Čína: poručíme větru dešti, ale hlavně větru

Čína, stejně jako další asijské země jako Indie či Vietnam rostou nevídaným tempem. S tím jde ruku v ruce zvyšení spotřeby elektrické energie. Čína je dnes zároven největším světovým producentem oxidu uhličitého. Nicméně Říše středu nezahálí ani v této oblasti – dobře ví, že fosilní paliva jednoho dne prostě dojdou, a tak se snaží podporovat také obnovitelné zdroje energie. Obrovská plocha Číny se navíc doslova nabízí k využití z hlediska energie větru. V současné době je Čína pátým největším producentem energie z větru na světě s cekovou instalovanou kapacitou 6 GW. Do roku 2015 má tato hodnota stoupnout na 10 GW a do roku 2020 dokonce na plných 100 GW. Jako nejvýhodnější oblast pro stavbu nových větrných elektráren se jeví Vnitřní Mongolsko, oblast na severu Číny u hranic s Mongolskem. Minimální hustota osídlení a vynikající povětrnostní podmínky dělají z této rozlehlé oblasti cíl stovek společností zabývajících se výstavbou větrných elektráren. Kromě klasických pozemních větrných turbín jsou v plánu také větrné elektrárny na moři, a to v okolí Šanghaje. Do roku 2020 by měly mít kapacitu 1 GW a poskytnout elektřinu 4 milionům obyvatel. Shrnuto, podtrženo: Čína roste, je hladovější a náročnější a přestože je světovým znečišťovatelem ovzduší číslo 1 co se týká oxidu uhličitého, konkurenceschopnost větrné energie a dalších alternativních zdrojů energie se doufejme brzy projeví v masovějším měřítku.