Solární mapy jsou nejnovější počinem výzkumníků z University of California. Skrze aplikaci Google Earth si všichni zájemci mohou zjistit, které místo je nejoptimálnější pro stavbu solární elektrárny. Program také dokáže přesně určit, z kterého směru přichází celoročně nejintenzivnější sluneční svit. Díky těmto informacím lze zvolit nejvýhodnější polohu a orientaci pro stavbu solárních elektráren.
20.
Led
První krok k této fantastické vizi udělali vědci na Tchaj-wanu. Podařilo se jím do vodní rostliny Bacopa caroliniana (Bakuma Karolínská) implementovat nanočástice zlata. Díky tomu se podařilo vytvořit v laboratorních podmínkách, první rostlinu emitující světlo.
Vědci z americké Národní laboratoře obnovitelných zdrojů spadající pod tamní ministerstvo energetiky přišli se zajímavým novým objevem. Původně zrcadlové křemíkové placky přetvářejí na „černý křemík„, který dokáže zajímavým způsobem zachycovat světlo.
Americké designérské studio Les Bêtes přišlo s unikátním návrhem výzkumné laboratoře pro drsné arktické prostředí. Jejich novinka se jmenuje Arctic Drifter. Jde o nafukovací výzkumnou laboratoř, která dokáže překonávat i složitý terén a pohybuje se s pomocí větru.
Walter Kohn (nar. 1923), který v roce 1998 získal spolu s Johnem Poplem Nobelovu cenu za chemii, řekl na nedávném sympóziu Americké chemické společnosti, že lidstvo vstupuje do nové éry. Dominantními zdroji energie se mají stát solární a větrná. pokračování…
Výzkumníci z jeruzalémské společnosti Yissum objevili skrytou sílu brambor. V roce 2007 se této božské plodiny sklidilo 325 mil. tun na celém světě. V roce 2010 se z brambor začala vyrábět elektřina. pokračování…
Lze proměnit poušť v úrodnou půdu? Státy Perského zálivu to chtějí alespoň zkusit. Je to jistější, než kupovat zemědělskou půdu v zahraničí. pokračování…
Vědečtí mágové z technologického institutu MIT přicházejí s další úžasnou hračkou. Tentokrát vyrobili papírové solární články. Jsou výjimečně lehké, snadno se vyrábějí, ale prozatím nemají přiliš vysokou účinnost. Přesto jde o krok dobrým směrem. pokračování…
Vědci z MIT už zase neměli co dělat, a tak si pohrávali s nanotechnologiemi, konkrétně ve výzkumné sféře dnes tolik oblíbenými uhlíkovými nanotrubičkami. Přišli na to, že v nich je možné vyvolat silné energetické vlny vytvářející elektrický proud. pokračování…
Kromě hojně diskutovaného oxidu uhličitého je za jeden z nejdůležitějších skleníkových plynů považován metan. Ten vzniká kromě jiného v okamžicích, kdy ovce říhají a bzdí (pšoukají). Metan dále „vylučují“ ve velkém měřítku například i krávy a jiní savci jakožto „trávící plyny“.
Vědci z Austrálie si proto usmysleli, že najdou příčinu proč některé ovce „spalují“ více a některé méně a následně vyšlechtí ovci, která bude „klimaticky přijatelnější“. Podle expertů je dobytek v Austrálii zodpovědný až za polovinu produkce skleníkových plynů v zemědělství.
Dále také vědci po dlouhém a namáhavém výzkumu zjistili, že jednotlivá zvířata se liší svou bzdící kapacitou. A kupodivu také to, že čím více pozře ovce potravy, tím více bzdí. Nyní chtějí zjistit příčiny těchto rozdílů a vyšlechtit nové, „zelenější“ ovce vypouštějící méně nebezpečného metanu. Přejeme hodně štěstí a úspěšně šlechtění!
