců navíc může odstartovat hon za ropným bohatstvím arktické oblasti.
Je trochu ironické, že používání fosilních paliv je jednou z hlavních příčin zhoršování stavu ovzduší a nastartování klimatických změn, přičemž ve svých důsledcích usnadňuje právě tento proces přepravu pohonných hmot a jejich další těžbu.
Milan presne tak, tento rok bolo pocas letnych mesiacov v severnej hemisfere zaznamenanych niekolko podstatnych teplotnych podpriemerov co sa podpisalo na ne-topeni sa ladu,skoda,ze sa sem neda pridat obrazok, pridal by som porovnanie rozlohy ladu za posledne roky s porovnanim letnej sezony 2013.
Severna cesta tesi namornikov ?! oni tade prejdu aj ked je lad do hrubky 1m, pretoze mnoho spolocnosti si dava stavat hybridne lode ktore kombinuju nakladnu lod a ladoborec.
http://nsidc.org/arcticseaicenews/
http://neptune.gsfc.nasa.gov/csb/index.php?section=234
http://arctic.atmos.uiuc.edu/cryosphere/
Já jsem zase na podzim četl, že letos zůstala severní cesta lodím zcela uzavřena, protože letos tam bylo ledu poněkud více. Nemám rád, když si každý vycucá z paty jenom co potřebuje :-(
Jestli má růst hladina moří, říkám to stále, musíme vymyselt jak mořím část vody odebrat, Asuán se na tom již slušně výparem podílí, Ale až se nám podaří vzít vodu z Donu a dostat ji do Volhy, tak aby lehce stoupla hladina Kaspiku, pak to lehce přibrzdí růst hladiny moří.
Nebylo by špatné ani dostat trochu (pár km3) vody ze sibiře na jih do pouští, teoreticky by to nemuselo příliš ovlivnit situaci na severu, ale mohlo by to pozitivně ovlivnit právě pouště.
Pak tu máme různé prolákliny, mohli bychom přemýšlet o tom, jestli by nestálo zato tam dostat větší objemy vody a tím zajistit, že se nevrátí do oceánu. Mohli bychom tak mít kontrolu nad tím, co bude zatopeno. Ostatně i naše uhelné lomy a přehrady budou přispívat k snížení hladiny moří.
Ale dále i my můžeme aktivně bojovat proti růstu hladiny moří, pokud zlepšíme podmínky pro vsakování vody, budeme schopní při povodních jí více uchovat, to bude mít i pozitivní dopady při následujících suchých obdobích, kdy budou zvýšeny hladiny podzemní vody, ze kterých budeme moct potom čerpat.