Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
13. 11. 2013 v rubrice Životní prostředí

Kdo je milovníkem katastrofických filmů a dokumentů, jistě docení nedávný počin National Geographic. Na svých stránkách totiž zveřejnili sérii mapových podkladů, které si pohrávají s nejčernějšími obavami klimatologů. Co by se stalo, kdyby veškeré pevninské ledovce roztály? Jak by vlastně náš svět vypadal?

„Při opobřeží moří a oceánů žije podstatná část lidské populace.“ Zdroj: National Geographic

„Při opobřeží moří a oceánů žije podstatná část lidské populace.“ Zdroj: National Geographic

Za předpokladu, že by všech 5 milionů čtverečních mil ledového pokryvu (tedy přibližně 20 milionů kilometrů čtverečních) změnilo své skupenství, zvedne se hladina moří o nějakých pětašedesát metrů.

A ukousne si z pobřeží pořádný kus. Největší z toho plynoucí problém je, že podél pobřeží existují ta největší města a oblasti s nejhustším zalidněním. National Geographic jen „přelinkoval“ hranice podle vrstevnic, a jinak ponechal svět ve své stávající podobě. Přesto však jde z takového „nového zobrazení starého světa“ mráz po zádech.

Přitom prý stačí jen málo. Vlastně by prý úplně stačilo nedělat nic: z „průměrné dnešní teploty zemského povrchu“, 58 ° Fahrenheita (14,44 °C) na 80 °F (26,6°C) nevede zase tak dlouhá cesta. Podle odborníků by něco takového mohlo trvat za normálních okolností přibližně 5000 let. S dalším přídavkem skleníkových plynů do atmosféry se však tento proces urychluje.

Za katastrofickými vizemi a často dosti zkreslenými odhady však stojí značná nejistota. Proces „zvyšování hladiny moří“ je totiž o 60 % rychlejší, než by měl být. Jinými slovy, v rovnicích nám nejspíš chybí nějaký jiný faktor, který nám dosud uniká. Přitom po každém centimetru hladiny koukají s velkým neklidem na Floridě (tam jim stačí 1,8 metru) nebo v Nizozemí.

Jak tedy vypadá Evropa podle National Geographic? Z města na Temži, Londýna, se stala mlhavá vzpomínka. Benátky se navrátily Jaderskému moři. Nizozemí nakonec prohrálo svůj boj, z Dánska zůstaly nad hladinou jen hornaté oblasti.

Mimochodem, celé Středozemní moře nám značně přibylo na objemu, a propojilo se s Černým a Kaspickým. Tuto velkou proměnu ale odnesla nemalá část Řecka a francouzské Riviéry. „Pozitivní“ je, že Češi jsou stále na suchu, a na dovolenou k moři to teď mají blíž.

 Radomír Dohnal
Diskuse
  1. Tomáš:

    Nepočítali s tím že se zvedne i hladina řek tím pádem by to mohlo zaplavit u nás celé povodí labe, vltavy, odry a další byla by to katastrofa pro lidstvo.

  2. Nikdo:

    Stredomori by slo ochranit prehrazenim Gibraltarskeho prulivu s pomerne nizkymi naklady v porovnani s nutnosti prestehovat desitky milionu lidi v jizni a vychodni evrope, severni africe a zapadni asii.
    Pobalti, severni Evropu a cast Britanie prehrazenim Lamansskeho prulivu a Severniho more mezi Skotskem a Norskem, tam by ale byli naklady obrovske a tezko rict zda by se to vyplatilo.

  3. Crom:

    Opravte si chybu v začátku článku – nejedná se o čtvereční míle a kilometry, ale krychlové (kubické).

  4. MilošK.:

    Teda když si přejete, Josefe, vlastní České moře, mám tady jeden tip: Kdyby naopak byl v Evropě nedostatek vody, stačilo by, aby Němci pod Děčínem ve vrstevnici 400 m postavili cca kilometr širokou hráz a voda nikde nepřeteče Českou kotlinu. Nejnižší místo evropského rozvodí je mezi Svitavama a Lanškrounem (Třebovské sedlo 438 m n.m.). Jen nevím, jak by vypadal typický český zahrádkář a chatař :-)

  5. Carlos:

    Jestli to udělali jen podle vrstevnic, pak takovéto zobrazení bude chybné. Je nutno pro to vzít program, který bude počítat se skutečnou linií pobřeží měnící se v čase, tedy i s měnící se rozlohou oceánu. Navíc by se po prvních pár desítkách metrů, možná po pár metrech začaly plnit různé prolákliny a podobně. Ideální by bylo zvládnout přesměrovávat některé toky, třeba Don, tak, aby část jejich vody směřovala ne do oceánu, ale do míst, kde je vody nedostatek, nebo jsou pod hladinou světového oceánu. například pomalý růst hladiny Kaspického moře na úroveň 19. století by nemusel být problém. Stejně tak zatopení katarské prolákliny, nejlépe vodou z Nilu.
    V Kanadě případným přehrazením řeky Athabasca by šla získat jak elektřina, tak zásoba vody, která by se nepodílela na růstu hladiny oceánu. Také by mohlo být vhodné převést další vodu do povodí Okawanga, případně do středoasijských pouští

    • Anonymní:

      Zásobu nadbytečné vody můžete udělat jen v podobě ledu na pólech. Když tu vodu odvedete do pouště a dalších rozlehlých míst o to více se jí odpaří a ta musí zase někde spadnout a o to více bude povodní a přívalových dešťů, větší eroze atd… Pozitivní efekt bude sporný.

      • Carlos:

        Domnívám se, že objem několika km3 z tohoto, kde se navíc ještě nemalá část (v kanálech z Amudarji a Syrdarji se ztratí asi 50% vsakem) se jí vsákne. K výparu duchází z plochy, nikoliv hloubky, dokonce s hlubšími jezery výpar částečně kelsá, jelikož se prohřívají pomaleji. U Kaspického moře by se jednalo jen o návrat do stavu před zbudováním Volžské kaskády.
        Přehrada postvaená několik km nad Ford McMurray by se příliš do široka nerozlila, ale hloubky by dosáhla přes 100m a délky asi 130km, pokud by její šířka byla ideálně asi 490m, pak je to kapacita pro uložení 6,37km3 vody.

        Nebo si vemte jenom takové zatopení lomů v severních čechách, spojením s Ohří by došlo naopak ke stabilizaci průtoků a spolu s Nechranickou přehradou by bylo možné vytvořit další velký ovladatelný rezervoár a pokud by pod ní byly vybudovány elektráry, mohlo by dojít k maximalizaci produkce.

  6. Pavel:

    A nakonec se ukáže, že ten praotec Čech viděl hodně dopředu…

  7. Josef:

    Kurňa a moře i tak bude dost daleko od ČR. Chtělo by to vzestup tak aspoň o 150 metrů, aby to bylo trochu blíž.

Přidat komentář

 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz