Skladování větrné energie konečně realitou?

se dnes potýkají s jedním z hlavních problémů v oblasti skladování energie. Proměnlivost, nestálost výroby elektřiny může působit velké problémy , jak jsme se nedávno přesvědčili také v ČR, když se přes naši distribuční síť přehnala obrovská nadvýroba elektřiny z německých . Americká společnost Xcel Energy proto momentálně v Minnesotě testuje svůj projekt nazvaný „Vítr do baterií“. Tamní byla vybavena gigantickou 80tunovou baterií na bázi sodíku a síry, skládající se ze 20 modulů po 50 KW. Celkem údajně dokáže skladovat 7,2 MWh elektrické energie, což je dost pro 500 domácností na sedm hodin. „Ukládání energie je klíčem k rozšíření využití obnovitelných zdrojů,“ řekl Dick Kelly, prezident Xcel Energy. Faktem nicméně je, že tato technologie dále zdraží , přičemž a celé větrné farmy jsou už teď postiženy světovou . Navíc Xcel Energy svou technologii teprve testuje a teprve výsledky rozhodnou o tom, zda a jak se vůbec vyplatí její nasazení.

Větrná energie - větrné turbíny

Sdílet:

Jan Horčík

Zakladatel a šéfredaktor magazínů Ekologické bydlení a Hybrid.cz.

20 komentářů: „Skladování větrné energie konečně realitou?

  • 16. 1. 2011 (20.28)
    Permalink

    Na sodíku a síře není nic neekologického, oba prvky se volně v přírodě nacházejí v dostatečné míře. Jsou to jednoduché prvky vzájemně v baterii oddělené a nijak se v akumulátoru vzájemně nemísí. Lze je tedy jednoduše a 100% recyklovat.
    Vodík je na houby. Nedá se dobře skladovat a neustále uniká i přes stěn nádob a potrubí. Jeho výroba je hodně energeticky náročná a vypadá to že lepší to nebude, protože je ve vodě moc pevně vázán na kyslík.
    To už raději baterie zinek-vzduch nebo hliník-vzduch
    http://www.elektromobily.org/wiki/Baterie_pro_elektromobily

    Reagovat
  • 23. 12. 2008 (0.01)
    Permalink

    No maucta, 80 tun sodíku a síry – tomu říkám ekologické řešení! Přitom 7 MWh opravdu není moc. Jinak, přečerpávací elektrátrny jsou běžné, potřebujete ale vhodný terén pro umístění dost velké nádrže v dostatečné výšce. Představte si třeba Orlickou přehradu na pořádném kopci… Takováhle díla navíc taky přírodě moc neprospějí, zvlášť když tam pak pořád kolísá hladina. Zatím je určité řešení v kompenzaci VE pomocí doplňkových zdrojů na plyn, bioplyn nebo biomasu. Časem snad budou lepší akumulátory, superkondenzátory nebo palivové články…

    Reagovat
  • 28. 11. 2008 (12.58)
    Permalink

    Dalsia moznost, by bola pouzit velky zotrvacnik, ale bolo by to asi velmi narocne na presnost vyroby a naklady.

    Netvrdim, ze ten napad s vodou je novy. Viem, ze precerpavacie elektrarne existuju.

    Reagovat
  • 28. 11. 2008 (12.57)
    Permalink

    Dalsia moznost, by bola pouzit velky zotrvacnik, ale bolo by to asi velmi narocne na presnost vyroby.

    Reagovat
  • 28. 11. 2008 (12.25)
    Permalink

    Aha, tak problem neni pravdepodobne na nasi strane… Omlouvam se za plac na spatnem hrobe.
    Pane spravce! V cem je problem? Vyplnim jmeno, ale prispevek se objevi jako anonymni. Diky, Petr Kadanik

    Reagovat
  • 28. 11. 2008 (12.24)
    Permalink

    Prosim, podepisujte se. Alespon prezdivkou, anebo jinym osobnim identifikatorem, kdyz uz si prejete chranit identitu. Je to v zajmu vsech diskutujicich i ctenaru. Diky.

    Reagovat
  • 26. 11. 2008 (20.44)
    Permalink

    Ale precerpavaci elektrarna funguje v Jesenikach uz docela dlouho a byla postavena pro vyrovnavani spicek.Nahoru se cerpa v noci dolu tece ve dne.Kdyby CEZ pouzival na cerpaní nahoru energii z nedaleko stojicich vrtuli tak by to bylo to o cem je tu rec :-)

    Reagovat
  • 25. 11. 2008 (14.19)
    Permalink

    Plochu by to mozno ani nevyzadovalo. Stacilo by oddelit malu cast mora od jeho zbytku.

    Reagovat
  • 25. 11. 2008 (14.10)
    Permalink

    stále je zde potřeba nějaká počáteční energie, která by vytvářela potencionální přečerpávání, která by měla být nižší než vytvářená. Bohužel u nás nejsou podmínky takové jako u mořského pobřeží. Nicméně nápad dobrý i když opět zabere spoustu plochy(vodní nádrže.

    Reagovat
  • 25. 11. 2008 (13.07)
    Permalink

    To precerpavanie vody by sa mozno dalo pouzit aj pre male domace veterne elektrarne.

    Reagovat
  • 25. 11. 2008 (13.02)
    Permalink

    To precerpavanie vody by sa asi dalo pouzit aj pri malych domacich veternych elektrarnach. Urcite by to malo vyssiu ucinnost ako parna turbina.

    Reagovat
  • 25. 11. 2008 (11.28)
    Permalink

    Ako by to fungovalo pri slabom vetre a nedostatocnom prude?

    Reagovat
  • 25. 11. 2008 (11.12)
    Permalink

    To bych spíše volil elektromagnetický generátor, který nenarušuje přírodní reliev a dá se zakopat pod zem. Není také závislý na aktuálním stavu počasí.A může běžet, když je potřeba, nemusí se akumulovat energie do článků.

    Reagovat
  • 25. 11. 2008 (8.24)
    Permalink

    vyhoda v precerpavani vody by spocivala v tom, ze pri vhodnom umiestneni nadrze by sa dala dodatocne vyuzit aj energia vetra posobiaca na vodnu hladinu a vodne zrazky. Voda by sa precerpavala povedzme z mora do umelej nadrze elektrickym cerpadlom (napr. pohananou energiou z veternych elektrarni-dodatocne by sa dala vyuzit aj energia prilivu, vln a morskych prudov na zosilnenie efektu) a naspat by bol vedeny spojovacimi kanalmi.
    To uz neznie tak zle, ze nie?

    Reagovat
  • 24. 11. 2008 (21.36)
    Permalink

    Přečerpávání vody do vyšších nádrží bude, podle mne, trpět stejnými neduhy jako výroba vodíku (v prvním příspěvku) nebo stlačování plynu (v prispevku pana Lupiska) – tedy nízká účinnost a tedy znatelné prodražení energie. Ale určitě by to vyřešilo výkyvy dodávek.

    Reagovat
  • 24. 11. 2008 (16.26)
    Permalink

    este k mojmu predchadzajucemu prispevku

    Samozrejme, ze by sa to precerpavalo do zasobnej nadrze.

    Reagovat
  • 24. 11. 2008 (16.16)
    Permalink

    Stavil by som sa, ze energia spotrebovana na vyrobu veternych elektrarni a baterie, prevysuje mnozstvo energie, ktoru pocas svojej zivotnosti vyrobia. Vyhodnejsie by bolo miesto veternej elektrarne pouzit vodne cerpadla na veterny pohon a precerpavat vodu na vyssi potencial. Tu potom premienat na elektrinu vodnou turbinou. Tym by sa vykyvy a zivotnost baterie dali uplne vylucit.

    Reagovat
  • 24. 11. 2008 (13.24)
    Permalink

    Vodík se s toho občas někde dělá. Ale udělat z toho vodík a pak zpátky zase v palivovém článku elektřinu je velmi drahé a navíc velmi málo účinné.

    Jako palivo pro auta nebo topení v odmech někdy v budoucnu možná ok.

    Ve Španělsku jsou tlaky na koncentrátorové solární elektrárny, aby dodávaly do sítě s určitou spolehlivostí na několik hodin dopředu. Také to je technicky řešitelné, například podobnými bateriemi, ale cena vyorbené kWh se zdvojnásobí.

    Pro větrníky se zkoušela i krátkodobá akumulace energi pomocí stlačování plynu v zásobníku. Ale zatím to taky nedopadlo…

    Reagovat
  • 24. 11. 2008 (10.05)
    Permalink

    nešlo by z toho vyrábět na místě vodík? Při slově baterie si představím něco velmi nešetrného …

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.