Německý dům vyrobí pětkrát víc elektřiny než spotřebuje

Květy heliotropních rostlin, slunečnic, jsou známy tím, že se otáčejí za Sluncem. Co kdyby se ale za ním otáčela celá budova, vybavená solárními panely? Výsledek si můžeme prohlédnout v německém Freyburgu u architekta Rolfa Dische a jeho Heliotropu. Je to vlastně první obytný dům s pozitivní energetickou bilancí, který vyrobí elektřiny pětkrát víc, než sám spotřebuje.

Heliotrop - kouzlo jednoduchého nápadu, kterého se "zmocní" architekt, jež ví co chce. foto: Joergens.mi, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported
Heliotrop – kouzlo jednoduchého nápadu, kterého se „zmocní“ architekt, jež ví co chce. foto: Joergens.mi, licence Creative Commons Attribution-Share Alike 3.0 Unported

Dische už dávno zaujal trend střešních solárních panelů, ale stále si uvědomoval jejich nedostatečnost. Aby byl jejich výkon maximalizován, musela by jimi být pokryta celá fasáda, anebo by se musely zvolna natáčet přímo na Slunce.

Co kdyby se ale za ním otáčela celá budova? Z bláznivých nápadů a divokých snů vznikají ty nejzajímavější projekty, a proto se rozhodl ve spolupráci s firmou Sonnenschiff Solar Development převést svou myšlenku do praxe.

Cylindrická stavba prosklená trojvrstvým sklem se přitom ve slunečních paprscích doslova topí. Zadní část domu, která je ve stinném zákrytu, zatím vyrovnává vnitřní klima na příjemnou teplotu. Topí se tu kamny na dřevěné peletky, systém ventilace je doplněn o tepelný výměník, zajišťující cirkulaci vzduchu.

Na střeše je instalován i vodosběrný systém, který je zhodnocen v užitkové vodě. Veškerá voda pak odtéká do přidružené kořenové čističky, a protéká kaskádou malých jezírek, kde se dále přečišťuje. Odpadky z domácnosti i z toalety končí v suchém kompostu. Myslelo se tu prostě na vše.

Nejzajímavější na celém objektu je nepochybně „solární plachta“ na střeše. Je vytvořena z šedesátky monokrystalinových křemíkových modulů (Siemens M 110 L), a pokrývá plochu 54 metrů čtverečních. Solární jednotka je pevně uchycena, s důrazem na odolnost vůči poryvům větru. Otáčení domu podle optimálního osvitu je pak řízeno počítačem.

Umístění domu na „muří nožce“ umožňuje celému objektu rotaci o 180 stupňů, což dopomáhá navýšení efektivity provozu solární elektrárny na střeše. Ta svým výkonem 6,6 kWH silně překonává to, na co jsme u klasických střešních systémů zvyklí.

„Vycházel jsem z teorie Plusenergiehaus,“ říká Rolf Disch. „Chtěl jsem uhlíkově neutrální zdroj energie, stoprocentně obnovitelný a čistý. Nápověda v podobě Slunce nad hlavou mi byla jasným vodítkem.“

3 komentáře: „Německý dům vyrobí pětkrát víc elektřiny než spotřebuje

  • 23. 1. 2014 (12.49)
    Trvalý odkaz

    Proč nedělat jednoduché věci složitými. Získ z natáčecího systému by bylo mnohem levnější a jednodušší nahradit větším počtem panelů. Tak kde je smysl? Ostatně, klasická 5 kWp elektrárna za rok v našich podmínkách vyrobí cca 4500 kWh, o kolik víc elektřiny se vyrobí natáčením? Nedává mi to smysl.

    Reagovat
    • 23. 1. 2014 (19.06)
      Trvalý odkaz

      http://www.premierpower.com/case_studies/images/barsotti/chart.jpg
      Snad to link vzalo, to natáčení udržuje optimální úhel paprsků a fotočlánku, tím je zajištěna maximální účinnost, ale celá realizace otočného domu, je podle mne natolik komplikovaná a spotřeba energie tak velká, že se benefit vyššího zisku energie nemůže projevit.
      Kdyby se natáčely panely na střeše a to třeba jen v jedné ose, tak to musí stačit pro spotřebu domu, ta je myslím někde okolo těch 4,5MWh, záleží na tom, co tam mají, ale i jen to zvýšení o 1MWh by mělo být více než dostatečné.

      Reagovat
  • 21. 1. 2014 (12.41)
    Trvalý odkaz

    Máte tam chybu, výkon je v kW, produkce v kWh. Solární elektrárny o výkonu 5kWp jsou poměrně běžné.
    Projekt je to jistě zajímavý, ale myslím, že se jeho rozšíření v Německu, nebo u nás, nedočkáme, skončí to jen konceptem. Nicméně takovouto elektrárnu bych si uměl představit, samozřejmě ve větším provedení, na mnohých naších panelácích, mrakodrapech ve světových metropolích a konec konců proč nemohly být tyto elektrárny by mnohých plochých střechách (samozřejmě vím, že už jen plochá střecha je u nás špatně prosaditelná kvůli vkusu úředníků na Sú)

    Ale myslím, že ještě dobrým nápadem by bylo vybavit trolejbusy bateriemi a jejich střechy doplnit o FV panely, tím by došlo k omezení spotřeby proudu ze sítě. Ostatně proč jimi nepokrýt i střechy vagonů a využít je pro pohon klimatizace a osvětlení? Dodávka do lokomotivy by byla asi nerealizovatelná a zbytečná (pár kW proti MW výkonu lokomotivy).

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *