Společnost GE a město Londýn se rozhodli společně připravit jednu z dominant Londýna na nadcházející Olympijské hry. Most Tower Bridge bude proto vybaven LED osvětlením, díky čemuž se jeho spotřeba elektřiny sníží o 45 %.
Lord Foster, zakladatel a předseda architektonické společnost Foster + Partners, předložil návrh, který může změnit podobu dnešní Británie. Ta pomalu ale jistě ztrácí svou dřívější ekonomickou sílu, což se Lordovi samozřejmě nelíbí. Chce to změnit s pomocí obrovského infrastrukturního projektu nazvaného Thames Hub.
Londýn je po skandinávských metropolích městem, které vyčnívá ve své snaze o zlepšení životního prostředí. Úspěsně zavedl půjčovny jízdních kol, které dokonce vydělávají. Podporuje elektromobily a elektromobilitu obecně, instaluje dobíjecí stanice. A teď bude mít i solární most přes řeku Temži.
Londýn má novou dominantu. Mrakodrap Strata navržený architektonickým studiem BFLS je první výškovou stavbou s integrovanými větrnými turbínami. Ty dodávají věži 8% celkové spotřeby energie. pokračování…

Stále se rozrůstající Londýn musí čelit překvapivým problémům. Obvyklý dojem je ten, že v Británii prakticky neustále prší. Pravda je ovšem ta, že v letech 2005 a 2006 zažívala oblast kolem Londýna vydatná sucha. Ta přispěla k rozhodnutí vybudovat ve východní části města moderní odsolovací zařízení. pokračování…
Londýn se v roce 2012 stane na pár dnů hlavní světovou metropolí. Od 27. července do 12. srpna zde budou probíhat letní Olympijské hry. K té příležitosti navrhlo studio RHE novou studii ekověžáku, který má vyrůst v tamní čtvrti Newham v londýnských docích. pokračování…

Uprostřed Londýna, hned poblíž slavného London Bridge a stejnojmenné železniční stanice, vyroste nový 301 m vysoký mrakodrap nazvaný Shard. Půjde o nejvyšší budovu západní Evropy, kterou navrhnula společnost Renzo Piano Building Workshop a inspirovala se přitom mimo jiné kostelními věžemi.

V mrakodrapu o 72 patrech se zabydlí nejen hotel, ale také kanceláře, luxusní residence, lázně, restaurace a také 15patrová veřejná vyhlídková galerie. Architekti si Shard představují jako „vertikální město“. Výjimečná má být na mrakodrapu mimo jiné přirozená ventilace, využití přirozeného osvětlení a skvělé výhledy na město.

Terminál 2 je nejstarším terminálem londýnského letiště Hearthrow. Společnost BAA, která v Británii provozuje sedm letišť včetně tohoto, plánuje v následujících letech ztrojnásobit jeho kapacitu. Investice v hodnotě 1 mld. liber zahrne kromě jiného také stavbu nové budovy.

Tu aktuálně odhalila architektonická společnost Foster + Partners. Rozvoj terminálu je však pouze jednou ze součástí obrovské investice v hodnotě 4,8 mld. liber na rozvoj celého letiště Heathrow. Nová budova Terminálu 2, která nahradí dvě původní budovy, má produkovat o 40% méně oxidu uhličitého.

Na 185 000 m2 bude místo pro 20 mil. pasažérů ročně. Nová budova využije obrovských severních oken k přirozenému osvětlení, čímž ušetří část nákladů. Na střeše budou položeny solární panely, které zajistí částečnou energetickou nezávislost.

První fáze výstavby má být dokončena v roce 2013, druhá fáze rozšíří kapacitu na 30 mil. pasažérů ročně a přistaví další satelitní budovu. Dokončena bude v roce 2019.
Studentské koleje v tom nejmodernějším hávu chce mít do roku 2011 Londýn. Ve Wembley, poblíž stejnojmenného stadionu, vyroste pod taktovkou londýnského architektonického studia CZWG několikaúrovňová věž sloužící jako ubytování pro studenty. Dvacetipatrová budova má obsahovat 435 pokojů. Dvě jižní fasády budou proloženy solárními panely. Fotovoltaika má budovu částečně zásobit elektřinou, ovšem zatím není jasné z jak moc velké části energetickou spotřebu pokryje. „Navrhovaná budova vyniká architektonickou kvalitou a dobře zapadá do rázu města,“ komentoval návrh jeden z inspektorů, kteří její stavbu schvalovali.


Zpomalovací prahy neboli „retardéry“ jsou dnes běžnou součástí městských center, najdeme je kolem škol a vůbec všude, kde je třeba snižovat rychlost provozu. Zároveň ale představují potenciální zdroj energie, alespoň podle britských návrhářů. Peter Hughes vymyslel retardéry, které dokáží generovat energii – v podstatě tak obrátil myšlenku studentů MIT, kteří vymysleli tlumiče generující energii. „Zelené retardéry“ se prozatím zkoušejí v pilotním programu v Londýně, ale brzy by se mohly dostat do celé Británie. Energetické retardéry stojí od 20 000 do 55 000 liber, ale zároveň dokáží při rovnoměrném zatížení dopravou generovat 10 až 36 kW energie, což za rok dělá od 5840 do 21 024 liber v cenách energie. Náklady by se tak měly poměrně rychle vrátit. Energie, která z nich není okamžitě využita – například pro veřejné osvětlení, semafory, silniční značení, může být skladována nebo přenášena do národní rozvodné sítě. „Elektro-kinetické silniční prahy,“ jak je sám Hughes nazývá se podle něj mohou stát alternativou větrných turbín. Navíc je lze na silnicích integrovat tak, aby buďto sloužily skutečně jako retardéry, anebo naopak zcela neviditelně, bez významnějšího efektu pro řidiče. Odhaduje se, že jen v Londýně je přes 30 000 zpomalovacích prahů.




