Česko se chystá na nulové budovy. Konference ukáže cestu
Revoluce ve stavebnictví, která přikazuje stavět od roku 2020 budovy s téměř nulovými energetickými nároky, se blíží. Reaguje na to i 10. ročník mezinárodní konference Pasivní domy 2014, který do Česka přivede odborníky na pasivní a nulové domy z Belgie, Německa i Rakouska.
Poprvé v Česku bude prezentován úspěšný program bruselské regionální vlády, který dokázal v rekordním čase prosadit v hlavním městě Belgie stavbu budov v pasivním standardu.
České zkušenosti s dotačním programem Zelená úsporám ukázaly, že změny ve stavebnictví není možné bez spolupráce politiků, akademiků i odborníků z praxe. Konference Pasivní domy 2014, která se uskuteční 31. října a 1. listopadu v Brně spojuje zájmy všech skupin.
„Bohatý program konference je ideálním prostředím pro diskusi nad výzvami, které nás v nejbližší době čekají,“ uvedl ředitel konference, Jan Bárta z Centra pasivního domu.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
Pasivní domy se státní dotací až 550 tis. Kč – v červnu Dny otevřených dveří
Pasivní dům může vyjít levněji než klasický
Čeští architekti přepisují budoucnost energeticky úsporných staveb
Jedním z hlavních hostů je spoluautor bruselské zázračné cesty k povinnému pasivnímu energetickému standardu při výstavbě nových budov, Grégoire Clerfayt. Na konferenci se objeví ale také odborníci a významní vědci z Německa, Rakouska a dalších zemí se zkušenostmi s cestou k energeticky šetrnému stavebnictví.
„Záměrně jsme hledali experty, kteří mají zkušenosti v oblastech, které představují i výzvu pro Českou republiku. Konference bude řešit výzvy v oblasti rekonstrukcí historických budov, návaznost na klimatické změny a zkušenosti s moderními větracími a vytápěcími systémy v energeticky úsporných objektech,“ přibližuje témata konference Jan Bárta.
Konference se koná ve dvou dnech. První den nabídne odborné přednášky, druhý den je zaměřen na praktické semináře za účasti předních expertů. V rámci akce se také uskuteční speciální setkání zahraničních expertů s českými úředníky a politiky o zkušenostech s dlouhodobými dotačními programy podporující energeticky efektivní budovy.
Vážně se to někomu zdá jako dobrá zpráva, že zase přibude další regulativum? Copak je ekologické jen to, co je pasivní??
Samozřejmě že ne. Hodně závisí na realizaci a na ceně za údržbu. Oplášťované domy polystyrenem moc ekologické nejsou právě z důvodu použité technologie. Nejen, že jsou plynné styrény jedovaté při hoření, ale při špatně provedené práci stojí následné odplísňování jako nutnost při zatékání do netěsnících prostor nemalé množství jedů (fungicidů) a nákladů. Vždycky bude záležet na technologii a na tom, jak ekologická je komplexně a ne jestli splňuje jakousi jednostrannou normu.
Můžete mi vysvětlit co je na polystyrenu tak jedovatého? Kromě hoření? Polystyren se přidává třeba do půdy, nebo se z něho dělají pytlíky pro potraviny, už dost dlouho aby se zjistilo jestli je nějak jedovatý nebo ne.
A který materiál při hoření nevydává jedovaté látky? (že kterého by se mohli stavět domy)
Polystyren nemá v půdě co dělat, je dlouhodbě stálý a neorpadá se, to je problém. Pokud čtu správně, hariprasad se zmiňuje o toxicitě při hoření a toxicitě fungicidů. Pokud chcete půdu mít lehčí, přidejte do ní třeba písek, nebo to co se dává do terárií, nějaká kokosová vlákna a ještě něco v tom je, navíc to dobře nasáká.
Vylehčované půdy používané v květinářství nepovažuji za vhodné příklady, v jinch případech jsem se s použitím polystyrenu v půde nesetkal. V dnešní době by se spíš dala pochopit aplikace hydrogelů, které by mohly mít schopnost dokonce, při správném rozsahu aplikace, omezit povodně, jelikož jsou schopné dobře vázat vodu a tím ji zadržet v krajině, přičemž půda tuto schopnost pomalu ztrácí.
Stavět z hořlavých materiálů by se příliš nemělo, snad kromě dřeva, u kterého existuje dostatečné opodstatnění k jeho použití.
Sacky na potraviny se ale delaji z polyethylenu.