Žijete zdravě? Aneb co nám škodí ve vlastní bytě
Průměrná rodina vyprodukuje v bytě běžnou činností každý den až 10 litrů vodních par. Jeden gram prachu z matrace může obsahovat až 15 tisíc roztočů, kteří k životu potřebují vlhkost nad 50 %. Člověk za hodinu vydýchá asi 25 m³ čerstvého vzduchu, tedy přibližně jednu středně velkou místnost. V jak zdravém prostředí žijeme?
Snažíme se zdravě jíst, sportovat, dostatečně odpočívat, důsledně pečujeme o ducha i o tělo, a přitom mnohdy přehlížíme faktory, které jsou pro kvalitní život zásadní a které často mnoho z nás bere na lehkou váhu. Příkladem může být udržování přívětivého a zdravého vnitřního prostředí v našich domácnostech.
SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY
ROZHOVOR: V zateplených domech je potřeba větrat, radí Barbora Kuklová z JRD
Za pocity únavy, za ospalostí nebo bolestí hlavy lze často hledat vysokou koncentraci oxidu uhličitého, který sice sám o sobě není jedovatý, ale ukazuje na chybějící kyslík v místnosti.
A právě nedostatečné větrání je nešvarem, zvláště v zimních měsících velmi rozšířeným. Příliš suchý vzduch způsobuje vysoušení sliznic a má negativní vliv na dýchací cesty, vysoká vlhkost pro změnu zvyšuje tvorbu mikroorganismů a plísní.
Vlhkost zvyšuje riziko alergií
Také stále roste počet alergií, zejména u dětí. Na pyly a ostatní alergeny z vnějšího prostředí jsme všichni opatrní, méně už ale na ty, které na nás působí v interiéru. Riziko alergických a revmatických onemocnění zvyšuje třeba vysoká vlhkost, při níž dochází ke vzniku plísní a dobře se v ní daří také roztočům.
Ti žijí především v matracích, polštářích a dekách. Jeden gram prachu z matrace přitom může obsahovat dva až patnáct tisíc roztočů, kterým k životu stačí vlhkost nad 50 %. Nejlépe se jim tedy daří na podzim a v zimě, kdy se méně větrá. Stejně jako plísním. Pravidelné větrání v sobě ale zase skýtá riziko vniknutí pylů a prachu poletujících venku za okny. Jak tedy situaci vyřešit?
Nejkomplexnějším řešením jsou tzv. zdravé byty s řízenou výměnou vzduchu. „Centrální větrání s rekuperací tepla udržuje v interiéru příjemnou stabilní teplotu, a přitom zajišťuje neustálý přísun čerstvého vzduchu, který cirkuluje a zároveň se i filtruje. Do místnosti se navíc dostává již v pokojové teplotě, neboť zpětně získává teplo z odcházejícího vzduchu. Pachy a škodliviny jsou účinně odvětrávány a díky integrovaným filtrům se také výrazně snižuje prašnost v interiéru,“ vysvětluje fungování bytů s rekuperací tepla Jan Řežáb, ředitel skupiny JRD, která se na energeticky úsporné a zdravé bydlení specializuje.
Pylové filtry
Výhodou je rovněž možnost použití pylových filtrů, které nabízejí řešení i pro lidi s pylovou alergií, pro které doma vytváří doslova oázu. Systém vybavený speciálními čidly zabraňuje překročení vysokých hodnot vlhkosti a vytváří tak zdravější prostředí pro život.
Přebytečná vlhkost zejména z koupelen a kuchyní je odváděna, čímž se zabraňuje možnému vzniku plísní a roztočů. Zároveň ale nedochází ani k nadměrnému vysoušení vzduchu, protože vyměňováno je jen jeho potřebné množství.
Pokud bychom chtěli systém řízeného větrání nahradit vlastními silami, museli bychom intenzivně větrat alespoň pět minut každou hodinu, a to i v noci. Což není úplně reálné. Vedle kvality vzduchu, který dýcháme, je navíc pro zdraví a zejména odpočinek důležitý také klid. Se systémem řízeného větrání není nutné v noci otevírat okna, nehrozí proto hluk ani prach či průvan. Příjemný je pobyt i v létě, kdy teplota uvnitř nepřesáhne 27 °C.
Levné bydlení
Nízkoenergetické a energeticky pasivní byty disponují ještě dalšími významnými bonusy. Peněženky potěší zejména nízká spotřeba energie a šetrnost k životnímu prostředí.
„Ceny energií neustále rostou a již nyní tvoří nezanedbatelnou položku v rodinném rozpočtu. Úspory jsou viditelné zejména v nákladech na vytápění. Systém rekuperace totiž důsledně zužitkovává přirozené teplo vydávané lidskými těly, vařením, domácími spotřebiči, ale i slunečními paprsky pronikajícími okny. Náklady v energeticky úsporných projektech tak jsou 4-6krát nižší než u běžných novostaveb. Energeticky pasivní budova spotřebuje méně než 15 kWh/m2 za rok, běžná novostavba 90 kWh/m2/rok. Roční úspora v platbách za energii tak při současných cenách činí 7.000 až 15.000 korun,“ vypočítává konkrétní úspory Jan Řežáb.
Já jsem osobně začala dbát víc o své zdraví už před několika lety. Nejvíce investuji do přírodních doplňků stravy, které mi pomáhají udržovat se fit a plné energie. Jedním z mých oblíbených se stal Krupa Kratom. Pomáhá mi s únavou a dodává každý den potřebnou energii, abych zvládala každodenní pracovní úkoly.
Já si kromě udržování čistoty v bytě a dobré ventilace pravidelně pořizuji přírodní doplňky stravy Senza medical doplňky stravy. Nejvíce si jich kupuji, když přicházejí sychravé podzimní dny, aby mě neskolila nějaká viróza. Je to pro mě způsob, jak se dobře starat o své zdraví a podpořit svoji imunitu, a tak se udržuji stále fit.
Obľúbila som si matrac, kde sa prach nedrží. Sú parádne, kúpila som ich v akcii – matrace akcia http://www.matrace-store.cz/sk/matrace/akcia
Koko, nejsi ty náhodou taky autor článku?:)
Díky za komentář. :)
Zamyslel se někdo nad možnými negativy rekuperace?
Měl bych pár dotazů, na které velmi ocením odpověď:
1)Jak je to s čištěním potrubí? Vzdušná vlhkost + prach, nečistoty, bakterie, plísně. Vše se musí usazovat v potrubí, které je špatně čistitelné.
Selský rozum mi říká, že pak naopak dýchám vzduch, který je tímto potrubím přiváděn do místností.
Klimatizaci v autě také musím čistit. Doporučuje se 2x ročně. Samozřejmě nevyčistím dokonale. Rezistentní plísně a bakterie…
2)Cirkulace vzduchu?
Nějakou dobu jsem žil v Kanadě, kde je z ekonomických důvodů zvykem topit plynovým kotlem, který přivádí horký vzduch do místností. Pamatuji si, jak známi nadávají na cirkulaci vzduchu v místnostech a s ní spojené nepříjemné pocity. Víření prachu,…
3) Je dýchání filtrovaného vzduchu opravdu prospěšné? Co ztráta imunity způsobená sterilním prostředí? Alergie…
Není nakonec lepší, jestliže bydlím na Šumavě, vyvětrat si. Nechat udělat svojí službu přirozeným netěsnostem, případně spát s nastevřeným oknem.
Můj dotaz nesměřuje na úsporu energie, která je v takto uzavřeném systému zcela jistě lepší. Mnohem důležitější než koruna do topení, je pro mě zdravé prostředí pro bydlení.
Rekuperaci máme 3 roky.
1) Potrubí jsme zatím nečistili, zatím nevidím důvod. Až to bude potřeba, vyčistí nám to firma nebo tam strčím hadici od vysavače. Nejedná se o dlouhé úseky(na šíři pokoje). V každém pokoji máte díru, kam lze strčit ruku. Průměr trubek máme 150mm, takže se čištění nebojím. Ale viděl jsem systémy s trubkou cca 7cm průměru a navíc „husí krk“. To opravdu netuším, jak se to bude čistit.
2) Cirkulaci nemáme, protože je to dle mého názoru blbost. Rekuperací chci větrat, nikoli vydýchaný vzruch nechat cirkulovat po bytě. Koncentaci CO2 cirkulací nesnížíte=nevětráte.
3) Trpím alergiemi od dětsví, filtr (třída filtrace F7) odfiltruje pilové částice. Nejste vystaven tak velkému působení jako venku. Tři roky nechodím na jaře pro prášky (Sice to může souviset s přestěhováním a ne filtrací)
Celkově jsem od rekuperace čekal hlavně úsporu. Ale nyní si chválím hlavně její „vedlejší produkty“ – naprogramované větrání, nikdy ani v noci nemáte hnusný vzduch. Nevím jak na Šumavě(zdravím Šumavu:)) ale u nás ve měste je v noci a ráno kravál, takže spát u otevřeného okna nejde. A hlavně. Filtrovat se dá i smarad od sousedů – v zimě smrad z uhlí, v létě smrad od slepic.
Rekuperace byla po zateplení baráku druhá nejlepší investice. Přesně jak je zde řečeno. Větráte v zimě, v dešti a přitom spíte při zavřeném okně a tak máte v domě klid. I když po ulici jezdí auta a hulákaj opilci. Filtrace vzduchu je obrovský bonus. Sousedi si libují v „kvalitním“ hnědém uhlí. Ten smrad nikomu nepřeju a už vůbec ne uhelného souseda. Ovšem uhlíkový filtr před rekuperací si s tím poradil a poradil si i zápachem z hnojených polí. Větrání je naprogramováno, takže se vůbec o nic nestaráte – sase máte o starost méně. Jen občas vyměníte filtr. Kdo se rozhoduje stavět, tak rekuperace je jasná volba.
ofj