Obyvatelé Havaje začínají plně využívat sílu slunce
K prvnímu lednu roku 2016 má za sebou společnost Hawaiian Electric slušnou bilanci: 77 000 nainstalovaných solárně-fotovoltaických systémů připojených k síti. Od Kapaa přes Honolulu až po Kailua zásobuje 17 % obyvatel Havaje čistou energií. Na ostrovech zdaleka není jediná.
Havajské souostroví se ve stále větší míře orientuje na obnovitelné zdroje energie, které snižují závislost obyvatel na importu pohonných hmot, a kromě vyšší soběstačnosti na pevnině tím pomáhají udržet zdejší mimořádnou přírodu nedotčenou.
Hawaiian Electric je sice největším hráčem na místním trhu, pokud jde o domácí střešní solární elektrárny, ale k solarizaci ostrovů přispívají i další firmy. Třeba HECO Cos., která v průběhu roku připravila 26 000 fotovoltaických systémů, a dalších 18 000 má nasmlouváno pro letošní rok.
„Není to o konkurenčním souboji, o vyvíjení tlaku na dodavatele solárních řešení,“ říká Jim Alberts, viceprezident Hawaiian Electric Cos. Ten má navíc k solárnímu boomu na podnikatele poněkud netradiční názor:
„O solární panely je prostě enormní zájem, a jejich instalace se dožadují prakticky všichni obyvatelé ostrovů. Jsme rádi, že tu nepodnikáme sami, protože bychom sami nestačili poptávku uspokojit.“ Například na ostrově Oahu je teď už „ke Slunci“ připojeno 32 % domácností.
Reklama propagující obnovitelné zdroje energie v televizi, billboardy dodavatelů solárních systémů kolem silnic? To na Havaji neznají, pracuje se tu s dobrou reputací.
„Budoucnost solární energie je na ostrovech jasná,“ říká Alberts. „Základem je hledat takové řešení, které prospěje lidem, komunitě. Kdyby něco neběželo tak jak má, kdyby lidé po instalaci neplatili míň za elektřinu, tak by to prostě nefungovalo.“ Společnosti tu prostě pracují (nebo se aspoň tak tváří) pro lidi, a evidentně to funguje.
Ano, takhle nějak by to mohlo vypadat i u nás, pokud by byla politická vůle. Jistě, návratnost nebude tak rychlá jako Havaji, kde jsou zřejmě trochu jiné podmínky, ale určitě by takové osazení malými lokálními zdroji výrazně snížilo odběr a spotřebu z velkých zdrojů jakož i odlehčilo přenosovou soustavu.
Nevím jaký mají systém tam, ale o USA je obecně známo že spotřebu elektřiny mají násobně vyšší než u nás a napětí v sítě nižší než u nás, oboje hraje pro lepší návratnost FVE.
Náš hlavní problém je energetika příliš provázaná se státem a z jistého pohledu u odbory v hornictví, které sice fungují jak by měly, hájí zájmy svých členů,ale za cenu další destrukce krajiny, případně státních dotací do dolů. Na druhou stranu je otázka jaká by byla situace kdyby se elektrárny privatizovaly při jedné z velkých vln. Dnes myslím by byl ČEZ schopen existovat i bez tohoto přílišného provázání se státem. Jeho problém je ale to že se příliš orientuje na klasickou energetiku a není schopen využít situace. Místo toho aby investoval do větrných parků v severním moři když to bylo výhodné, investoval do zastaralých elektráren a sítí na Balkáně. Pokud ČEZ chtěl dotace na elektřinu z nových bloků JE, mělo by to být podmíněno uzavřením uhelných elektráren o alespoň 75% výkonu, aniž by je prodal.
Nejspíše bude asi třeba přehodnotit to jakým způsobem má (polo)státní energetika fungovat, jestli umožnit maximální instalaci OZE a fungovat na principu služby, která zajistí produkci elektřiny pokud OZE nestíhají, dále která bude spravovat a budovat PVE, nebo jestli se má zaměřit na průmysl s tím že půjde maximálně do stavby JE a uzavření elektráren uhelných a lidem nechá možnost instalace vlastích FVE a bude držet záložní elektrárny na zemní plyn, kde by možná výkon 2x800MW mohl stačit, jelikož v PPE máme dalších 300MW ve Vřesové a dalších asi 90MW v Brně na Červeném Mlýně.
Zajímavá je ale také instalace kapalinových kolektorů, které u nás příliš vidět také nejsou a které by byly schopny ušetřit možná zajímavé množství plynu.