27.
Říj

České republice je v současnosti v provozu zhruba sto padesát bioplynových stanic. Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR do budoucna počítá s provozem maximálně 360 těchto zařízení, podle odborníků je to však stále velmi málo. Daných zařízení pro výrobu tepla a elektrické energie z obnovitelných zdrojů by totiž v tuzemsku mohlo fungovat až třikrát více.

bioplynová stanice Viessman, foto: Prosun

bioplynová stanice Viessman, foto: Prosun

FB

23.
Dub

Česká společnost Chmel Pochvalov uvedla do provozu novou bioplynovou elektrárnu s výkonem 1,13 MW. K pohonu výkonné kogenerační jednotky Jenbacher společnosti GE využívá bioplyn z kukuřice a rostlinného odpadu. Účinná forma konverze energie umožňuje dosáhnout zhruba 40% úspory energie využitím kogenerační jednotky namísto separátního zařízení pro výrobu energie a tepla. Je skvělým místním příkladem inovativní výroby elektrické energie.  

Ekologické bydlení obrázky bioplynové elektrárny Chmel Pochvalov GE J416 Jenbacher motor

FB

26.
Kvě

Už několikrát jsme psali o či , které mají v budoucnosti posloužit jako zdroj potravin pro rostoucí městskou populaci. Architekt Gordon Graff, student na University of Waterloo, navrhnul svůj vlastní projekt nazvaný Skyfarm. Jde o obrovskou tmavou věž, kde jsou pěstovány namísto v půdě v živinami obohacené vodě, tedy hydroponicky skrze 59 pater věže. Díky kontrolovanému vnitřnímu klimatu už nejsou sklizně závislé na ročním období a proměnách klimatu.
vertikální farma architekta Gordona Graffa
Díky celoročnímu potenciálu pěstování by se údajně mohlo z jednoho akru uvnitř vypěstovat stejné množství potravin jako z šesti akrů klasické zemědělské půdy. To stačí zhruba pro 50 000 lidí. Pokud by se podobných staveb jako je Skyfarm vybudovalo v okolí velkoměst více, mohlo by to zcela změnit systém zásobování s potravinami.
vertikální farma architekta Gordona Graffa
Skyfarm má však i své nevýhody. Především, je potřeba neustálého , které je náročné na elektrickou energii. Jedna Skyfarm by mohla spotřebovat až 82 milionů kWh ročně. Hydroponické pěstování potravin také spotřebovává nemalé množství vody, větší než klasické zavlažování půdy.
vertikální farma architekta Gordona Graffa
Přesto však Graff svému projektu věří. Navrhnul jej tak, aby byl pokud možno co nejvíce soběstačný. Bioplynová elektrárna, která by měla být sycena odpadními produkty, případně odpadními produkty celého města, by měla dodávat dostatek elektřiny. „Možná to celé vypadá jako výlet do budoucnosti, ale všechny potřebné technologie jsou tady a teď,“ řekl o projektu Skyfarm Graff. Mezi výhody patří i skutečnost, že by se ušetřily by se tisíce litrů paliva a emisí potřebných k potravin na dlouhou vzdálenost, energie potřebná na chlazení a dlouhodobé uskladnění potravin a podobně.

FB