Studie pro Evropskou komisi: obnovitelné zdroje jsou nejlevnější

Větrná energetika je nejlevnější zdroj a solární elektrárny mohou cenově konkurovat elektřině z jaderných reaktorů. Toto zjištění vyplývá ze včera publikované studie společnosti Ecofys zpracované pro Evropskou komisi.

Větrná farma Whitelee s výkonem 539 MW ve Skotsku, foto: Whitelee Wind Farm/SPR
Větrná farma Whitelee s výkonem 539 MW ve Skotsku, foto: Whitelee Wind Farm/SPR

xperti ve své analýze propočítali cenu jednotlivých zdrojů i takzvané externí náklady jednotlivých zdrojů na lidské zdraví v důsledku znečištění ovzduší a změn klimatu. Komise po zveřejnění vyzvala odbornou veřejnost k zaslání připomínek [1].

Po sečtení nákladů jednotlivých zdrojů s externalitami vyplývá, že větrné turbíny mohou vyrábět elektřinu za 105 euro na megawatthodinu. Cena elektřiny z jádra a solární energetiky je pak přibližně srovnatelná: 125 euro na megawatthodinu. Z fosilních zdrojů je nejlevnější zemní plyn a nejdražším zdrojem uhelné elektrárny.

Solární sdružení se v kontextu aktuálních čísel pozastavují nad krokem Evropské komise, která se minulý týden rozhodla schválit podporu pro plánovaný jaderný reaktor ve Velké Británii.

Přitom cena obnovitelných zdrojů stále klesá a u velkých projektů větrných nebo solárních zdrojů tlačí Evropská komise na zavádění více tržních mechanismů podpory – například využití aukcí nebo tendrů na nové kapacity.

„Čísla ze studie Ecofys jasně potvrzují, že podpora pro obnovitelné zdroje zabrala a během pár se stanou konkurenceschopnými. Mohly by být již dnes, pokud by uhelné nebo atomové zdroje nebyly dotovány pomocí osvobození od externích nákladů vlivu znečištění na lidské zdraví,“ Martin Sedlák z Aliance pro energetickou soběstačnost.

„Solární energetika díky poklesu nákladů konkuruje velkých zdrojům. Dnes si může pořídit fotovoltaické panely na svou střechu téměř každý. Zásadním prvkem pro využití možností šetrných zdrojů je zajištění stabilního investičního prostředí a umožnění přístupu k sítím,“ dodává Veronika Knoblochová z České fotovoltaické průmyslové asociace.

tisková zpráva

31 komentářů: „Studie pro Evropskou komisi: obnovitelné zdroje jsou nejlevnější

  • 21. 10. 2014 (9.30)
    Trvalý odkaz

    Podle mě na obou stranách je spousta lží a polopravd. Lze udělat 10 studií, které bude říkat, že n aOZE doplácíme 10 biliónů a ostatní zdroje jsou čisté jako lilie. A naopak lze udělat dalších 10 studií, které budou říkat, že JE, uhelné, plynové jsou nejětší zlo a stojí nás 10 bilionů peněz, zatímco OZE je jediné správné řešení.
    Pravdu se v téhle změti lží a polopravd nedobereme nikdo z nás.

    Ale když použiju selský rozum, tak jestli si mám vybrat mezi jadernou energii a FVE, zvítězí vždy FVE, jestli si mám vybrat mezi uhelnou elektrárnou a větrníkem, tak zvítězí větrník.

    Stejně tak jestli sí mám vybrat mezi ruskem a usa, vyberu usa, protože do totality se fakt ale fakt nechci vrátit. Kdo nezažil to jak se člověk doprošoval jen aby mohl vyjet 1 km za hranici do německa, ten tohle nepochopí a měl byse přestěhovat do nějaké země pod nějakým diktátorem. Nebo stačí na Krym, kde by hned po příjezdu musel odevzdat pas a přihlásit se povinně do politické strany jednotného ruska.

    Nechápu proč tohle lidi nevidí, copak jso slepí a všechno zapomněly?

    Reagovat
    • 21. 10. 2014 (10.02)
      Trvalý odkaz

      Všechno prochází vývojem, a Rusko není SSSR a USA nejsou ty USA jako byly. Pokud jse o mne, tak já bych si asi vybaral Švýcarsko nebo Japonsko jako role model pro stát. Jestli je Rusko diktatura pro výsledky jednotného Ruska, pak USA jsou přílišně ovlivňovány zájmy velkých společností. (je na to myslím nějaká studie)

      Kvůli anonymnímu bych se tak nečílil je to někdo kdo se neobtěžuje ani zvolit si nick.U uhelky se taky nedá jet úplně na nulu, jsou tam nějaká bezpečná rozmezí, jinak může prů dojít v kotli k explozi prachu, který se spaluje.

      Co podle mne o jednotlivých zdrojích celkem vypovídá je ERoEI, které je vyšší u větrné energie, na vhodných lokalitách, než u uhlí. Na těch méně vhodných to je zhruba stejně.

      Máte pravdu s tím že solární panely v lét osekávají špičky, které se tak nemusí krýt zvýšením výkonu elektráren, nebo spouštěním hydroelektráren, což je v létě pozitivní pro nižší stavy vody.

      OZE jsou problematické v Evropě pro odpor lidí k novým drátům, Německo by potřebovalo spojení od Baltu do průmyslových oblastí, nebo u nás pro politiky. Potřebovali bychom více akumulačních kapacit, a to je trochu problém.

      Reagovat
      • 21. 10. 2014 (13.23)
        Trvalý odkaz

        ERoEI – jsem jeste neslysel, ale je to docela zajimavy. Je to jak jsem pochopil z wiki, pomer energie ktera se musi vlozit a kterou ze zdroje ziskame. Nejvic maji vodni elektrarny, coz je pochopitelne. Skoda ze pro ne nemame vhodne podminky.
        Zajimave je ze JE ani uhli neni o moc ucinnejsi nez vitr, nebo FVE.
        A taky tam je krasne videt tak jak jsem psal, ze jedna strana rika o JE daleko vyssi hodnotu a druha strana daleko mensi. Proste nikdo nemuzeme vedet jak to ve skutecnosti je.

        Reagovat
        • 21. 10. 2014 (18.18)
          Trvalý odkaz

          Já o jádru říkám že nejlepší by bylo jet na přírrodní uran a jak najdete výše, pro některé speciální aplikace, jako je náořní doprava, odlehlá místa a vědecká zařízení.

          Lokality by u nás byly, ale problém je v tom jak to postavit a co je důležitější občas, jestli elektřina, nebo krajina.

          Máme třeba vhodnou lokalitu mezi Vranovem a Znojmem, ale zatopit oblast je nemožné, takže buď postupovat podle původního projektu z 30. let, nebo to udělat po vzoru Lipna, postavit elektrárnu pod zemi, napojit ji na Vranovskou přehardu a vrátit ji do Dyje až na začátku Znojemské přehrady. Většina nových hydroelektráren by se u nás musela řešit takto.

          Bohužel uhlí a jádro mají jednu velkou výhodu, nezávislost na počasí.

          Reagovat
  • 20. 10. 2014 (14.32)
    Trvalý odkaz

    to: Hariprasad
    Je pravda že se ještě nikdy nedostala žádná jaderná elektrárny, terá by byla v provozu do oblasti válečného konfliktu, přesto se už vojenským materiálem, v roce 1982 ve Francii na jadernou elektrárnu zaútočilo protitankovými střelami.

    Myslím si že by se v případě války postupovalo tak že bys e ji snažili udržet v provozu co nejdéle. Záleží taky na tom kdo s kým by válčil, jestli by to byla konvenční válka států, tak jsou snad dost soudní na to nerozmlátit ji, jestli by to byla nějaká guerilová válka, pak je to problém, ti by se na to moc neohlíželi.

    Existují nebezpečí plynoucí z jaderné energetiky, stejně tak jako nebezpečí plynoucí z chemického průmyslu, dovolím si říct že nebezpečí zneužití teroristy je o něco menší než u chem. průmyslu. Výroba normální jaderné nálože je velmi složitá, ne-li pro ně nemožná, získání nějakých solí je asi možné ale už je tu problém s tím že aby něco způsobily musí jich být dost a vysoce radioaktivní, což je nebezpečí pro samotné teroristy.

    Myslím že v některých aplikacích se jaderná energie dá opodstatnit, protože jiné způsoby pohonu mohou působit větší škody, nebo nemusí být vůbec možné. Kupříkladu zaoceánské nákladní lodě, kde by mohla pozitiva převážit nad negativy, pak tu jsou také různé případné vesmírné mise a nakonec i radioizotopové zdroje, které nebouchají a mohou se použít například k pohonu radiostanic v odlehlých oblastech, záření alfa jse odstínit i listem papíru, neb je to jádro helia. Ovšem tyto aplikace by měly mnohem menší výkon než současné jaderné elektrárny, v závislosti na zvoleném izotopu pak taky životnost zbytkových izotopů bude kratší.

    Nemůže se nikd ypočítat s veškerým lihiem, které je v zemské kůře, protože všechno nelze nikdy získat. ČR má sice zásoby lithia asi 112 tisíc tun, ale to jsou nebilanční zásoby. Jistě není to málo, ale stačilo by to vůbec pro naše potřeby, na síť, na zařízení jako jsou elektromobily? Nejsem si tím úplně jistý.

    Do řešení problémů s energií by se mělo zapojit co nejvíce lidí, nevím jestli se už něcco takového nedělá, ale proč na trhu není ještě nějaká bedna o hmotnosti asi tak 50kg, která by obsahovala elektroniku a baterii a která by reagovala na základě toho jestli je vysoký nebo nízký tarif?

    P.S. omlouvám se za nadhodnocení zásob ropy v jednom minulém příspěvku, zdá se že chybu udělali autoři zdroje z kterého jsem čerpal

    Reagovat
    • 22. 10. 2014 (13.28)
      Trvalý odkaz

      Děkuji za reakci Carlosi. Já také jadernou energetiku úplně nezavrhuji, i přes osobní neblahou zkušenost. Jen si prostě myslím, že to co máme (Dukovany, Temelín) je celkem dost a že je to dostatečný základ pro vhodný mix s OZE a dalšími zdroji. A možná se v budoucnu ukáže, že i tyto zdoje jsou přebytečné a že zůstane jen určitá energetická rezerva pro mimořádné situace. V případě teroristů jsem měl na mysli tzv. špinavou bombu. Prostě to, co je u Majaku u Čeljabinsku díky ignorování jakékoli jaderné bezpečnosti.
      Co se týče lithia, vyčkejme, nemám představu o tom kolik je ho potřeba na výrobu baterie o kapacitě 1kWh. Pak se můžeme bavit o tom, jestli je lithium perspektivní prvek pro baterie nebo spíše ne, ale řekl bych, že řešíme ještě nenarozené dítě. Lithia je do Li-Ion baterií potřeba málo a dostupných zásob je zatím dost, zřejmě na nětkolik set TWh (jenom Chile má zásoby na cca 40TWh, což představuje možnost akumulovat po dobu životnosti baterií minimálně 120PWh). http://www.nazeleno.cz/energie/energetika/lithium-stezejni-material-pri-vyrobe-akumulatoru-pro-elektromobily-mame-ho-dostatek.aspx

      Reagovat
      • 22. 10. 2014 (15.14)
        Trvalý odkaz

        Taky nevím, kolik lithia je nutného do baterie, ale mohl bych to zkusit enchat zjistit celkem přesně.
        Spíš ne ž Li-ion baterie bych viděl budoucnost v LiFePO, které mají nohem delší životnost.

        Naše současné jaderky budou mít problém, protože dukovanům může asi do 15 let skončit životnost. Jestli máme vytěžitelné zásoby opravdu na výrobu baterií v petawatt hodinách jenom v lithiu, tak není co myslím moc řešit.

        Pro elektrickou síť ale asi bude vhodnější používat PVE, ale ještě je otázka, jestli současná síť třeba i s vysokým podílem decentralizovaných zdrojů, byla schopná přenášet energii v dostatečných množstvích při růstu elektromobility (trolejbusy by nemusely být marné). Třeba u Brodu nad Dyjí se na kopec čerpá voda která pak teče akvaduktem k Mikulovu, bylo to pro závlahy, moc se to už nepoužívá, spád je tam asi 30m, takže by se tam malá PVE s výkonem několika MW mohla postavit, takových míst je v republice povícero. V podstatě u skoro každé přehrady. Takže by se dalo získat možná rezervu na celý den. A se správným zněním legislativy (skoro nemožné u nás) by to moho jít celkem rychle.

        Problém některých velkých FVE je i zabezpečení proti kunám, nebo čemu, které spoléhá na ultrazvuk, onehdy jsem kolem jedné takové šel, pes začal bláznit a mě se zatočila hlva a nebylo mi dvakrát dobře.

        Reagovat
    • 22. 10. 2014 (14.34)
      Trvalý odkaz

      Ještě pokud se týče beden. Zase se na tom pracuje, i když nevím, jak intenzivně. Dovedu si představit větší automatizaci ve velínech energetických společností, kde by se rozhodnutí mohla činit velmi rychle v závislosti na ceně/spotřebě/poruchách… Taková síť (node, edge) už existuje několik desetiletí, možná století a je to vlastně zárodek pořád proklamovaných smart grids. Chtělo by to lépe propojit se zdroji a i na mezinárodní úrovni, stejně tak jako vytvářet malé lokální chytré sítě (v rámci ulice, čtvrti…) Bednu s UPS si také představuji, ale 50kg je asi málo, chtělo by to alespoň několik MWh baterek. Až budou levnější použité baterie z elektromobilů v dostatečném množství, tak to může být i zajímavý byznys kombinovaný s výměnou baterií. :-)

      Reagovat
      • 22. 10. 2014 (19.38)
        Trvalý odkaz

        50Kg bedna je určena pro domácnosti, mělo by to odpovídat asi 5kWh, to je tak polovička denní spotřeby. Obešli bychom se tak možná i s obyčejným HDO.
        Systém by měl krom nabíječe ještě grid free střídač, nebo jak tomu říkají, (5kWh je pak asi trochu moc, řekněme 250W 12h denně jsou asi 3kWh a váha cca 35kg)

        V době nízkého tarifu by se sepl nabíječ a odpojil se měnič, domácnost by jela plně na síť, když by se přešlo do vysokého tarifu tak by, v závislosti na stavu baterií a zátěži, přešlo na dodávku proudu. Pokud by byla cena rozumná, mohlo by to jednak lidem šetřit peníze a jednak odlehčovat síť. Sice málo, ale pokud by to nasadily i kanceláře, mohlo by to být nemálo, tady by to ale byly asi ty krabice o váze tun pro celé budovy.

        Nebo by se to v tomto případě dalo spojit s několikrát navrhovaným obnovením využíváním stenosměrných obvodů. Baterie o kapacitě 1MWh by vážila odhadem asi 10-20t, ale pořád se pohybujeme v hmotnostech, které je možné odeslat v lodních kontejnerech. (P.S. o tom ceo dělá Siemens vím)

        Reagovat
  • 17. 10. 2014 (21.59)
    Trvalý odkaz

    PRo energetického analfabeta: 62 milionů je pakatel ve srovnání s bilionem, který ČR vyhodila do kanálu dotací tzv. obnovitelných zdrojů.
    http://www.scienceworld.cz/aktuality/kolik-eu-plati-na-jednotlive-zdroje-energie/
    http://atominfo.cz/2013/10/nemecka-solarni-elektrina-vyjde-ctyrikrat-draz-nez-finska-jaderna/
    http://www.osel.cz/index.php?clanek=7487
    Zelení vymaštěnci se demagogicky ohánějí škodami, které spáchal zločinný komunistický režim při výrobě jaderných zbraní, což z jadernou energetikou nijak nesouvisí a zřejmě ani netuší jaké externality způsobjí tzv. oze.
    http://byznys.lidovky.cz/eu-planetu-nespasi-draha-energie-bude-skodit-jeste-20-let-mini-ekonom-1pi-/energetika.aspx?c=A140130_144356_energetika_mev
    http://www.osel.cz/index.php?clanek=2825
    http://www.washingtonpost.com/wp-dyn/content/article/2008/03/08/AR2008030802595.html
    http://www.sciencedaily.com/releases/2011/08/110831115918.htm
    Nemluvě o tom, že biliony vyhazované na dotace do tzv. oze a s tím spojené odstavované JE vedou v Německu k tomu, že se spaluje mnohem více špinavého uhlí, staví se nové uhelné elektrárny a otevírají se nové doly.
    http://technet.idnes.cz/obnovitelne-zdroje-cesko-nemecko-dq4-/veda.aspx?c=A131103_182539_veda_mla#utm_source=lidovky&utm_medium=text&utm_campaign=sph
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/nemecko-potize-plynovych-premiantu-d7g-/p_ekonomika.aspx?c=A130520_110453_p_ekonomika_wag
    http://neviditelnypes.lidovky.cz/evropa-speje-elektroenergetika-ke-krizi-fd7-/p_ekonomika.aspx?c=A130225_204617_p_ekonomika_wag
    Že tato činnost, která je důsledkem podpory tzv. oze má násobně horší a mnohonásobně nákladnější důsledky jak na životní prostředí tak na lidské zdraví než pověry o radioaktivitě, je jasné každému, kdo disponuje alespoň průměrnou inteligencí.
    http://atominfo.cz/2013/10/mohou-povery-o-radioaktivite-znicit-svetovou-energetickou-stabilitu/prostředí, tak na lidské zdraví
    http://atominfo.cz/2013/11/davka-zareni-z-fukusimy-obsazena-v-tunakovi-odpovida-5-radioaktivni-davky-z-bananu/

    Reagovat
    • 17. 10. 2014 (23.43)
      Trvalý odkaz

      Prosím, příště text v rámci možnosti rozčleňte prázdnými řádky, špatně se to čte.

      Dalo se čekat že čínské panely nebudou zrovna nejekologičtější co se týče výroby, to si může myslet opravdu jen průměrný konzument starbucks a vlastník počítače od Apple v jedné osobě. Účinnost panelů pořád není bohužel bůhví co, ale snad to půjde nahrou klidně při zachování ceny. Jen bych chtěl upozornit na to že článěk z osla je z roku 2007, za tu dobu se technologie zase trochu pohnuly dopředu.

      Ideální by bylo ty zdroje různě kombinovat, problém, vím, představuje stabilita dodávek a výkyvy v průběhu roku, jenže to bude i v případě jádra, řekněme že bychom měli v jádru asi 12GW výkonu, jenže v létě je spotřeba v noci klidně i pod 5GW, neám sice roční graf, ale několik měsíců bychom měli slušný přebytek kapacity, do toho by asi jen stěží sly nacpat všechny výměny paliva a tak snížit výkon. Ani regulace výkonu na reaktorech by nemusela stačit. A takový přebytek by nasatal i v okolí (budeme-li počítat změnu přístupu lidí přes noc a opětovné spouštění jádra, stavbu nových elektráren etc. v okolních státech)

      To by se muselo řešit as podobně jako chtějí v Německu řešit problém přebytku z OZE, tedy pomocí Power to Gas.

      Problém u jádra představuje strach lidí, zejména v „civilizovaném“ světě, kde si zvykli na něco a zapomínají čím to bylo dosaženo. Dá se předpokládat že i zde by mohlo s rozvojem technologie výroby vodíku nebo syntetického plynu, dojít k outsourcingu jaderné energetiky do rozvojových, nebo možná některých asijských zemí, odkud by byl pak vyvážen plyn pro elektrárny v rozvinutém „ekologickém“ světě.

      (Podmínku výroby plynu takto udávám aby byla snižena závislost na jistých regionech, to b ale musela jeho cena být asi 700Kč/MWh)

      Nebo by se mohly použít (vím už uhýbám do off topic) frakovací technologie a vytěžit z našich ropných ložisek co jde: http://geologie.vsb.cz/loziska/loziska/loziska_cr.html#ROPA potřebovali bychom produkci asi 6 milionů tun ročně. Kdyby nám to měo vydržet století, pak můžeme jít až na 100 milionů tun ročně, ale je otázkou jestli to vůbec jde, jaké by byly překážky atd.

      Reagovat
    • 20. 10. 2014 (11.15)
      Trvalý odkaz

      Na některé odkazy jsem se podíval. Články se dají interpretovat různě, ale chtěl bych reagovat na jeden váš názor o pověrách o radioaktivitě. Možná jste byl v té době ještě na houbách (které nebyly radioaktivní).

      Dne 26. dubna 1986 došlo k poškození reaktoru v Černobylu. Během 4 dní radioaktivní mrak doputoval nad ČR. Prvního května bylo příjemné májové počasí, teplo a oblačno, s mráčky. Kdo šel na prvomájový průvod (já se z toho nějak vykroutil, ač to bylo povinné) a měl krátké rukávy, což byla většina, tak přišli domů a měli nějak zvláštně růžové paže a často i obličeje. On totiž přišel takový osvěžující deštík, kdo zmokl, tak měl popáleniny I. stupně.

      Ještě dodatek. Komunistický režim oficiálně přiznal havárii tak nějak plíživě ve zprávách až někdy kolem 5. května. Například ke mně se to doneslo až 8.5. a až po tom, co jsem zbaštil starou bryndzu, kterou komunisti zakázali na 8 dní distribuovat (8 dní je poločas rozpadu radioaktivního jódu, J je totiž ve zvýšené míře obsažený v mléčných výrobcích).

      Dones běhají na Šumavě radioaktivní prasata, protože požírají jednu houbu, ve které se kumuluje radioaktivní cézium.

      Pro mě je volba jasná. Udělám všechno, co je v mých silách, abych zabránil jaderným hazardérům v jejich nebezpečných hrátkách.

      Reagovat
    • 21. 10. 2014 (9.16)
      Trvalý odkaz

      to Anonymní:
      ty jseš taky pěknej vymaštěnec, zkus použít mozek, to je to co ti vyrostlo v hlavě na krku.
      Největší spotřeba elektřiny je kdy? Ve dne. Kdy svítí nejvíc slunce? V noci to asi není, tj. FVE naopak pomáhají o dost snížit spotřebu z uhelných elektráren. Nebo mi řekni kam se ztratí těch 30% elektřiny vyrobený z OZE v německu?
      Stací použít mozek, kdyby se těchto 30% elektřiny nevyrobilo z OZE tak by se museli vyrobit kde? Není tak těžké si dosadit že by se tato elektřina musel a vyrobit v uhelných elektrárnách. Tj. bylo by jich daleko víc než teď. A to že přeci jen musí byt uhelné elektrárny jako tzv. záloha pro OZE, tak to není nic proti ničemu. Protože takováto uhelná elektrárna běžící na prázdno jako záloha stále vypustí DALEKO méně jedů do vzduchu, než 2 uhelné elektrárny, které by musely být postavený a hlavně by musely jet na plný výkon místo těch zlých FVE.

      Co se JE týká, tak tu máme vhodného kandidáta na uložení vyhořelého palyva z JE, přihlaš se určitě budou mít v ČEZu radost, když jim napíšeš, že jim dáváš místo kam můžou uskladnit vyhořelý palivo.

      Už to tu bylo probíráné milionkrát, že dotace na OZE v ČR zlikvidovali politici, kteří hned na začátku věděli, že jsou přemrštěné, ale protože by přišli sami o peníze, tak to protlačili jestě několik roků, hlavně co nejvíc podojit lidi.

      A že se FVE a VE musí nějak vyrobit? tímhle může argumentovat jen chorý mozek. Ono totiž se kupodivu musí vyrobit všechno. Nic neroste jen tak na stromě a nic neléta samo do huby.

      Takže jestli vadí výroba FVE panelů, tak bys měl okamžitě vyhodit mobil, tablet, počítač, na kterým píšeš tyhle debilní komentáře, auto, dům, ve kterém bydlíš a vrátit se zpátky do jeskyně a hlavně nezapaluj ani oheň, protože to je taky výdobytek civilizace, kdo ví co v něm budeš spalovat. A vůbec přestaň dýchat, protože vydechujěš jedovatý plyn a ničíš přírodu vubec svojí existencí. Takže nejlepší vystřel se do vesmíru a rovnou do slunce, jako dobré palilo to bude nejlepší. My ostatní si potom tu energii nechytáme FVE panelama a na elektřinu se podívám na dtelevizi na nějaký dobrý film pěkně v pohodlí domova.

      Reagovat
      • 22. 10. 2014 (15.22)
        Trvalý odkaz

        Anonym měl zřejmě na mysli ekologičnost výroby solárních panelů. Je třeba porovnávat taky samozřejmě kolik je čeho potřeba vyrobit na získání jak výkonného zdroje. Další věcí je stabilita sítě, kterou je nutno zajistit. Odpovězte mi na jednu otázku: Proč Německo staví nové uhelné elektrárny, když by mohla přece místo toho stavět OZE?

        Reagovat
        • 22. 10. 2014 (19.01)
          Trvalý odkaz

          Dovolím si odpovědět za něj. Je to levné a bude zapotřebí nahradit staré elektrárny a k tomu je zapotřebí něco co tak příliš netrpí při změnách výkonu, poškozené části uhelného kotle, může dojít k poškození změnami výkonu, se mění lépe než potrubí k reaktoru. Plyn, se ktrým se počítalo, je bohužel díky krokům EU vůči Rusku nejen drahý, ale i nejistý, import z USA se zatím nekoná.

          Staví se samozřejmě oboje, není důvod zdroje nestavět, zvlášť s perspektivou růstu spotřeby i přes úspory a odstavování zdrojů starých.

          Pak je také potřeba vybudovat nová vedení pro transport proudu (tady je trochu problém, je to zpožděno) a také nějaké akumulační kapacity, což je trochu problém, budou proti nim protesty.

          Reagovat
  • 16. 10. 2014 (14.37)
    Trvalý odkaz

    to: Energetik
    Díky, chvilku mi trvalo si to celé přečíst, ale i tak by mne zajímalo jak se k tomuto číslu došlo.

    Problém OZE je záloha nebo akumulace, samozřejmě by bylo pěkné mít dostatek zdrojů a ty případně odstavovat. Samozřejmě by to bylo asi to nejlepší co by šlo udělat, ale obávám se že to je ještě daleko.

    Baterie, pokud by měly zálohovat FVE a poskytnout proud i pro základní režim, musí být obrovské, obávám se že na světě není dostatek lithia pro takové baterie, zdá se že asi nejlépe jsou na tom LiFePO, ale je otázkou jestli je na světě dotatek lithia. Tudy cesta asi nepovede. Jak jsme psal mohlo by se zálohovat i pomocí PVE na několik dní, ale to by muselo dojít ke zěmně přístupu.

    ad Majak
    Jestli se nepletu tak byl postaven jako vojenské zařízení, které by nemělo být tedy příliš spojováno s jadernou energetikou.

    Jeden z problémů u jádra je ten že se ekonomicky vyplatí recyklace až od určité ceny paliva a této není při současném množství reaktorů možno dosáhnout, to by jich musel být mnohem více, ale to je uzavřený kruh. To jen tak na okraj.

    Reagovat
    • 17. 10. 2014 (18.44)
      Trvalý odkaz

      Jen tak na okraj k zálohování FVE… Jsem laik. Nelze akumulovat energii i nějak přírodně a efektivně? Nabíjení baterie je vlastně taková minipřečerpávací vodní elektrárna (PVE). V době přebytku se energie uskladní tak, že ji lze později samospádem využít. PVE má
      Proč by nemohly ve dne přebytečnou energii použít na přečerpání a v noci pustit do sítě? Netu výhodu, že lze nabít nekonečněkrát. Copak nenajdeme jinou metodu protorově efetivnější na dočasné uskladnění? BTW trochu mi to připomíná hypotézu volné energie a torus ;-)
      J.

      Reagovat
      • 17. 10. 2014 (21.17)
        Trvalý odkaz

        No asi zatím nic lepšího než PVE nemáme, baterie by musely být obrovské, S rostoucím spádem roste efektivita, proto mají Dlouhé Stráně tak obrovský spád, aby s co nejméně vodou uskladnili co nejvíce proudu.

        Ano můžeme jít ještě do setrvačníků nebo snad supravodivých cívek, už by mohly být realizovatelné, vysokoteplotní supravodiče již jsou, ale stále se musí chladit asi na 185K. Ale ani jedno není příliš vyzkoušené.

        Co vím tak v 50. letech snad měly v USA na některých linkách jakésy vyrovnávací jednotky z asynchronního motoru a setrvačníku, když chtěla frekvence nahoru, motor se choval jako motor a odebíral proud na zrychlování setrvačníku, když chtěla jít dolů, motor se pomalu přepínal na generátor a brzdil tak setrvačník. Teď se mi to nechce počítat ale možná by šlo, otázka je cena, a další věci, navíc by to bylo slušné monstrum. Rychlost otáček, pevnost také hrají roli. Zajděte si třeba do Brna do Technického muzea a podívejte se tam na parní stroj, jaký ten měl setrvačník.

        Nějak jsem o Free energy ztratil zájem po tom co za poslední roky nic nefungovalo a nedostalo se na trh, takže hypotézu torusu neznám nějak zásadně.

        Reagovat
    • 20. 10. 2014 (10.33)
      Trvalý odkaz

      Lithia je dost, cca (10^18 kg). Je to celkem běžný prvek, mám dojem, že v mořské vodě je ho vyšší koncentrace a že se vyplatí, pokud by došly zásoby, extrahovat ho z ní. http://www.prvky.com/zemska-kura.html
      Pokud se týče Majaku u Čeljabisku, tak sloužil ke zpracování radioaktivního materiálu obecně. Vzhledem k tomu, že jde hlavně o zpracování radioaktivního materiálu z reaktorů, tak dost dobře nejde oddělit jadernou energetiku od jaderného zbrojení. Tím méně v Rusku, kde obě tyto oblasti splývají do té míry, že se nedá rozpoznat, kde začíná mírové a kde vojenské využití.
      Ostatně tato okolnost je aktivistům dobře známá, a proto jsou tak rozsáhlé protesty všude po světě proti přepravě jaderného paliva (vyhořelého nebo nového) a stejně tak i proti jaderné energetice obecně. Jaderná energetika je tak nebezpečná hned několikrát. Při havárii, při skladování paliva, při chtěném nebo nechtěném zamoření a při vojenském využití nebo zneužití teroristy.

      Reagovat
  • 16. 10. 2014 (8.05)
    Trvalý odkaz

    Jsou to samé polopravdy a lži škodící OZE. Studie je dílem uhlobaronů a atomteroristů.
    V ČR se dávno staví fotovoltaiky bez podpory a navíc ještě jejich provozovatelé musí dotovat ČEZkou energomafii ulobaronů a atomteroristů.

    „větrné turbíny mohou vyrábět elektřinu za 105 euro na megawatthodinu“

    Když se podívám do cenového rozhodnutí ERÚ tak dostavující se větrníky (nové od 1.1.2014 nemají nic) v ČR budou mít v roce 2015 maximálně 71,88 euro za megawathodinu:
    http://www.eru.cz/documents/10540/462896/N%C3%A1vrh+CR+POZE+X_2014.pdf/409a2569-315a-4038-8051-0031ed2cfee6

    Za cenu 105 euro na megawatthodinu vyráběli větrníky v ČR někdy před rokem 2006 a to byl poplatek za OZE pouhých 0,prd Kč.

    Reagovat
    • 16. 10. 2014 (9.47)
      Trvalý odkaz

      Stačí vydělit dvě (EU oficiální čísla). Například v roce 2012 produkce ze solárních zdrojů 85TWh.
      http://en.wikipedia.org/wiki/Solar_energy_in_the_European_Union
      A dotace EU na solární energetiku 14,7 miliard EUR
      http://www.scienceworld.cz/aktuality/kolik-eu-plati-na-jednotlive-zdroje-energie/
      A dostáváme podporu 173 EUR na MWh. I na uhlí jsou dotace, ale ceny (náklady) jsou tak pokřivené, že to vyvolává zmatky a diskuse. Nejlepší by bylo zkoncovat z jakoukoli podporou (proč se podporují vzájemně konkurenční technologie?). Je to politika a nesmyslná strategie.

      Reagovat
      • 20. 10. 2014 (9.52)
        Trvalý odkaz

        Proč se dotují JE je celkem jasné. Elektřina je do jisté míry strategická energie a státy se snaži zajistit si potřebný dostatek i v případě nějaké krize nebo války, což je ovšem hodně krátkozraké, protože v případě konfliktu se budou muset jaderné elektrárny odstavit z bezpečnostních důvodů jako první.
        Na to se nabalují různé lobystické skupiny a další subjekty, které chtějí vydělat. Například, pokud mám ještě platné informace, tak doprava hnědého uhlí po železnici ze Severouhelné pánve je dotovaná. Je to oboustaranně výhodný byznys, zaplatí to poplatník na daních.
        S FVE je to podobné, dotovat FVE byl zpočátku dobrý nápad, který se zvrtnul, hlavně u nás a zase za tím stály lobystické zájmy skupin, kteří si dělají zákony k „obrazu svému“.

        Reagovat
  • 16. 10. 2014 (7.02)
    Trvalý odkaz

    „Cena elektřiny z jádra a solární energetiky je pak přibližně srovnatelná: 125 euro na megawatthodinu.“
    To není pravda, fotovoltaická energie je daleko levnější v porovnání s jadernou a to i bez započítání jaderných škod, emisí a externalit.

    Například v ČR bylo za první pololetí 2014 postaveno 53 evidovaných fotovoltaických elektráren o výkonu 827,96kW (většina nových zdrojů ale v evidenci ERÚ není, protože registrace u ERÚ není výhodná a prodlužuje návratnost investice) které nejen že nedostávají žádnou dotaci, ale dokonce jejich provozovatelé za vyrobenou elektřinu platí státu a distributorovi celkem 0,752378Kč/kWh s DPH.
    Zdroje:
    http://www.eru.cz/documents/10540/463106/SLE_14_3.pdf/1c0a37a9-1a54-4ff2-b403-c404727668bb
    http://www.solarninovinky.cz/admin/editor/upload/1407743269-eru.jpg

    Podpora pro nové FVE 2014 již nebyla vůbec stanovena, protože jsou konkurenceschopné a vyrábí nejlevnější energii. Viz. vyjádření ERÚ:
    http://www.eru.cz/cs/poze/casto-kladene-dotazy#3

    Který jiný zdroj dokáže za vyrobenou elektřinu platit státu a distributorovi – tedy vyrábět za zápornou cenu?

    Oproti tomu nové špatně regulovatelné jaderné elektrárny po 60 leté dotované snaze o komerční rozvoj stále nejsou schopny bez dotací fungovat a vyrábět pod 100eur/MWh.

    Bez podpory to nepůjde. EU schválila státní miliardy britské jaderné elektrárně 558 miliard korun + 111,61eur/MWh (3,063Kč/kWh) po dobu 35let.
    http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/bez-podpory-to-nepujde-eu-schvalila-statni-miliardy-britske-jaderne-elektrarne-1125884

    100 eur (2,745Kč/kWh) za megawatthodinu z nového Temelína není nereálné, říká šéf ČEZ
    http://www.patria.cz/zpravodajstvi/2517822/100-eur-za-megawatthodinu-z-noveho-temelina-neni-nerealne-rika-sef-cez-komentare.html

    Stát už má připravený nástroj, jak vykupovat elektřinu z dostavěného Temelína:
    http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-cesko/c1-61443100-stat-ma-nastroj-vykupovat-elektrinu-dostaveny-temelin

    Reagovat
  • 15. 10. 2014 (22.14)
    Trvalý odkaz

    Vcelku by mne zajímalo jak by byly počítány pořád zmiňované externality na lidské zdraví, stále o nich někteří mluví, ale ještě jsem neviděl jedinou metodiku jak je započítat. Pokud je chtějí započítat pak by měli započítat i negativní externality fotovoltaikých elektráren, panely konstrukce kabely nerostou na stromech. (o ocelových věžích větrníků se ani nebavím)

    Nicméně v Evropě je velké množství ploch, které by mohly solární elektrárny využívat aniž by to vlivnilo zemědělství, přitom by se mohlo jednat o poměrně velké instalace, jedná se o vodní nádrže na jejichž hladině by mohly být plovoucí solární elektrárny.

    Problém je také s akumulací energie, to by se dalo řešit pomocí přečerpávacích elektrárne, ovšem stavby velkých je problematická, tedy spíše něco menšího, v řádu jednotek MW. Kromě těchto malých by ale byly zapotřebí i větší, které by byly schopné dodávat proud po dobu několika dní.

    Rozhodně se mi to co je tu v textu prezentováno nějak nezdá.

    Reagovat
  • 15. 10. 2014 (19.10)
    Trvalý odkaz

    Zřejmě ti zelení náckové zapoměli v případě větrných parodií na elektrárny započítat náklady a nezbytnou akumulaci a zálohování s těch větrníčků. Nebo možná nezapoměli, ale dobře věděli, že v takovém případě se cena takové elektřiny vyšplhá na desetinásobek, a to by byl stěží ten druh propagandy bez které se zelení magoři neobejdou. Asi taky zapoměli na to, že při výrobě těch krásně čistých fotovoltaických článků vzniká obrovské množství znečištění, které se například v Číně (odkud pochází naprostá většina fotovoltaických instalací) vypouští vesele do okolí.

    Reagovat
    • 16. 10. 2014 (8.57)
      Trvalý odkaz

      Já bych řekl bych že spíše zapomněli započítat náklady a škody dotovaných atomteroristů.
      Již v roce 1999 zpráva Evropské komise konstatovala, že externality jaderné energie dosahují hodnoty cca 2,59 dolaru za kilowatthodinu. http://www.blisty.cz/art/58925.html

      Státy slíbily miliardy na nový kryt v Černobylu, Česko přidá 62 milionů
      http://zpravy.idnes.cz/staty-slibily-miliardy-na-novy-kryt-v-cernobylu-cesko-prida-62-milionu-1ec-/zahranicni.aspx?c=A110419_134117_zahranicni_btw

      V ČEZku takzvané „čisté a bezemisní“ jaderné palivo z Ruska:
      Rusko uzavřelo závod na regeneraci jaderného paliva v jednom ze svých největších jaderných zařízení. K tomuto bezprecedentnímu kroku jej podle oficiálních zdrojů, citovaných agenturou Reuters, vedly obavy, že kontaminuje pitnou vodu.
      Závod je součástí jaderného zařízení Majak v někdejším uzavřeném uralském městě Ozersk, jež se před pěti desetiletími stalo dějištěm nejhorší jaderné katastrofy na ruském území. Smrtícímu záření při ní byly vystaveny statisíce lidí.
      Ruský úřad pro jadernou bezpečnost (Gosatomnadzor) odepřel závodu 235 provozovací licenci na rok 2003 v obavě, že radioaktivní odpad, shazovaný do nedalekého jezera Karačaj ve speciálně zkonstruovaných kontejnerech, znečišťuje tamní zásoby vody.
      V roce 1957 explodoval v Majaku kontejner s radioaktivním odpadem a 472 000 osob bylo vystaveno radiaci. Sovětské úřady dlouhou udržovaly incident v tajnosti.

      Stačí pouhých pět minut na břehu tohoto jezera, aby vaše tělo schytalo smrtelnou dávku radiace, na kterou během několika příštích dnů až týdnů zemřete. Za hodinu pobytu na břehu obdrží vaše tělo takovou dávku, že už neodejdete po svých a nedočkáte se večera.
      http://vtm.e15.cz/karacaj-je-jezero-smrti-nejspinavejsi-misto-na-svete

      A mimo Rusko to není o nic lepší:

      Britské úřady se rozhodly, že továrnu na zpracování jaderného paliva, která je součástí komplexu u Sellafieldu, z ekonomických důvodů uzavřou.
      O přibližně stovku tun nezpracovaného jaderného odpadu pocházejícího především z britských a francouzských atomových elektráren, který se nyní nachází na pozemcích sellafieldského komplexu, nemá z pochopitelných důvodů nikdo zájem.
      Jeho skladování je nejenom nebezpečné, ale také nákladné. V Evropě zatím neexistuje žádné hlubinné úložiště a s jeho bezprostřední výstavbou zatím nepočítá ani Británie.
      Zpracování vyhořelého paliva nikdy nedosáhlo plánované kapacity a namísto 120 tun ročně, továrna vyprodukovala za osm let jen třináct tun oxidu plutonia.
      Britské daňové poplatníky za tu dobu přišla na 1,4 miliardy liber.
      Aby se zabránilo zbytečným nákladům hrazeným z daní je jediným smysluplným řešením co nejrychlejší uzavření.

      Pod německou elektrárnou jsou děravé sudy s jaderným odpadem
      http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/350323-pod-nemeckou-elektrarnou-jsou-derave-sudy-s-jadernym-odpadem.html
      tak jako i v Dukovanech:
      http://www.surao.cz/cze/Uloziste-radioaktivnich-odpadu/Soucasna-pripovrchova-uloziste/Dukovany/Fotogalerie/Jimka-se-sudy

      Do nákladů za jádro si také připočtěte nutnost výstavby další přečerpávací elektrárny o které se zmiňuje i dlouhodobá bilance OTE.
      https://www.ote-cr.cz/statistika/dlouhodobe-bilance
      protože jaderná elektrárna nedokáže sledovat křivku spotřeby energie, takže musí akumulovat přebytečnou noční energii v přečerpávačkách.

      Reagovat
      • 16. 10. 2014 (9.55)
        Trvalý odkaz

        Majak je něco děsivého. Zapomněl jste na Fukušimu, tam to také půjde cenově velmi vysoko. A to je ještě potřeba připočítat místa na zemi, kde se prováděly jaderné výbuchy. Ty sice s jadernou energetikou přímo nesouvisí, ale nepřímo ano (plutonium se vyrábí v reaktorech,takže zpracování plutonia je tak někde na půli cesty).

        Reagovat
    • 16. 10. 2014 (9.48)
      Trvalý odkaz

      Jste trochu vedle. Pokud budete akumulovat, tak nemusíte tolik zálohovat a naopak. Dá se to řešit i vhodným mixem a určitým přebytkem výkonu v OZE, což se už také dělá. Akumutátory nejsou levné, ale cena vzroste asi tak o třetinu-polovinu, i když na větších projektech se to zatím z důvodu nedostatečných výrobních kapacit nepoužívá, ale už je to v plánech.
      Zatímco výstavba jaderných elektráren je stabilně dvakrát tak dražší, než je plán a nakonec to vychází i cenově dost nevýhodně.

      Reagovat
    • 21. 10. 2014 (8.57)
      Trvalý odkaz

      to Anonymní:
      a pro tebe magore/nacku a kdovi co tu pouzivas za nadavky mam jednu hrozne moc dobrou radu.

      Vem si hadici strc ji do vyfuku a druhy konec do auta a potom se v nem zamkni. Pak uz staci jen nastartovat a schvalne za jak dlouhou bude o jendoho takoveho magora/nacka na svete mene.

      Reagovat
      • 25. 10. 2014 (12.59)
        Trvalý odkaz

        potrefena husa se ozvala…

        Reagovat

Napsat komentář: JanV Zrušit odpověď na komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *