Jak bude vypadat svět až roztají ledovce?

Kdo je milovníkem katastrofických filmů a dokumentů, jistě docení nedávný počin National Geographic. Na svých stránkách totiž zveřejnili sérii mapových podkladů, které si pohrávají s nejčernějšími obavami klimatologů. Co by se stalo, kdyby veškeré pevninské ledovce roztály? Jak by vlastně náš svět vypadal?

„Při opobřeží moří a oceánů žije podstatná část lidské populace.“ Zdroj: National Geographic
„Při opobřeží moří a oceánů žije podstatná část lidské populace.“ Zdroj: National Geographic

Za předpokladu, že by všech 5 milionů čtverečních mil ledového pokryvu (tedy přibližně 20 milionů kilometrů čtverečních) změnilo své skupenství, zvedne se hladina moří o nějakých pětašedesát metrů.

A ukousne si z pobřeží pořádný kus. Největší z toho plynoucí problém je, že podél pobřeží existují ta největší města a oblasti s nejhustším zalidněním. National Geographic jen „přelinkoval“ hranice podle vrstevnic, a jinak ponechal svět ve své stávající podobě. Přesto však jde z takového „nového zobrazení starého světa“ mráz po zádech.

Přitom prý stačí jen málo. Vlastně by prý úplně stačilo nedělat nic: z „průměrné dnešní teploty zemského povrchu“, 58 ° Fahrenheita (14,44 °C) na 80 °F (26,6°C) nevede zase tak dlouhá cesta. Podle odborníků by něco takového mohlo trvat za normálních okolností přibližně 5000 let. S dalším přídavkem skleníkových plynů do atmosféry se však tento proces urychluje.

Za katastrofickými vizemi a často dosti zkreslenými odhady však stojí značná nejistota. Proces „zvyšování hladiny moří“ je totiž o 60 % rychlejší, než by měl být. Jinými slovy, v rovnicích nám nejspíš chybí nějaký jiný faktor, který nám dosud uniká. Přitom po každém centimetru hladiny koukají s velkým neklidem na Floridě (tam jim stačí 1,8 metru) nebo v Nizozemí.

Jak tedy vypadá Evropa podle National Geographic? Z města na Temži, Londýna, se stala mlhavá vzpomínka. Benátky se navrátily Jaderskému moři. Nizozemí nakonec prohrálo svůj boj, z Dánska zůstaly nad hladinou jen hornaté oblasti.

Mimochodem, celé Středozemní moře nám značně přibylo na objemu, a propojilo se s Černým a Kaspickým. Tuto velkou proměnu ale odnesla nemalá část Řecka a francouzské Riviéry. „Pozitivní“ je, že Češi jsou stále na suchu, a na dovolenou k moři to teď mají blíž.

Sdílet: