Plovoucí kravín zakotví v rotterdamském přístavu
Dosavadní koncept udržitelnosti a soběstačnosti obyvatel žijících ve městech se opíral o skleníky, střešní farmy nebo plodinami ozeleněné vertikály. Jen málo projektů se ale dosud pouštělo na tenký led v oblasti zásobování měst neméně potřebnými živočišnými bílkovinami.
Holandská organizace Courage v tomto ohledu učinila významná krok kupředu. Prvním životaschopným a realizovaným projektem „živočišné“ farmy tohoto druhu v Evropě se pravděpodobně stane plovoucí zařízení v Rotterdamu.
Náklady na realizaci jsou vyčísleny přibližně na 2,5 milionu eur a mladým podnikatelům ze skupiny městských alternativních zemědělců Uit Je Eigen Stad („Z vašeho města“) nechybí zdroje ani odhodlání. Ostatně, celý projekt je „odvahou“ zaštiťuje už v názvu projektu.
O co jde? Přivést do města lokální produkci mléka, jogurtů a sýrů. Ne ovšem hotových produktů, přivezených z farem někde za městem. Krávy, potažmo celý kravín, bude stát přímo v Rotterdamu.
Nečekejte ale podlouhlé haly kravína, tak jak je znáte z českého venkova. Supermoderní designová farma totiž bude umístěna na plovoucím doku, zakotveném v rotterdamském přístavu. Třípatrový kraví hotel bude hostit čtyřicet zvířat, od kterých se očekává denní produkce jednoho tisíce litrů mléka denně.
Z mléka se bude po pasterizaci vyrábět celá série výrobků, sýry počínaje a jogurty konče. Je pochopitelně, že takové množství zvířat vyprodukuje nemalé množství tekutých i pevných odpadů.
O ty tu bude také postaráno. Celá plovoucí farma je totiž pojata coby uzavřená smyčka, přičemž odpady budou po hygienizaci upraveny do podoby surových hnojiv.
Ty budou putovat částečně do vnějšího světa, jako organické hnojivo, a zbytek jich bude využit přímo na „pastvě“, zelené střeše farmy. Celý objekt je ale mnohem komplexnější, než by se na první pohled mohlo zdát.
Podlaha svrchního patra, na které budou krávy žít, je založena na principu membrány. Ta bude propouštět a filtrovat odpady. V plovoucí farmě také narazíte na organickou pěstírnu píce: kde bude připravována čerstvá vojtěška, trávy a jetel, coby zelená výživa.
O pohodlí skotu tu prý jde především, a do projektu byla zakomponována celá řada vylepšení, která požadovali ochránci a milovníci zvířat. Plán schválil i starosta města, Adriaan Visser.
Podle něj představuje inovativní pojetí farmy ideální naplnění plánů města na řešení budoucnosti. Ostatně, pokud se projekt ukáže úspěšným, nenechají na sebe další podobné farmy dlouho čekat.
Plocha měst, která by mohla být využita pro pěstování nebo chov, je značně omezená, a tak se varianta s přesunem prostorově náročného zemědělského hospodaření logicky sune na vhodných místech na moře.
