Česko se chystá na nulové budovy. Konference ukáže cestu

Revoluce ve stavebnictví, která přikazuje stavět od roku 2020 budovy s téměř nulovými energetickými nároky, se blíží. Reaguje na to i 10. ročník mezinárodní konference Pasivní domy 2014, který do Česka přivede odborníky na pasivní a nulové domy z Belgie, Německa i Rakouska.

10. ročník konference PASIVNÍ DOMY 2014 s jedinečnou účastí mezinárodních odborníků se uskuteční v Kongresovém centru v Brně na přelomu října a listopadu.
10. ročník konference PASIVNÍ DOMY 2014 s jedinečnou účastí mezinárodních odborníků se uskuteční v Kongresovém centru v Brně na přelomu října a listopadu.

Poprvé v Česku bude prezentován úspěšný program bruselské regionální vlády, který dokázal v rekordním čase prosadit v hlavním městě Belgie stavbu budov v pasivním standardu.

České zkušenosti s dotačním programem Zelená úsporám ukázaly, že změny ve stavebnictví není možné bez spolupráce politiků, akademiků i odborníků z praxe. Konference Pasivní domy 2014, která se uskuteční 31. října a 1. listopadu v Brně spojuje zájmy všech skupin.

„Bohatý program konference je ideálním prostředím pro diskusi nad výzvami, které nás v nejbližší době čekají,“ uvedl ředitel konference, Jan Bárta z Centra pasivního domu.

Jedním z hlavních hostů je spoluautor bruselské zázračné cesty k povinnému pasivnímu energetickému standardu při výstavbě nových budov, Grégoire Clerfayt. Na konferenci se objeví ale také odborníci a významní vědci z Německa, Rakouska a dalších zemí se zkušenostmi s cestou k energeticky šetrnému stavebnictví.

„Záměrně jsme hledali experty, kteří mají zkušenosti v oblastech, které představují i výzvu pro Českou republiku. Konference bude řešit výzvy v oblasti rekonstrukcí historických budov, návaznost na klimatické změny a zkušenosti s moderními větracími a vytápěcími systémy v energeticky úsporných objektech,“ přibližuje témata konference Jan Bárta.

Konference se koná ve dvou dnech. První den nabídne odborné přednášky, druhý den je zaměřen na praktické semináře za účasti předních expertů. V rámci akce se také uskuteční speciální setkání zahraničních expertů s českými úředníky a politiky o zkušenostech s dlouhodobými dotačními programy podporující energeticky efektivní budovy.

tisková zpráva

5 komentářů: „Česko se chystá na nulové budovy. Konference ukáže cestu

  • 22. 8. 2014 (20.12)
    Trvalý odkaz

    Vážně se to někomu zdá jako dobrá zpráva, že zase přibude další regulativum? Copak je ekologické jen to, co je pasivní??

    Reagovat
    • 23. 8. 2014 (21.13)
      Trvalý odkaz

      Samozřejmě že ne. Hodně závisí na realizaci a na ceně za údržbu. Oplášťované domy polystyrenem moc ekologické nejsou právě z důvodu použité technologie. Nejen, že jsou plynné styrény jedovaté při hoření, ale při špatně provedené práci stojí následné odplísňování jako nutnost při zatékání do netěsnících prostor nemalé množství jedů (fungicidů) a nákladů. Vždycky bude záležet na technologii a na tom, jak ekologická je komplexně a ne jestli splňuje jakousi jednostrannou normu.

      Reagovat
      • 25. 8. 2014 (12.39)
        Trvalý odkaz

        Můžete mi vysvětlit co je na polystyrenu tak jedovatého? Kromě hoření? Polystyren se přidává třeba do půdy, nebo se z něho dělají pytlíky pro potraviny, už dost dlouho aby se zjistilo jestli je nějak jedovatý nebo ne.
        A který materiál při hoření nevydává jedovaté látky? (že kterého by se mohli stavět domy)

        Reagovat
        • 25. 8. 2014 (14.05)
          Trvalý odkaz

          Polystyren nemá v půdě co dělat, je dlouhodbě stálý a neorpadá se, to je problém. Pokud čtu správně, hariprasad se zmiňuje o toxicitě při hoření a toxicitě fungicidů. Pokud chcete půdu mít lehčí, přidejte do ní třeba písek, nebo to co se dává do terárií, nějaká kokosová vlákna a ještě něco v tom je, navíc to dobře nasáká.

          Vylehčované půdy používané v květinářství nepovažuji za vhodné příklady, v jinch případech jsem se s použitím polystyrenu v půde nesetkal. V dnešní době by se spíš dala pochopit aplikace hydrogelů, které by mohly mít schopnost dokonce, při správném rozsahu aplikace, omezit povodně, jelikož jsou schopné dobře vázat vodu a tím ji zadržet v krajině, přičemž půda tuto schopnost pomalu ztrácí.

          Stavět z hořlavých materiálů by se příliš nemělo, snad kromě dřeva, u kterého existuje dostatečné opodstatnění k jeho použití.

          Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *