Nigérie staví domy z PET lahví

Vyčistit ulice, pobřeží moří a příměstské skládky, a zbavit tak svět odhozených PET lahví, by nakonec nemuselo být příliš komplikované. Alespoň pokud by se podařilo dát těmto „nezničitelným“ nápojovým obalům trochu jinou a hlavně užitečnou funkci. Například z nich udělat univerzální stavební materiál, tak jako se to podařilo v Nigérii.

Model využití je vlastně jednoduchý. Plastové láhve jsou naplněny písčitou hlínou, čímž získají na váze i odolnosti, a postupně jsou kladeny na sebe v řadách, stejně jako cihly. Každá další řada je zapevněna jak hlínou, tak i systémem sítě provázků, která spájí řady dohromady.

Celá stěna je poté ještě jednou zafixována vrstvou písčité hlíny, o jejíž zatuhnutí se postará všudypřítomné slunce. Na vytvoření jednoho domu kruhového půdorysu (o ploše cca 110 metrů čtverečních) je zapotřebí přibližně 14 000 PET lahví, které na rozdíl od cihel nic nestojí.

Podle místního „výrobce“ alternativních domů z odpadů jsou PET láhve naplněné pískem až 18x odolnější narušení, než klasické pálené cihly. „Dokáží ustát zemětřesení a zastaví i kulku z běžné zbraně,“ dodává Broderick Akoh, jehož doménou jsou v Nigérii spíše obnovitelné zdroje energie, ale který se na projektu alternativní výstavby rád podílel. Představuje prý totiž novou naději pro celou zemi.

Výstavba z plastových odpadů sice není tak rychlá, jako z předpřipraveného staviva, ale přináší celou řadu společenských benefitů. Akoh například zmiňuje praktickou nemožnost situace, při které by si běžní lidé mohli kdy vydělat na normální dům.

„Nerozhoduje vaše píle, ale při normálním zaměstnání na venkově si na dům nikdy bez podpory příbuzných nenašetříte.“ Díky alternativě v podobě plastových lahví sesbíraných na ulicích a skládkách si teď může materiál pořizovat doopravdy každý.

Plnění a pěchování lahví pískem není fyzicky náročné, ale vyžaduje čas. V praxi tak dává „příprava“ bydlení prostor pro navýšení zaměstnanosti, při které se lidé v rámci komunity sesednou a dohromady spolu podílí na společném cíli.

Země, jako například Nigérie, se postupně stávají skládkou odpadů navezených z Evropy, a místní vláda zatím není schopna tento problém řešit. Na druhé straně se může alespoň část odpadů stát základem zelené ekonomiky i nového modelu výstavby. Na skládkách tu ročně přibude tolik PET lahví, že by to teoreticky stačilo na výstavbu 10 000 domů.