Kanadská konzultační společnost Carbon Sense Solutions přišla se zajímavým nápadem jak částečně vyřešit současný problém emisí oxidu uhličitého. Představila totiž zcela nový typ betonu, při jehož výrobě je oxid uhličitý pracováván a ukládán. Podle zástupců firmy by tak mohlo být každý rok odstraněno z ovzduší až 500 megatun CO2. Výroba je prý levná a výsledný beton má lepší vlasnosti než beton klasický. Proces karbonace betonu není nový, nicméně kanadská firma jako první vyřešila různé problémy s tímto procesem spojené, zejména co se týká defektů betonu. Vzhledem k tomu, že beton je nejčastěji využívaným stavebním materiálem na zemi, mohlo by masivní využití nového typu betonu výrazně přispět ke každoročnímu snižování emisí oxidu uhličitého.
Japonská metropole Kjóto, kde byl shodou okolností v roce 1997 uzavřen Kjótský protokol o snižování emisí skleníkových plynů, představila nový výzkumný projekt. Jeho cílem je vyvinout systém palivových článků využívajících vodík produkovaný z biomasy pro získávání elektřiny pro město. Na projektu spolupracují Kjótská univerzita, Ministerstvo životního prostředí a Skupina pro výzkum bioplynu. Pratického využití technologie by chtělo Kjóto dosáhnout už v roce 2013, a snížit tak emise skleníkových plynů o 10%. Jednou ze součástí projektu bude třídění domácího odpadu na využitelný bioodpad a ten zbylý nevyužitelný. Bioplyn pro produkci vodíku se bude generovat také z použitého oleje na vaření. Bionafta vyrobená z tohoto oleje pohání městské popelářské vozy už od roku 2000. Palivové články jsou v Japonsku čím dál tím oblíbenější. Například v Tokiu už léta probíhá testovací provoz velkých palivových článků ve více než 2200 domácnostech. Za desetiletý pronájem palivového článku, který vyrábí pro domácnost elektřinu a ohřívá vodu, zaplatili zájemci v přepočtu $9 500. Společnost Matsushita/Panasonic si tak testuje palivové články pro masové komerční nasazení, které by mělo přijít už v roce 2009. Jedná se o vodíkové palivové články velké zhruba jako běžný kotel. Kyslík a vodík v nich reagují na vodu a uvolňují přitom elektřinu a teplo. Vodík je extrahován ze zemního plynu, který proudí do domácnosti běžnou přípojkou. Jiný velký japonský průmyslový koncern, automobilka Honda, má plány na využití palivových článků v oblasti automobilů. Už minulý rok představila svůj vůz Honda FCX na palivové články, jehož komerční uvedení se chystá během letošního roku. Japonská vláda plánuje, že do roku 2020 bude palivovými články poháněno až 10 milionů domácností, tedy celá jedna čtvrtina.
Evropská unie si před nedávném dala závazek snížit emise skleníkových plynů do roku 2020 o 20% oproti stavu v roce 1990. Německo je ovšem ze všech zemí EU si nejpokročilější v oblasti zelené energie a alternativních/obnovitelných zdrojů energie, a tak se zavázalo snížit do té doby snižit své emise až o 40%.
Navíc chce do roku 2030 navýšit poměr elektřiny produkované z obnovitelných zdrojů na 45% ze současných 12,5% (do roku 2020 to má být 20%). Obnovitelné zdroje nejenže šetří životní prostředí, ale navíc vytvářejí i nová pracovní místa. Mezi nejčastěji využíváné obnovitelné zdroje v Německu patří větrné a solární elektrárny, jejich podíl se má i nadále zvyšovat.
Japonská metropole 
