Makani Power je malá americká společnost z Kalifornie. Založila ji parta nadšenců v roce 2006 jakožto klíčovou komponentu iniciativy REC nadace Google.org, filantropické odnože společnosti Google. Dnes už má Makani k dispozici první prototypy létajících větrných turbín – podívejte se na video!

Prototyp 30kW létající větrné turbíny Makani Power, foto: Makani Power

Společnost Goldwind, založená v roce 1998 a sídlící v Pekingu, není mezi dodavateli zařízení pro větrné elektrárny žádným nováčkem. Prosadit se na čínském trhu totiž není jen tak. Svůj primát v Číně, a mimochodem i druhé místo ve světě, musí často obhajovat plněním netradičních požadavků. Například výrobou speciálních turbín pro větrné elektrárny schopné fungovat za velmi nízké větrnosti.

Větrná turbína čínské společnosti Goldwind, foto: Goldwind

Když armáda buduje novou dočasnou základnu, případně se v odlehlých oblastech rozjíždí důležitá stavba, elektřinu na místě obvykle poskytují dieselové generátory. Palivo pro ně je na místo přepravováno cisternami. Co kdyby ale bylo možné vyrábět elektřinu přímo na místě s pomocí obrovské mobilní větrné elektrárny? Přesně tohle navrhují designéři z Pope Design.  

Na východ od Londýna, na pobřeží oblasti Thanet v hrabství Kent, byla aktuálně spuštěna největší pobřežní větrná farma na světě. S výkonem 300 MW rozděleným mezi 100 větrných turbín Vestas předstihla dnes už druhou největší pobřežní větrnou farmu Horns Rev 2 v Dánsku s výkonem 209 MW.  

Japonský univerzitní profesor Yuji Ohya z města ostrova Kjúšú přišel s návrhem nového typu větrných trubín. Spolu se svým pracovním týmem aktuálně představil “větrnou čočku”, nový typ větrné elektrárny, která má být na moři dvakrát až třikrát výkonnější než běžné turbíny.  

Obnovitelné zdroje energie se dnes potýkají s jedním z hlavních problémů v oblasti skladování energie. Proměnlivost, nestálost výroby elektřiny může působit velké problémy rozvodným sítím, jak jsme se nedávno přesvědčili také v ČR, když se přes naši distribuční síť přehnala obrovská nadvýroba elektřiny z německých větrných elektráren. Americká společnost Xcel Energy proto momentálně v Minnesotě testuje svůj projekt nazvaný “Vítr do baterií”. Tamní větrná farma byla vybavena gigantickou 80tunovou baterií na bázi sodíku a síry, skládající se ze 20 modulů po 50 KW. Celkem údajně dokáže skladovat 7,2 MWh elektrické energie, což je dost pro 500 domácností na sedm hodin. “Ukládání energie je klíčem k rozšíření využití obnovitelných zdrojů,” řekl Dick Kelly, prezident Xcel Energy. Faktem nicméně je, že tato technologie dále zdraží energii z větru, přičemž větrné turbíny a celé větrné farmy jsou už teď postiženy světovou ekonomickou krizí. Navíc Xcel Energy svou technologii teprve testuje a teprve výsledky rozhodnou o tom, zda a jak se vůbec vyplatí její nasazení.

Čína, stejně jako další asijské země jako Indie či Vietnam rostou nevídaným tempem. S tím jde ruku v ruce zvyšení spotřeby elektrické energie. Čína je dnes zároven největším světovým producentem oxidu uhličitého. Nicméně Říše středu nezahálí ani v této oblasti – dobře ví, že fosilní paliva jednoho dne prostě dojdou, a tak se snaží podporovat také obnovitelné zdroje energie. Obrovská plocha Číny se navíc doslova nabízí k využití z hlediska energie větru. V současné době je Čína pátým největším producentem energie z větru na světě s cekovou instalovanou kapacitou 6 GW. Do roku 2015 má tato hodnota stoupnout na 10 GW a do roku 2020 dokonce na plných 100 GW. Jako nejvýhodnější oblast pro stavbu nových větrných elektráren se jeví Vnitřní Mongolsko, oblast na severu Číny u hranic s Mongolskem. Minimální hustota osídlení a vynikající povětrnostní podmínky dělají z této rozlehlé oblasti cíl stovek společností zabývajících se výstavbou větrných elektráren. Kromě klasických pozemních větrných turbín jsou v plánu také větrné elektrárny na moři, a to v okolí Šanghaje. Do roku 2020 by měly mít kapacitu 1 GW a poskytnout elektřinu 4 milionům obyvatel. Shrnuto, podtrženo: Čína roste, je hladovější a náročnější a přestože je světovým znečišťovatelem ovzduší číslo 1 co se týká oxidu uhličitého, konkurenceschopnost větrné energie a dalších alternativních zdrojů energie se doufejme brzy projeví v masovějším měřítku.

UPDATE 2.3.2009: přímo z Ministerstva průmyslu a obchodu jsme byli upozorněni, že on-line poradna na adrese www.i-ekis.cz již není v provozu. Namísto ní byla spuštěna poradna na adrese www.mpo-efekt.cz/cz/ekis.

Na adrese www.i-ekis.cz najdete stránky Energetických Konzultačních a Informačních Středisek České energetické agentury. Ta zajišťují poradenství v oblasti snižování potřeby energie a podpory obnovitelných zdrojů energie. Stránky obsahují nepřeberné množství užitečných a praktických informací týkajících se tepelných čerpadel, využití sluneční energie, využití větrné energie, využití vodní energie, energie biomasy, úsporných opatření pro RD, nízkoenergeických domů a podobně. Navíc je součástí stránek opravdu velice rozsáhlá poradna a databáze dotazů a odpovědí na témata jako zateplování objektů, energie větru, energie slunce, využití odpadního tepla, palivové články, nízkoenergetické a pasivní domy a tak dále. Každý, kdo se zajímá o ekologické bydlení by si měl udělat na stránky www.i-ekis.cz čas.