Špatné i dobré zprávy ze Srbska

Horký kandidát na členství v EU, Srbsko, se otevírá obnovitelným zdrojům energie. Nečiní však právě tempem, které by se dalo označit za rychlé.

„Vodní nádrž zásobující hydroelektrárnu Kladovo.“ Zdroj: Radomír Dohnal
„Vodní nádrž zásobující hydroelektrárnu Kladovo.“ Zdroj: Radomír Dohnal

Dosud jedinou solární farmou v zemi je zařízení, které je schopno produkovat 2 MW, a do roku 2020 Srbové nepočítají s tím, že by se Slunce mělo podílet na jejich národním energetickém mixu více než 10 MW.

Zmíněná solární farma se nachází u Kladovo, necelých 250 kilometrů vzdušnou čarou od Bělehradu. I když se rozkládá na ploše téměř dvanácti akrů, s výkonem dvou megawatt se v Evropě řadí spíše mezi ty úsměvně malé.

Srbové pravda mají ještě jednu solární elektrárnu, nedaleko Kursumlija, ale ta zatím plní roli testovacího a demonstračního zařízení.

Solární elektrárna v Kladovo je významná už proto, že stojí jen na dohled od velké hydroelektrárny, a tak je v tomto bodě vlastně koncentrována veškerá dosavadní srbská kapacita obnovitelných zdrojů energie.

Aleksander Antic, srbský Ministr pro těžbu a energetiku, potvrdil, že do dalších let se hodlá jeho země přiblížit standardu obnovitelných zdrojů, požadovaných Evropskou unií, ale solární energetika nebude oním tahounem.

I když právě v regionu Kladovo dosahuje průměrná míra insolace až 4,3 kWh/ den, a průměrné výkupní tarify se tu pohybují mezi 16,3-19,8 eurocentů za kWh, bude prý efektivnější sáhnout po větrných elektrárnách. Jejich výkon by zde do roku 2020 měl narůst na 700 MW (ačkoliv v současnosti zde ještě nestojí ani jediná).

„To se ale změní s příštím rokem,“ říká Antic. „Hovoříme tu o miliardových investicích, které přijdou v několika následujících letech.“ Ministrův optimismus ale nesdílejí ostatní zástupci energetického průmyslu, kterým se příslib 37 % OZE v celonárodním energetickém mixu zdá za dosavadních podmínek nedosažitelný.

V současnosti je majoritním poskytovatelem energie společnost Elektroprivreda Srbije, která disponuje instalovaným výkonem 8379 MW, především v zemním plynu, ropě a velkokapacitních vodních elektrárnách.

Sdílet: