Kazachstán se otevírá obnovitelným zdrojům energie

Sedmnáctimilionový Kazachstán představil své plány do budoucna, které se týkající postupného zavedení obnovitelných zdrojů do národního energetického mixu. Do roku 2020 by tato středoasijská země dosáhla tříprocentního podílu OZE, což představuje přibližně 3000 MW.

Kazachstán dosud generuje více než 80 % elektřiny díky uhelným elektrárnám, ale v posledním desetiletí projevuje výrazné tendence k ekologizaci procesů výroby energie. Jedním z prvních kroků bylo zavedení systému emisních povolenek, a následovala řada praktických nízko-uhlíkových opatření.

Relativně malý trh s emisními odpustky, který má spíše národní charakter, prý ale výtečným způsobem podporuje regionální inovace a zavádění nových technologií. Ty pak startují rozvoj celého ekonomického sektoru okolo „ne-uhelných investic“.

Zapracovat na zvýšení podílu OZE ale nebude právě snadné, i když k tomu má dopomoci 28 projektů solárních farem o celkovém výkonu 700 MW. Dalším z kroků do budoucna má být snižování vlastní spotřeby energií, které má být dosaženo efektivnějšími technologiemi.

V tom Kazachstánu vydatně pomáhají zahraniční partneři, díky kterým by měla celá průmyslová sféra snížit svou spotřebu o 10 % (oproti stavu z roku 2008) do roku 2015.

Tím se ale pozitivní vývoj nemá zpomalit, naopak, do roku 2020 se počítá s „ořezáním“ spotřeby energií v průmyslu o celých 25 %. Další plány už připomínají divoké snění, jehož reálnost je spíše na pováženou.

V roce 2050 by totiž Kazaši rádi generovali 50 % veškeré energie z obnovitelných zdrojů. Zavádění OZE do národního energetického mixu má širokou podporu veřejnosti, protože země se stala „příliš závislá na uhlí“. Právě dosavadní jednostranná akcentace fosilních zdrojů paliv totiž vedla v roce 2006 k navýšení emisí skleníkových plynů o 40 %.

Od roku 2010 pak v Kazachstánu funguje plán, prozatím na dobrovolné bázi, který podporuje snížení emisí skleníkových plynů o 15 % (tedy pod hranici naměřenou v roce 1992) do roku 2020. Zahraniční investoři hodnotí kazašské plány jako „ambiciózní“, ale středoasijská země už několikrát dokázala, že stojí při plánování nohama pevně na zemi.