Špatné i dobré zprávy ze Srbska
Horký kandidát na členství v EU, Srbsko, se otevírá obnovitelným zdrojům energie. Nečiní však právě tempem, které by se dalo označit za rychlé. 
Dosud jedinou solární farmou v zemi je zařízení, které je schopno produkovat 2 MW, a do roku 2020 Srbové nepočítají s tím, že by se Slunce mělo podílet na jejich národním energetickém mixu více než 10 MW.
Zmíněná solární farma se nachází u Kladovo, necelých 250 kilometrů vzdušnou čarou od Bělehradu. I když se rozkládá na ploše téměř dvanácti akrů, s výkonem dvou megawatt se v Evropě řadí spíše mezi ty úsměvně malé.
Srbové pravda mají ještě jednu solární elektrárnu, nedaleko Kursumlija, ale ta zatím plní roli testovacího a demonstračního zařízení.
Solární elektrárna v Kladovo je významná už proto, že stojí jen na dohled od velké hydroelektrárny, a tak je v tomto bodě vlastně koncentrována veškerá dosavadní srbská kapacita obnovitelných zdrojů energie.
Solární energie ze Sahary poteče do Evropy do 5 let
Největší solární farma v Evropě bude stát u Bordeaux
Studie pro Evropskou komisi: obnovitelné zdroje jsou nejlevnější
Aleksander Antic, srbský Ministr pro těžbu a energetiku, potvrdil, že do dalších let se hodlá jeho země přiblížit standardu obnovitelných zdrojů, požadovaných Evropskou unií, ale solární energetika nebude oním tahounem.
I když právě v regionu Kladovo dosahuje průměrná míra insolace až 4,3 kWh/ den, a průměrné výkupní tarify se tu pohybují mezi 16,3-19,8 eurocentů za kWh, bude prý efektivnější sáhnout po větrných elektrárnách. Jejich výkon by zde do roku 2020 měl narůst na 700 MW (ačkoliv v současnosti zde ještě nestojí ani jediná).
„To se ale změní s příštím rokem,“ říká Antic. „Hovoříme tu o miliardových investicích, které přijdou v několika následujících letech.“ Ministrův optimismus ale nesdílejí ostatní zástupci energetického průmyslu, kterým se příslib 37 % OZE v celonárodním energetickém mixu zdá za dosavadních podmínek nedosažitelný.
V současnosti je majoritním poskytovatelem energie společnost Elektroprivreda Srbije, která disponuje instalovaným výkonem 8379 MW, především v zemním plynu, ropě a velkokapacitních vodních elektrárnách.
pěkný článek o energetice:http://technet.idnes.cz/elektrina-z-vetru-slunce-a-vody-d34-/veda.aspx?c=A140303_133616_veda_mla
důvod proč u nás to tak žhavé s oze nebude.
Já si pana Wagnera jako jaderného fyzika vážím, on to je jistě velmi vzdělaný člověk a jeho články o stavu v JE Fukušima ně dosti zaujaly jak z hlediska přesného popisu, tak i z hlediska podrobností. Stejně tak mě i oslovil jeho neobyčejný optimismus a zaujetí, co se týče jaderné energie, ale právě proto bych si jeho názory trochu zkorigoval. On totiž celou tu dobu ve článcích vždycky v závěru končil obligátním odstavcem, že ve Fukušimě je vše pod kontrolou a že se nic neděje, a pak se někde provalila nějaká kontaminovaná voda, ale zase se nic neděje. V zatopeném kontejmentu je radioaktivita taková, že to zabije slona za pět minut, ale i to máme pod kontrolou, máme několik set tisíc tun kontaminované vody v dočasném úložišti, kterou se nedaří dostatečně rychle čistit, ale zase je vše pod kontrolou, atd… On je zaujetý jadernou energetikou a všechno ostatní jsou marginálie, se kterými nemá smysl se zabývati.
Na takovou katastrofu se naedalo připravit a ano udělali hromadu chyb (Japonci potřebují na všechno sepsané postupy a povolení shora, elektrárna přišla myslím i o spojení), postup havárie byl úplně jiný než u žČernoylské elektrárny, jiný než u Three Mile Island.
U Černobylu nebylo teba řešit množství kontaminované vody, tady je, takže nebyly technologie jak s nimi naložit v takovém množství. Nyní už takové jsou a do provozu se bude uvádět další čistívćí zařízení.
Podle mne bude klíčem k budoucnosti jaderné energetiky a možná i energetiky jako takové zvládnutí výroby alfa a beta zářičů s rozumným poločasem rozpadu za pomoci fusorů, nebo možná lépe cyklotronů. Tím bychom měli stabilní zdroj energie a zároveň bezpečný jelikož alfa i beta záření jdou poměrně snadno stínit a s kontrolovanou dobou poločasu rozpadu by i jejich likvidace byla relativně jednoduchá.
to: creat:
Jaká je maximální odchylka frekvence z hlavy nevím.
Problém bude v situacích kdy nebude svítit slunce a jiné zdroje by nebyly k dispozici s dostatečnou kapacitou. K tomu musí být dostatečná rezerva na jiných zdrojích (pak je ale zase oázka jestli má cenu stavět některé OZE). Pokud bychom při hledání záložního zdroje vzali za jediné kritérium nízké emise, pak by to bylo jádro, jenže to má problémy s regulováním a je otázka jaká by byla cena proudu z něho. (Čert ví jak spočíst celkovou cenu elektřiny se všemi náklady) Jenže to by pak nemělo smysl OZE uvažovat protože by skoro všechna energie šla ze zdroje který v podstatě neprodukuje emise.
Kdyby zase bylo jediným kritériem co nadělá při havárii, velké škody, pak se dá jádro uvažovat jen velmi těžce. Pak to je zase všemožné pálení kde čeho, ale to má zase problémy s tím že u fosilních paliv vznikají emise proti kterým se bojuje. O plynu a ropě by se vůbec v našich podmínkách nemělo uvažovat, jsou to importní zdroje (svět by měl v maximální míře omezit spotřebu ropy, nebo najít taková ložiska která leží mimo blízký východ a stlačit cenu hodně nízko.) Zůstávají nám tedy vodní elektrárny (no problém je že ty ekologisti také moc nemusejí) a elektrárny přečerpávací, které ale musí tu energii prvně někde získat.
Myslím že každá malá FVE nebo VTE (zajímavé že ty se na domech ještě nevyskytují, jistě by šly vytvořit s vyšší účinností i pro rychlosti okolo 1m/s) by měla mít baterii minimálně o kapacitě maximálního hodinového výkonu aby mohla poskytnout lepší služby síti.
Frekvenční ochrany u zdrojů nastavujeme takto:
Podfrekvenční min. frekvence 47,5 Hz vypínací čas do 0,2 s.
Nadfrekvenční max. frekvence 51,5 Hz vypínací čas do 0,2 s.
Podpora distribuční sítě:
Při frekvenci sítě > 50,2 Hz – snižování výkonu s gradientem 40% na Hz.
Teď se ale připravují nové PPDS a tam to může být trochu jinak, zatím jsem ty nové nenastudoval.
Jedna z těch zemí které se chová skutečně ekologicky a to díky tomu že nemá solární elektrárny teda trochu je to nadsázka ale jen pro zamyšlení pokud běží solární elektrárna pak uhelná se nevypne ani nesníží výkon jen sníží množství elektřiny dodané do sítě takže uhlí které se v ní spálí jde vniveč taková je ekologie v praxi
pepo, takto nemozes podavat pravdu nasim „ekologom“. To by ich mohlo ranit…
Záleží na celé síti, jaké jsou v ní zapojené elektrárny, do určitého množství připojených FVE to jsou schuony pokrýt elektrárny vodní, do tehdy není problém.
Ten ovšem nastává když regulaci mají dělat zdroje s reakční dobou v řádu hodin.
:-))
To by mne zajímalo kam podle vás putuje ten přebytečný výkon z uhelných elektráren? Myslíte si že vypouštějí horkou tlakovou páru do chladících věží? A co v případě že se sníží odběr elektřiny?
Tak nejdřív bys měl vysvětlit jak si představuješ v praxy to co jsi tu napsal. Jak chceš udělat to, že „jen snížíš“ množství elektřiny dodané do sítě?
To je zase chytrák, o elektřině neví vůbec nic. Hlavně že se sveze na modní vlně proti všemu co má v názvu oze.
Když by jsi odpojil uhel. el. od sítě, nebo jen snížil dodané množství, tak zákonitě musíš snížit i spalování tj. množství dodaného uhlí.
Protože to jinak prostě nejde, nebo by jsi mohl samozřejmě topit pánu bohu do oken, ale to bych rád věděl který blbec by to takhle dělal.
elektrický proud který se vyrobí se také musí spotřebovat, neboli, to co ta uhlena elektrárna vyrobí musí někam poslat. Je to zákon zachování energie, ta se totiž nikam ztratit nemůže.
Ono se dokonce i špatně píš, to, že se elektřiná výrábí. To je z fyzikálního hlediska nesmysl, elektrárny „pouze přeměňují“ jednu formu energie ve druhou. O výrobu defakto nejde.
Připouštím že o elektřině vím poměrně málo.
A nejsem proti obnovitelným zdrojům jen se mi některé typi jako jsou FVE nelíbí teda líbí se mi jako zdroje pro rodiné domy a chati ne jako plnohodnotný zdroj připojený k síti který dodývá do sítě MWh
Tak za prvé uhlené elektrárně trvá najetí ze stavu nula do plného výkonu zhruba 24 hod a to samé opačně.
vodním elektrárnám to trvá zhruba v řádu minut.
kotel musí mít nějakou provozní teplotu ano možná sníží množství dodávaného paliva ale nelze to dělat nějak výrazně. protože přeměnit vodu v páru ktere je zapotřebí pro rostočení turbíny několik tun není hned tudíž ta elektrárna musí být schopná vyrovnat výkyv energie což se dá regulovat množstvím páry hrnute na turbínu relativně dobře jsou na tom elektrárny co zásobují teplem města ty prostě vyrobí páru kterou napřed pošlou na turbínu a pak do výparníků kde se ohřeje topnej okruh takže jen stačí vynechat turbínu v opačném případě jde někjaké množství tepla vnivšč do chladících věží takže ano topí pánu bohu do oken.
a vodní elektrárny jsou tzv špičkové sic slouží k výkyvům v síti ale ani ty nejsou dokonalé například dlouhý stráně vydrží jet 8 hodin než jsou naprosto prázdný ale tokových „akumulátorů“ tu máme málo pokud se nepletu tak jen 2 el. ty pak sežerou při svém napouštění tu přebitečnou energii ze sítě a normální vodní el. se nemohou takto vycucnout musíte držet nějakou stálou hladinu
taže napřed si lidičky udělejte exkurzi do uhelné a vodní elektrárny doporučuju dlouhé stráně a pak kritizujte ty co kritizují oze
Byl jsem jak na Dalešicích, tak na Dlouhýc stráních, Tak v Temelíně a v Dukovanech (tam se s výkonem šibuje ještě hůř než na uhelce)
Ve skutečnosti máme ještě další přečerpávačku, která stojí alespoň trochu za zmínku, je na VD Štěchovice. Bylo by jich ale samozřejmě zapotřebí více, se schopností provozu v deístkách hodin plného výkonu, místa by se našla, jenom by byl trochu problém to asi postavit, ne že by nebyla místa, ale to víte lidi.
Úplně nejzákladnější regulaci mimochodem, v rámci nějakých relatině malých výkyvů a oblastí, neprovádí žádný regulátor, ale sama fyzika. Všechny motory a generátory v síti neustále mění své otáčky podle zatíření (byť je to minimálně.) Pak teprve nastupují jednotlivé typy regulací.
Tou reguláciou pri motoroch a generátoroch myslíte reakciu na malé zmeny frekvencie?
Ano, ono to sice muze byt v radu desetin W na jeden bezny motor, ale EPS je obrovska, dalo by se to spocitat, odchylka od 50Hz je myslim +-0.5Hz, vemte si jenom kolik vazi rotory generatoru v elektrarnach a k tomu pripojene turbiny. Kolik muze soubezne bezet AS motoru… Takze nejaky vterinovy pokles vykonu nebo naopak kratkodoby prebytek by s tim nemel nic moc udelat.
No ono odchýlka +/- 0,2 Hz a viac od 50 Hz je stav začínajúceho blackoutu. Osobne si myslím, že budúcnosť OZE v rámci strednej Európy majú fotovoltické elektrárne (zo zlepšujúcimi sa technickými parametrami – účinnosť, životnosť atď..), pretože majú „lepšiu“ koreláciu výroby so spotrebou ako trebárs veterné elektrárne, napr. v noci, keď prevládajú prebytky elektriny nevyrábajú. Toto považujem za dôležitú vlastnosť.
Standardní Počerady Ledvice
Kapacita (MW) 200 838 660
Účinnost (%) 35 59 46
Rychlost náběhu (MW/min) 4 13-20 20
Zdroj: http://energetika.tzb-info.cz/12045-energo-summit-co-nas-ceka-v-energetice
Snížení výkonu například ve FVE na libovolnou hodnotu v celém rozsahu 0-100% trvá do 0,2s od přijetí příkazu z dispečerčinu nebo dle lokáního stavu sítě který si elektrárna v místě instalace monitoruje. Viz. Dynamická podpora sítě v PPDS příloha č. 4. Bez těchto funkcí distributor elektrárnu do sítě nemusí připojit. Navíc si může vyžádat i generování jalového výkonu jak kapacitního tak indukčního pro kompenzaci v síti a zlepšení účinníku.
Toto žádné parní turbosoustrojí nedokáže. Jaderka „spadne“ do jodové jámy a mají všichni cca týden nucenou dovolenou. Než to můžou znovu spustit.
Regulace se provádí ve všech regulačních elektrárnách najednou (i v OZE) a v tom je ta „síla“. Výkon nereguluje pouze jedna parní elektrárna v rozsahu 0-100% jak si zřejmě někteří mylně myslí, ale požadavek na regulační výkon se rozdělí mezi více zdrojů a potom stačí snížit výkon u všech třeba jen o 5%.
Daleko větší výkyvy než OZE dělá špatně řízený systém HDO, který již dávno přestal soužit k regulaci výkonu, ale spíše (díky nedokonalému unbundlingu v ČEZku) složí ke generování regulačních výchylek a to přináší vyšší zisk na vyvolených uhelných elektrárnách.
Vývoj ceny systémových služeb hovoří zcela jasně:
2008 147,81 Kč/MWh
2009 141,01 Kč/MWh
2010 155,40 Kč/MWh
2011 155,40 Kč/MWh
2012 144,00 Kč/MWh
2013 132,19 Kč/MWh
2014 119,25 Kč/MWh
2015 105,27 Kč/MWh
OZE cenu systémových služeb snižují a to i v Německu:
V Německu se od roku 2008 instalovaný výkon obnovitelných zdrojů zdvojnásobil a cena podpůrných služeb klesla o 40 procent:
http://zpravy.e15.cz/byznys/prumysl-a-energetika/jan-ondrich-kolem-trhu-s-elektrinou-jsou-zbytecne-tajnosti-1043700
Ještě by byla možnost tu energii navalit do nějaké otopné soustavy, ale to se spíš bavíme o teplárně, která má občas i tepelné akumulátory, tam by to možná tak na hodinku šlo, ale u velkoelektrárny těžko. Ty různé upouštěcí stanice jsou jen pro havárie, nebo když by bylo zapotřebí náhle snížit výkon.
Jak vypadá takové upoštění páry z velkoelektrárny:
Dukovany – PSA
youtube.com/watch?v=kQC4U68LHw8
Tušimice
youtube.com/watch?v=-gLj41L2cjw
Nic se nesmí přehánět a stejně tak OZE.
To vypouštění páry zde bylo, je a bude nezávisle na OZE. Je to nouzový stav, porucha atd….