Temelín nebo stavebnictví? Českou republiku čeká zásadní rozhodnutí

Programy na podporu energeticky úsporných budov – jako je např. Nová zelená úsporám – dokáží za 3x méně peněz zaměstnat až 3x více lidí než dostavba Temelína a to téměř ihned a výhradně v českých firmách napříč celou republikou.

Jaderná elektrárna Temelín, letecký pohled. foto: ČEZ
Jaderná elektrárna Temelín, letecký pohled. foto: ČEZ

Energeticky úsporným renovacím budov by proto podle Petra Holuba, ředitele Šance pro budovy, aliance podporující energeticky úsporné stavebnictví, vrcholní představitelé státu měli věnovat minimálně stejnou – ne-li větší – pozornost, než kterou věnují plánovaným novým blokům jaderné elektrárny.

Výstavba dvou nových bloků Temelína je plánována na roky 2018-2025 a rozsah investice se zatím odhaduje na 300 miliard korun.

Sedmiletý program pomáhající domácnostem i institucím s energeticky úspornými renovacemi lze oproti tomu spustit prakticky hned a státní investice, kterou stavební sektor dokáže efektivně vyčerpat, činí zhruba třetinu této částky, tedy 80-100 miliard korun.

Státu se prostředky vložené do energeticky úsporných renovací budov už během jednoho roku vrátí v podobě zhruba 30 tisíc nových pracovních míst zejména v malých a středních firmách napříč regiony a tím i vyšších odvodech na daních.

Oproti tomu u stavby jaderného zdroje slibují oba možní dodavatelé poslat do českých firem, leckdy ale s vlastníky v zahraničí, nebo s nejasnou vlastnickou strukturou, jen kolem dvou třetin investice.

Větší či menší část peněz tedy nutně odplyne do zahraničí, její vliv na tvorbu pracovních míst je pak výrazně nižší a výhodný jen pro některé regiony. Podle odhadů zveřejněných v médiích může stavba Temelína zaměstnat přibližně 10 tisíc lidí.

Energeticky úsporné renovace výrazně podporují ekonomický růst tím, že každá koruna, kterou stát investuje do programů na jejich podporu, na sebe nabalí další 3 až 4 koruny ze soukromých zdrojů od majitelů budov. Jinými slovy stát přiměřenou dotací motivuje občany k vynaložení vlastních prostředků a tím dosahuje velké finanční páky a účinně stimuluje ekonomiku.

Petr Holub, ředitel Šance pro budovy, aliance podporující energeticky úsporné stavebnictví, říká:

„Představitelé státu by měli alespoň obdobnou politickou a manažerskou kapacitu, kterou věnují dostavbě Temelína, napřít na zavedení dlouhodobého programu renovace českých budov. Za 3x méně peněz bychom mohli mít 3x více muziky. Samozřejmě by bylo kvůli tomu bezpředmětné jezdit do Moskvy nebo Washingtonu, místo toho by ale politici mohli navštěvovat jednotlivé kraje a obce a zajímat se o to, kolik místních firem a lidí renovace budov zaměstnávají.“

tisková zpráva
Sdílet:

11 komentářů: „Temelín nebo stavebnictví? Českou republiku čeká zásadní rozhodnutí

    • 8. 8. 2013 (20.45)
      Permalink

      vzdyt v tech
      solarnich novinkach jsou jsou solarnici,kteri na temelinu nenechaji nit suchou,protoze je tem. jejich konkurenciJsou schopni vyblit na stavbu tem.radu nenavistnych a hlavne zcela lhavych zelenych blabolu.vydavat hovadiny zelenych blbcu za seriozni pohled na celou problematiku muze take jen zeleny magor.

      Reagovat
  • 1. 8. 2013 (20.56)
    Permalink

    Jedna věc je ušetření pár koleček dřeva a druhá je kde vezmeme elektřinu na svícení a pro průmysl. Z vody toho už moc nezískáme (ne bez velkých přehrad), bude to maximálně něco okolo 150-250MW.

    Záleží na tom, jak budou u nás ty garance nastaveny, říká se že je zapotřebí cena alespoň 40€/MWh, kdyby to mělo být 50€/MWh, pak je to 1250Kč/MWh.

    Ale z čeho budeme brát energii pro průmysl po vytěžení uhlí? Myslím že polistyren jí moc neprodukuje.

    Pokud bysme chtěli zvednout výrobu z vody (což nemusí nutně znamenat zvýšení instalovaného výkonu) Měly bysme se postarat o pramené oblasti a obnovit zaniklé rybníky, tím si zajistíme zásobu vody na sucho a pomalejší odtok z krajiny, což povede ke zvýšení využitelnosti vodních elektráren, jelikož spád ztratí později a bude odkud v suchém období upouštět vodu.

    Tyto úpravy by mohly zmenšit následky výkyvů klimatu, voda zadržená v krajině totiž je schopná regulovat teplotu v okolí, v zimě ji mírně zvyšuje a v létě zase snižuje, také slouží jako velký tepelný akumulátor.

    Ale aplikovat tyto prostředky, jako jsou rybníky a lesy v pramených oblastech na naše území moc nepomůže, k toakovému přístupu by musely být přesvědčeny i další státy.

    Zajímavé by byly důsledky zvýšení hladiny v Kaspickém moři na úroveň 19. století(o 4,5m výše, než dnes), nebo alespoň na úroveň z roku 1929, která byla asi o 2,5m výše, než je dnes. Přídavná voda by se musela odčerpat z Dněpru, byl by to asi nejsnažšší způsob.

    Domnívám se (vím, offtopic), že mizející Aralské jezero by mohlo částečně ovlivňovat i klima v Evropě.

    Reagovat
  • 1. 8. 2013 (19.33)
    Permalink

    Naprostý souhlas s článkem, díky za něj a víc takových.

    Firma EDF, která má nové jaderné reaktory o instalovaném výkonu 3,2 GW v Hinkley Point v Somersetu postavit a provozovat požaduje garanci minimální ceny 118 €/MWh = 3072 Kč/MWh
    V porovnáním s např. aktuálním zeleným bonusem pro solárka nad 5kW 1880 Kč/MWh, jsou nové reaktory ekonomické a ekologické zvěrstvo.
    Z OZE má aktuálně větší výkupní cenu než nové reaktory pouze voda ve vysokém tarifu 3800 Kč/MWh a bioplyn do 550KW 3550 Kč/MWh.

    Garance, které hodlá britská vláda poskytnout pro nové bloky elektrárny Hinkley Point, se měly stát příkladem i pro chystané nové bloky jihočeského Temelína.

    Reagovat
  • 1. 8. 2013 (15.40)
    Permalink

    Dostavba Temelína a energetické úspory kterých je možné dosáhnout rekonstrukcemi budov a zateplováním se navzájem nevylučují. Tyto projekty se navzájem nijak neovlivňují už jen proto, že zateplováním lze dosáhnout úspor ve spotřebě tepla, což se Temelínem nemá nic společného. Co se vylučuje jsou nákladné rekonstrukce budov kvůli úsporám energie a vysoké náklady na elektřinu, kterou způsobil obří zelený tunel s dotováním tzv. oze. Pokud budou muset spotřebitelé elektřiny vyhazovat díky oze tunelářům velké peníze za účty na elektřinu tak si samozřejmě rozmyslí nákladné investice do smysluplných úspor jako je zateplování.

    Reagovat
    • 5. 8. 2013 (18.59)
      Permalink

      Tvrdím že dostavba Temelína a případně Dukovan bude obrovský modro-rudý tunel za více jak jeden bilion (500 miliard + dodatečné náklady, které porostou a porostou…), který zvedne ceny elektřiny pro koncové spotřebitele, uvede nás do stavu technologické zaostalosti a odstartuje další hospodářskou krizi – tentokrát už jenom soukromě v ČR. Jako třešničku na dortu si dovedu představit, že se JE budou v létě, kdy bude nadbytek levné energie od sousedů, odstavovat.

      Reagovat
  • 1. 8. 2013 (12.47)
    Permalink

    Konečně to někdo řekl nahlas, perfektní článek.
    není žádný zelený blábol , tady se mluví o stavebnictví , kteréby zvedlo ekonomiku a uspoře díky které, by se ani ten Temelín nemusel stavět, protože jeho roční produkci stejně ČEZ prodává do zahraničí.

    Reagovat
    • 1. 8. 2013 (13.17)
      Permalink

      no jo ale když do toho politici nepůjdou kde jinde by než na Temelínu nahrabali pomeje do svých koryt

      navíc produkci prodají pod cenou do zahraničí , a stádo ovcí v české kotlině doplatí ze svého zbytek nákladů na výrobu

      Reagovat
    • 1. 8. 2013 (21.36)
      Permalink

      aha,naivko,a kde se vyrabi ten tepelne izolacni material?

      Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.