Autem nebo vlakem? V Paříži to teď bude těžké rozhodování. Místní radní se totiž ve spolupráci s národní železniční společností SNCF dohodli na novém plánu, který má odlehčit automobilismem přetíženému centru. Luxusní vozy rychlovlaků se změní na regionální expresy, které mají nabídnout lidem z venkova pracujícím v hlavním městě lákavější alternativu k postávání v kolonách.
Centrála společnosti Schneider Electric se stala nejekologičtější budovou světa. Jako vůbec první získala nejvyšší ohodnocení „Outstanding“ mezinárodní komisí udělující certifikát BREEAM. Komise hodnotí kvalitu budovy, jako například dopad na životní prostředí, úspory energií či prostředí uvnitř objektu.
Francie, jaderná energetická velmoc, se rozhodla kráčet v první linii trvale udržitelného rozvoje. Od 1. července musí podle zákona všechny nebytové objekty zhasínat v noci světla. Hlavní město Paříž pak uzravře nábřeží pro auta, osází je místo toho zelení a kavárnami.
Od nástupu nového prezidenta do funkce si Francouzi slibovali více, než jen novou tvář. Francois Hollande, kandidát Socialistické strany, se totiž prohlásil být „prezidentem pro chudé a nezaměstnané“, který vyvede zemi z ekonomické krize. Na rozdíl od svého předchůdce se také hodlá v daleko širší míře věnovat podpoře projektům obnovitelných zdrojů energie.
Těžařské společnosti řetězců Shell nebo Gazprom mají jasno, pokud jde o plán na „dobytí arktické ropy“. Investoři větší část strategických rámců budoucí těžby již odsouhlasili a v zásadě se čeká jen na finální souhlas. Zdánlivě neotřesitelné přesvědčení o správnosti těžebních záměrů však nyní narazilo na názor čtvrtého největšího světového hráče, francouzské společnosti Total.
Francouzská vláda rozhodla, že do roku 2020 vybuduje na svém pobřěží 6 GW výrobní kapacity ve větrných farmách. Aktuálně byl ukončen tendr na první 3 GW jehož vítězi se stali (překvapivě) francouzská energetika EDF, Alstom a dánská Dong Energy. Svou část krajíce ale získali také španělská Iberdola a menší francouzská energetika Eole-Res.
K pomyslnému „dobytí světa“ někdy stačí jeden dobrý nápad, a ten biochemik Pierre Calleja skutečně má. Rozhodl se totiž, že využije přirozených vlastností některých druhů řas: jejich fluorescence, neboli schopnosti světélkování, a současně nenasytnosti pokud jde o oxid uhličitý. Po krátkém testování ve skromnějších laboratorních rozměrech vyrazil se svým objevem přímo „do ulic“.
Doslova živelná bouře se ve Francii rozpoutala po podání návrhu na vytvoření sítě pobřežních větrných elektráren v Normandii. Mírně komickým dojmem působí fakt, že ani jedna ze zainteresovaných stran vážně nepřipustila možnost výstavby, ale přesto byla celková negativní reakce veřejnosti skutečně masivní. Ve „hře“ byl totiž ostrov Mont Saint Michel.








