Ekologické bydlení

Rodinný dům, nízkoenergetické bydlení, zelená úsporám
   hledat:
21. 1. 2014 v rubrice solární elektrárny

Poslední dobou už se téma solární energetiky v Česku spíše schovává v ústraní. To však neznamená, že majitelé instalací pohádkově bezstarostně bohatnou. Spíše naopak. Mnoho zajímavých informací v této souvislosti aktuálně zaznělo na konferenci „Solární energie 2013“.

Solární elektrárna společnosti Juwi ve městě Brandis v Německu. foto: JUWI Group, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Solární elektrárna společnosti Juwi ve městě Brandis v Německu. foto: JUWI Group, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Fotovoltaika se stala středem mediálního zájmu před před několika lety, kdy se její vývoj v České republice zcela vymkl kontrole. Následně se proto hledaly možnosti, jak uspokojit majitele instalací potřebující splácet úvěry i veřejnost, která nechtěla jejich podnikání nadále masivně dotovat.

Česko není žádná, ani solární, velmoc

Co je tedy nového pod Sluncem? Solární velmocí zůstává i nadále Německo. Na konci roku 2013 tam bylo instalováno 35,526 GWp. Ve zbytku Evropy to bylo jen o 1 GWp méně a ve zbytku světa 38 GWp, uvedl na konferenci Vítězslav Benda z .

Veřejnost by si mohla po minulých letech myslet, že solární velmocí je i ČR, ale není to tak úplně pravda – co se týká instalovaného výkonu ve fotovoltaice, jsme ve stínu větších států. Když se ale přepočítává výkon na obyvatele, mělo Česko v roce 2011 čtvrté místo (185 Wp/obyv.) stejně jako předloni (190 Wp/obyv.).

Zeměmi na čele žebříčku jsou již zmíněné Německo, Itálie a Belgie. Fotovoltaika však celosvětově vzkvétá, zatímco v roce 2008 nebyl celosvětový instalovaný výkon ani 20 000 MWp, loni to již bylo sedmkrát více.

Majitelé mají (občas) problémy

Rozvoj odvětví má odezvu také v nákladech na pořízení solárního panelu. Poslední léta ruku v ruce s rostoucím zájmem letí cena fotovoltaických panelů dolů. Zatímco v roce 2008 byla cena 4,80 Euro za Wp, letos je to už jen 1,40 Euro, tedy pokles o 71 %.

Majitelé fotovoltaických elektráren rozhodně nemají jen pohádkové zisky bez starostí. Problémem může být zejména stínění, uvedl Vladimír Hochman z Photon Energy Operations CZ. Pravidelné zastínění modulů například z důvodu nevhodných rozestupů řad modulů snižuje výrobu a také zvyšuje tempo degradace panelů.

Problémů ale může být více a tak Hochman radí prověřit celkový technický stav elektrárny minimálně rok před uplynutím záručních lhůt. Další rady jsou prověřit, zda výstavba odpovídá projektu, stanovit výrobní kapacitu a zjistit rozdíl od reality a pečovat o celou stavbu po celou dobu životnosti.

Benda jen dodává, že ačkoliv moduly vypadají křehce, musí vydržet vlhkost, vítr, krupobití (kroupy o průměru 25 mm), písku a mechanickému namáhání. Zároveň musí zvládnout teploty od – 40 do + 85 °C. Moduly musí být také odolné vůči napětí nad 600 V a vydržet dvacet až třicet let, než poklesne účinnost na 80 % původní hodnoty.

Škody raketově rostou

Málokdo má dnes dostatek peněz na výstavbu solární elektrárny, často se vše řeší úvěrem. I s ním mohou být problémy, nicméně zde lze riziko eliminovat. Miroslav Dohnal z české makléřské společnosti Quatro Finance zajišťuje optimalizaci pojistných smluv. „Vždy lze namodelovat optimální variantu dle potřeb klienta,“ prohlásil Dohnal a dodal, že pojistit se dají zásilky, tedy dovoz komponentů, výstavba i hotové dílo.

Hotové dílo pak lze pojistit proti různým hrozbám. V praxi se osvědčil postup vybrat ze všech rizik jen reálná nebezpečí a ta zahrnout do pojištění. Pojistka je pak levnější. Elektrárna ale musí mít profesionální odhad limitů, dostatečné zabezpečení, platné revize zařízení, přepěťovou ochranu, hromosvod a další náležitosti.

Je zajímavé, že v letošním prvním pololetí raketově vzrostla škoda u fotovoltaiky – 3 517 000 oproti 285 000 Kč v loňském roce. Paradoxně zároveň vybrané finance mírně klesají (6 582 000 Kč). Téměř vždy pak jde o poškození elektroniky fotovoltaických panelů. Živelní pojistná událost nenastala, u krádeže a vandalismu byly škody minimální.

Podpora může být i nefinanční

Jaroslav Jakubes z konzultační společnosti Ena se věnoval problematice malých fotovoltaických elektráren. Ty totiž od letošního roku nejsou finančně podporovány a podle Jakubese by bylo vhodné přikročit na nefinanční model podpory.

Tzv. „net-metering“ spočívá v tom, že výrobce nespotřebovanou elektřinu dodává do distribuční sítě a tato elektřina se pak odečte od té, kterou odebere v době, kdy jeho instalace nevyrábí. Distribuční soustava tak funguje jako „virtuální akumulátor“. Podpora tak bude úspora za elektřinu vyrobenou vlastním zdrojem.

Model má minimální nároky na veřejné prostředky a také minimální dopad do koncových cen elektřin, ale sám Jakubes přiznává, že jsou zde ještě jisté nedořešené otázky a je to přechodný model do doby plné konkurenceschopnosti podporovaných zdrojů.

Obchodníci a distributoři sice mohou být spokojení, že zákazníka úplně neztratí, ale hůře asi budou snášet, že jeho konečný odběr elektřiny bude nižší než dříve.

vlastní
 Martin Singr
Diskuse
  1. Dr.Ivo Beránek:

    Nezlobte se, ale stavět fotovolt.elektrárny u nás ve střední Evropě je stejná blbost jako stavět vodní elektrárny na Sahaře. Je tu prostě málo světla, to ví i malé dítě,tak proč za každou cenu dělat něco, co je zde nevýhodné! Já bych znal daleko lepší metodu získávání elektřiny – a téměř zadarmo! Volte takové strany,které budou prosazovat znovuzavedení povinných pracovních táborů pro vězně v znovu otevřených NAŠICH uranových dolech. /A vězte,že takové strany jsou,jenže se o nich moc neví – protože jsou přece nedemokratické,že!/ Oni narubou uran prostě povinně a za cenu jídla a ostrahy. A máme ho stále dost.
    Necháme si ho obohatit v Rusku – to se musí zaplatit-to je pravda,ale platit je možno i odevzdáním poloviny jeho množství /oni to rádi vezmou/. Dostavět Temelín,případně další jaderku a cena elektřiny bude poloviční. Ono většinou platí, že ty nejjednodušší řešení jsou i nejlepší.
    A konečně se budou zase na našich polích pěstovat potraviny a ne SiO2 a nebudeme je muset kupovat v Polsku a Holandsku. S tímhle tureckým hospodářstvím, které teď zde panuje /ó pardon – kéž by to bylo opravdu Turecké -to by bylo ještě dobré-oni aspoň vyváží/ to daleko nedopracujeme.
    Přesněji řečeno -dopracují to daleko jen někteří – ale pouze ve svých kontech. Např. ti, kteří dělají nyní elektřinu na kšeft. Jenomže i oni zapomínají,že rubáš stejně nemá kapsy.

    • Carlos:

      Ono na pokrytí výroby z FVE by stačilo mnohem méně MW v jiném zdroji.

      Řekněme, že u nás vyrobá asi 1950GWh, počítejme 2000GWh, pokud bychom je chtěli nahradit vodními elektrárnami, které plný výkon dodávají asi 3500h ročně (za první republiky se však při velkých stavbách uvádělo až 4500h ročně (vysychání krajiny??)), vychází nám to asi na 571MW instalovaného výkonu, ten by teoreticky zajistit šel, pokud by se postavily velké elektrárny, ještě na to nějaké místo je. Nebo by to mohly být elektrárny menší, ale hustěji za sebou, to by mohlo být nakonec i lepší. Jako limitní výšku každé nové přehrady beru 20m.

      Ale ono snad půjde nějak najít kompromis mezi kanalizací řek a výrobou elektřiny. asi bych se odvážitl to říct takto: Malé toky nemá cenu kanalizovat a je nutné provést v jejich povodí takové změny, které je vrátí co nejblíže raně středověké podobě (určité dopady na zemědělství sice budou, ale kupříkladu lesy lze využívat k pastvě). Na středních tocích by měly převažovat mělé přehrady, rybníky a výroba elektřiny pro lokální potřeby, na velkých tocích (>20m3/s) pak by měla mít výroba proudu naprostou přednost, spolu s ní by mělo dojít k usplavnění alespoň pro třídu 0 (baťův kanál), to povede k zatraktivnění oblasti pro rekreaci.

      Uran je sice dobrý, ale těžit jej takovým způsobem, jakým navrhujete by se mi příliš nezdálo. Ostatně by stačilo povolit pouze instalace na budovách a dodávku vzájemným zápočtem, s platbou rozdílu výroby.

      Jen tak mimochodem, jestli jste to postřehl, z Temelína asi nic nebude, takže se asi nakonec vytěží prvně všechno uhlí, které máme.

      Apropos, pro náhradu FVE jadernými reaktory by nám stačil jedn o výkonu 250MW

      • hariprasad:

        Ohledně náhrady 2GW FVE 250MW JE bych si dovolil poznamenat, že se uvádí oficiálně poměr 5:1, tj. spíše někde kolem 400MW. Musíte uvážit, že slunce nesvítí každý rok stejně a JE mívají také různě dlouhou dobu odstávky na údržbu. Do toho je také potřeba připočítat ztráty u obou typů, kdy jsou kvůli přebytkům FVE odstavené, ale týká se to i JE, které zase nedokáží rychle reagovat na výkyvy v síti a tím pádem také mohou být ztrátové i v případě, že vyrábí (záporné platby).

        • Carlos:

          Vzal jsem to podle dat o výrobě FVE z loňska, nebo předloňska. sice to nebylo úplně přesné, provozní dobu JE jsem vzal 8000h, jsou takové, které jsou schopny běžet bez odstávky, to záleží na reaktoru.

          Každopádně se nám v energetickém mixu objevuje po hydroelektrárnách další významný OZE zdroj, tedy uvážíme-li, že ostatní mají instalovaný výkon. Že to dělá problémy v síti je věc druhá.

          Pokud vím, tak naše JE zvládají mnit výkon v určitém rozashu, bez problému myslím zvládají nějakých 10%-20%, to je minimálně 400MW, že to není ideální je zřejmé.

          Chtělo by to spíš elektrárny se zplyňovacími jednotkami, jako je ta ve Vřesové, ty mají vyšší účinnost a menší produkci prašných emisí, než sebelepší uhelná elektrárna. To by vedlo i k úspoře paliv, navíc jsou dostatečně pružné pro regulaci sítě.

          Ovšem to nezlehčuje úspory energií, díval jsem se na data u nás z města, vyhrožují kompletním překopáním CZT, měly by se porušit nějaké koelny, jak dopadne největši není jasné, jestli ji zruší a nahradí menšími, nebo jestli se na ni připojí další dvě, které by šly het, ale za 10 let spadla spotřeba tepla asi o 30 % a to není všechno ještě zadaleka zatepleno, takže bych řekl, že nakonec se možná dostaneme tak na 50 % toho co v roce 2002, nebo možná ještě méně.

          Uvidím, jak se to vyvrbí, když tak bych sem něco zkusil o tom něco napsat, jen nevým, jestli by to prošlo redakcí.

    • Wolk:

      http://calla.cz/index.php?path=hl_stranka/tiskovky/2014&php=tz140115.php

    • hariprasad:

      Nechci s vámi polemizovat, ale jestli si opravdu vážně myslíte, že postavit JE je nejjednodušší řešení, tak s vámi diskutovat ani nemá moc smysl. Ohledně pracovních táborů pak už vůbec ne. Doporučuji v tomto případě pro vás dlouhodobý pobyt v Severní Koreji.

Přidat komentář

 

Ekologické bydleníMagazín Ekologické bydlení vydává Chamanne s.r.o. ISSN 1803-0211. RSS Mediálně zastupuje Impression Media. Naše další projekty Hybrid.cz