Stromy – solární elektrárny budoucnosti
Permakultura začíná být čím dál tím známější pojem ve světě, který si podmanila ekonomická krize a ve kterém ceny fosilních paliv stoupají stále výš. Permakultura je systém principů, designu a vizí, které by měly vést k trvale udržitelné budoucnosti a ještě dál. A podle jednoho ze spoluzakladatelů permakulturního hnutí, Davida Holmgrena, jsou nejslibnější solárními elektrárnami budoucnosti překvapivě stromy.
Stromy podle Holmgrena představují „vrchol biologického vývoje zachycování a uchovávání sluneční energie“. Neprodukují samozřejmě elektřinu přímo, ale zajišťují tu nejefektivnější přeměnu zředěné solární energie na dřevo, kterým lze podle Holmgrena efektivně nahradit řadu současných fosilních paliv.
Obrovské příležitosti vidí Holmgren v technologiích pro zplyňování dřeva a plynových mikroturbínách. „Tyto představují pravděpodobně daleko úspornější cestu k výrobě elektřiny než solární články,“ píše Holmgren doslova ve své knize „Permakultura: principy a cesty nad rámec trvalé udržitelnosti“.
Stomy jsou podle něj do budoucna tím nejlepším obnovitelným zdrojem energie. Mají řadu výhod: poskytují materiál pro stavebnictví, pro výrobu pohonných hmot (dřevoplyn, methanol), lesy jako celek plní řadu služeb, které i dnes teprve objevujeme.
Solární články a solání elektrárny samozřejmě podle Holmgrena také najdou své využití. Ale spíše pro „přechodné období, kdy se bude snižovat dostupnost energie“. Solární články najdou opodstatněné využití tam, kde jsou malé systémy poptávky daleko od rozvodné sítě, v oblastech se slunečným klimatem, v městských oblastech, kde články budou zároveň plnit funkci zastřešení.
Permakulturu lze z výše uvedeného také chápat tak, že se výrazně zaměřuje na znovuobjevení biologických řešení coby alternativy k současanému všeobecnému zaujetí technologiemi.
Co se týká možností vytápění dřevem, to v posledních letech zažívá renesanci. Zejména na venkově, ale i v běžných domácnostech, které např. běžně doplňují svůj plynový kotel nebo tepelné čerpadlo krbem v obývacím pokoji. Dřevo je zdaleka nejlevnější palivo, často až o 50 % levnější než zemní plyn.
Navíc, moderní zplyňovací kotle dosahují velmi vysoké účinnost a lze je pořídit za poměrěně výhodné ceny ve srovnání s plynovými kotly. Zároveň se pracuje na technologiích malé konenerace, mikrokogenerace, kdy by bylo možné ze dřeva vyrábět jak teplo, tak elektřinu.
Zde je však stále řada problémů nedořešena a náklady na takové systémy jsou velmi vysoké. Častěji se tak využívá kogenerace bioplynová nebo na zemní plyn, a to od výkonu ve stovkách kW výše.
Tohle je zajimave.
http://www2.zf.jcu.cz/~moudry/skripta/4/energeticke_byliny.html
Miro…
Nemám žádný názor, zajímají mě jen fakta.
Když se spočítá (absolutně nevím jak by se to dalo udělat) energetická náročnost na výrobu jednoho panelu co má plochu jeden metr čtvereční.
(berme v potaz různé druhy a vezměme asi ten nejlepší, dostupný na trhu)
1) umístí-li se tento panel v příhodných podmínkách a pracuje-li po dobu předpokládané životnosti.
Vyrobí tento panel více energie než bylo třeba na jeho výrobu?
2) porovnáme-li energetickou výtěžnost z 1m čtverečního, na němž roste křídlatka(započtěme do toho i náklady na výrobu zařízení ve kterém se energie získá z oné rostliny). Překoná to rozdíl mezi náklady na výrobu panelu a jím vyrobenou energií?
Osobně si myslím, že se to nedá určit jednorázově a že někam se hodí panely a někde je lepší biomasa a někde třeba obojí.
Jen by mě velmi zajímala čísla, jelikož jsem laik a neumím si to spočítat…
Tak ten pan Holmgren trochu zaspal dobu, to co navrhuje je ,,spinava technologie,,.
To same, jaka koli kamna kazde spalovani je spinava technologie.
Pokud mate na dome solarni tepelne a solarni elektricke clanky tak to je cista technologie kde se uz nemusite starat s prikladanim, uklizenim, cistenim, skladovanim, odvazenim odpadu a nakupovanim paliva.
Zase je to zavislost na nejakem produktu a protoze je nas uz tolik tak bude jen otazkou kdy to drevo dojde, staci se podivat na amazonii
asi jsem to nepochopil jasně, jedná se o kácení stromů? Díky za odpoved
Napriek tomu, ze som extremne technicky zamerany, k podobnemu zaveru som taktiez dosiel. Stromy su najucinnejsie fotovoltaicke zariadenie s bezkonkurencnymi pozitivnymi vedlajsimi efektami. Ked vidim asi kilometer od domu FV elektraren o vykonu 999 kW, moje srdce place nad technokratickou hovadinou.
Jednoho casu som skumal najvhodnejsiu plodinu pre ucely zelenych clankov. Vysledkom bola Kridlatka, u vas v Cechach velmi oblubena invazna rastlina (po bolsevnikovi).
Verte mi, rastla mi na zahrade, nevedel som este vtedy, co je zac, ako narocne sa likviduje. Az roky neskor som zistil, ze ma jasne najvyssi vynos hmoty (az 22 kg z m2), sucasne ma aj dalsie pozitiva:
– je ju mozno skrmovat,
– je to lieciva rastlina,
– je medonosna a hlavne v 9. mesiaci, kedy uz vcely maju pramalo prilezitosti najst potravu,
– pestovanim na vhodnych plochach dokaze korenovym systemom zabranovat zosuvom pody, pripadne pretrhnutiu hradzi riek,
– na zber biomasy postaci kukuricny Jaguar.
Dalsie uvahy som neskor opustil, pretoze viem, ako by ma ekoteroristi nalepkovali ekoterorizmom.
Prajem prijemny den
miro novak