Kampus, který vypadá i funguje jako houba

Příroda je nekonečným zdrojem inspirace. Přesvědčil o tom i spojený mezinárodní tým studentů z univerzit v Melbourne a Singapuru, kteří se při své práci, návrhu nového univerzitního kampusu, nechali oslovit jednoduchým a přesto nebývale komplexním organismem: houbami.

Zapracování biofilního designu, respektive tedy struktur připomínající plodnice hub, jim nakonec vyneslo na mezinárodní soutěži tropického designu první místo a spolu s ním i cenu 30 000 dolarů.

Pochopitelně, že projekt Mushroom Community Campus nevynikal nad jiné účastnické návrhy jen tím, že připomínal shluk chorošů nebo hlív ústřičných.

V návrhu studentů Pham Huu Loc a Ng Pui Shana (z Národní univerzity v Singapuru) a Hoang Van Anha (Univerzita v Melbourne) se zrcadlí i hluboké pochopení základních biologických principů a porozumění pro „živou hmotu“.

Budovy navrhovaného kampusu se skutečně chovají jako živé organismy: citlivě hospodaří s vodními zdroji a maximálně využívají důmyslného střešního vodosběrného systému. Voda je pak systémem vnitřních cév rozváděna dovlastních objektů.

Někde slouží jako prvek přirozené klimatizce k ochlazování vnitřních protost, jinde zvlhčuje a čistí vzduch, na některých místech vytváří a dokrelsuje harmonická zákoutí.

Využití tu má však dešťová voda i ryze praktické, je používána k závlahám zeleně uvnitř areálu, ke splachování na tolateách, a přečištěná pak i v umyvadlech. Přečišťovací systém založený na principu kořenových čističek je zde také hojně využíván.

Samotné provedení točitých střech s převisem je plánováno s ohledem na optimální zastínění horkému slunci exponovaných ploch (a zároveň umožňující optimální nasvícení místností), a na snížení přehřívání interiérů.

Při návrhu konstrukce bylo maximálně využito poznatků z tradiční vietnamské architektury, která důmyslně pracuje s přirozenými i umělými terénními nerovnostmi. Ke stejnému zdroji nápadů se řadí i nejfrekventovanější užitý stavební materiál, a to drť z rýžové slámy.

Jednotlivé budovy kampusu jsou navíc propojeny tunely, které napomáhají „energetickému metabolismu“- například kontrole vnitřního klimatu prostřednictvím tubusů „země-vzduch“.

Důležitou roli pro život a růst houbového kampusu představuje slunce. Díky fotovoltaickým panelům a systému solárního ohřevu vody je navržený komplex téměř zcela energeticky soběstačný, a jeho uhlíková stopa je oproti srovnatelným projektům redukována až o 70 %.

Projekt Mushroom Comunity Campus zatím získal první místo na Mezinárodní návrhářské soutěži tropické architektury a byl také s nadšením přijat v rámci prezentací na Mezinárodní konferenci o zelených budovách v Singapuru. V současné době se zvažuje, zda bude tento inovativní projekt v plném rozsahu realizován.