Ekologické bydleníRodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám

Francouzská společnost Renault se rozhodla následovat příkladů jiných výrobců automobilů , jako je Seat, Audi nebo Ferrari, a instalovat na střechy svých továren solární elektrárny. Jde o rozsáhlý projekt, díky kterému bude položeno až 450 000 m² solárních panelů.  

Francouská těžařská společnost Technip společně se start-upem Nenuphar brzy uvede do provozu první prototyp své nové plovoucí větrné elektrárny nazvané Vertiwind. Jde o vertikální větrnou turbínu umístěnou na plovoucím pontonu.  

Na trhu existuje již několik typů mobilů, které mají ve svém těle zabudovány solární články. Jde například o telefony od čínské společnosti Umeox nebo od jihokorejského Samsungu. Jde však o telefony, které mají solární články umístěny poněkud neprakticky na zadní straně těla. Výhodnějšímu umístění na přední straně telefonu brání neprůhlednost solárních článků. Tady lépe řečeno bránila.  

Solární elektrárny mají problém. Zabírají spoustu místa. Je to bohužel dáno zákonitostí fungování solárních článků, kterou nelze jednoduše obejít. Jedinou možností je najít vhodné lokality, kde obrovské plochy solárních elektráren nebudou tolik překážet. A jak název článku napovídá, možné lokality by mohly ležet i na vodních hladinách nádrží nebo jezer. S originální myšlenkou přišly technologické firmy z Izraele a Francie, které nedávno představily projekt plovoucích solárních elektráren.  

Paříž hledá obnovitelnou energii tam, odkud vzešla – v řece Seině. Pod vybrané mosty mají být nainstalovány vodní turbíny, které budou vyrábět elektřinu. pokračování…

Podle zprávy Evropské asociace pro větrnou energii se tento rok větrným elektrárnám v instalovaném výkonu podaří předstihnout ty plynové. Je pravděpodobné, že co se týká objemu nové kapacity, umístní se větrné turbíny na prvním místě. pokračování…

Elithis Tower stojící ve Francii ve městě Dijon je první kancelářskou budovou světa, která vyrábí více energie, než spotřebuje. Všechno přitom začalo jako teoretické cvičení.

Thierry Bievre, generální ředitel skupiny Elithis Engineering, položil před svůj tým výzvu: chtěl zjistit, zda je možné postavit budovu šetrnou k životnímu přostředí za cenu, za jakou by se taková stavba dala vybudovat i za běžných podmínek.

Tým si ke spolupráci přivolal známého architekta Jean-Marie Charpentiera z Paříže a společně navrhli právě Elithis Tower. Jde o desetipatrovou budovu na jejíž střeše je nainstalována solární elektrárna. Materiály, ze kterých byla budova postavena, byly zvoleny s ohledem na jejich globální dopad na životní prostředí.

Exteriér budovy je vyroben ze dřeva a recyklované izolace, zatímco energeticky velmi náročný hliník byl využit jen sporadicky. Budova využívá přirozeného osvětlení a také solárních kolektorů k získávání tepla. Elektřina je, jak už bylo zmíněno, vyráběna v solárních panelech umístěných na střeše.

Architekti a stavaři se však nesoustředili jen na samotnou stavbu, ale také na její obyvatele. Cílem je inspirovat je k tomu, aby i oni činili ekologicky uvědomělá rozhodnutí a šetřili – papírem, energií, vodou. Celá budova je navíc prorostlá více než 1600 senzory, které měří kromě jiného spotřebu energie a zobrazují ji na velké obrazovce umístěné na viditelném místě.

O projektu Desertec jsme již informovali v magazínu Ekologické bydlení několikrát. Nyní se kupodivu zdá, že gigantický podnik by se skutečně mohl dočkat realizace. Připravenost k obrovské investici v hodnotě kolem 400 mld. euro hlásí zhruba 20 německých společností v čele s RWE, Deutsche Bank, Siemens a dalšími. Projekt je považován za jednu z největších soukromých iniciativ v oblasti obnovitelných zdrojů energie vůbec. Prozatím nebyly uzavřeny žádné konkrétní smlouvy, nicméně společnosti „vyjádřily o projekt zájem“. Z celkových 400 mld. by 350 mld. spolkla konstrukce koncentračních solárních elektráren, zbylých 50 mld. euro by pak stálo vybudování nové rozvodné sítě, která by dovedla generovanou elektřinu do Evropy.

Zatímco giganti jako RWE, E.on a další jsou z plánu nadšení, vzrušení chladí Frank Asbeck, šéf SolarWorldu, největší německé firmy zabývající se solární energií. „Stavět solární elektrárny v politicky nestabilních zemích vás přivede ke stejné závislosti, jako je závislost na ropě,“ komentoval situaci. Odhaduje se, že projekt DESERTEC by dokázak pokrýt až 15% celkové spotřeby elektřiny celé Evropy. Dne 13. července by se zástupci firem svolných k prosazení projektu měli sejít v Mnichově. Velmi kladně se k projektu staví Itálie a Španělsko, které to mají do Afriky „co by kamenem dohodil“. Naopak poněkud chladnější je Francie, která velmi spoléhá na jadernou energetiku.

S vpravdě geniálním nápadem přišla dvojice francouzských architektů, Nicola Delon a Moira Shearer. Zřejmě už je také nebavilo koukat na obrovské ocelové stožáry elektrického vedení, které protínají každý kout jejich země, a rozhodli se s tím něco dělat. Navrhli proto skvělou možnost využití už nepotřebných, ale i aktivních stožárů. „Wind It“ je koncept, který počítá s osazením stožárů horizontálními větrnými turbínami. Proměnily by se tak na větrné elektrárny. Nápad je to tak zajímavý, že jim Metropolis Magazine udělil své ocenění “2009 Next Generation Prize”. Turbíny jsou navrženy ve třech různých velikostech podle výkonu. Návrháři tvrdí, že pokud by třetina stožárů ve Francii byla osazena těmito turbínami, daly by dohromady výkon zhruba dvou jaderných reaktorů neboli 5% celkové spotřeby energie země.

Velmi zajímavý článek „Zelení fundamentalisté zase sebevražedně útočí na jádro?“ je možné najít na Neviditelném psovi. Obsáhlý a fundovaný text se zaobírá stavem jaderné energetiky ve světě (upozorňuje například, že ministrem energetiky USA byl ve vládě Baracka Obamy zvolen Steven Chu, známý obhájce jaderných elektráren) a samozřejmě také u nás. Navíc v něm najdete spoustu taktéž velmi zajímavých odkazů. Krátká ukázka z článku:

„Energie je zboží a zvláště ta jaderná odvětvím průmyslu, jehož produkt – zejm. elektrická energie – je mnohem čistším, stále žádanějším – dá se relativně snadno vyvážet – je-li jí někde nedostatek – není-li, pak by mohla relativně stále zlevnit a budeme s ní zase topit, může být a je energetickým zdrojem od železnic (včetně vysokorychlostních – v jaderné Francii TGV – nahrazujících částečně i letectví) přes výrobu až dokonce po pohon automobilů- a samozřejmě s ohledem na životní prostředí velice bezpečným i v porovnání s fosilní energetikou – kterou politika Zelených v důsledku pomáhá vlastně udržovat včetně cen – až se jeden zas ptá, kdo je platí…“ (celý článek)