Indie uvalila vyšší daň na těžbu a dovoz uhlí

Národní energetický plán Indie je jasný. Aby se to nepletlo, do roku 2022 usilují o dosažení hranice 22 000 MW vlastní solární kapacity. Součástí takového záměru mají být malé i velké solární elektrárny, od několika-kilowattových na střechách domů, přes ty mnohem větší, plovoucí, na říčních kanálech a vodních nádržích, až po obří projekty solárních parků, schopné produkovat stovky megawatt.

„Povrchový důl na uhlí v indickém Dhanbádu, přezdívaném
„Povrchový důl na uhlí v indickém Dhanbádu.“ Zdroj: en.wikipedia.org, licence CC BY 2.0, autor Kjetil r

K tomu pochopitelně patří i vybudování potřebné infrastruktury, která dostane energii z elektráren ke spotřebitelům. Jenže kde na to Indie chce vzít peníze? Uvalila dvounásobnou daň na uhlí!

V současnosti platí těžební společnosti a dovozci uhlí padesát rupií (0,83 $) za tunu uhlí. Při 1,67 $ to stále nevypadá jako nějaká horentní suma, ale v případě navýšení by prý mohly do indického státního rozpočtu přitéct celé miliardy dolarů.

Peníze z uhelné daně jsou navíc jasně dedikovány k jedinému účelu, realizaci národního přechodu na obnovitelné zdroje energie. Spravuje je Národní fond pro čisté energie (NCEF), který je přerozděluje do dvou hlavních větví svého programu.

Buď na vytváření kapacit obnovitelných zdrojů energie, nebo na tvorbu „zelených koridorů“, tedy rozvodné infrastruktury, spojující na mapě na jednotlivé solární body.

Činnost NCEF prozatím brzdila pomalá legislativa, až došlo k poměrně nezvyklé situaci. Z jedné strany do fondu pravidelně přitékaly peníze, ale nebyly řádně využívány.

Na účtech fondu podle různých zdrojů nyní leží něco kolem 8300 milionů rupií, a díky jednorázovému vládnímu příspěvku obdrží NCEF další miliardu, kterou musí do konce fiskálního roku 2015 utratit.

Na nedostatek financí si tedy správci indického Národního fondu pro čisté energie stěžovat nemohou. Snad právě proto, ve snaze rychle peníze utratit, připravují podporu čtyřem solárním mega-projektům, které ve světě dosud nemají obdoby. V souvislosti s nimi se hovoří o kapacitě mezi dvěma až čtyřmi tisíci megawatt.

Jinak NCEF připravuje podporu (za 500 milionů rupií) pro pořízení a instalaci 100 000 sluncem poháněných čerpacích zařízení. A další stovka milionů připadá na rozvoj projektů plovoucích solárních elektráren.

Peníze, které se dosud nastřádaly, a pravděpodobně budou ještě rychleji přibývat, mohou být využity na nejrůznější účely. Vůbec poprvé například Indie přislíbila zafinancování projektu na vyčištění řeky Gangy.

Ta je sice posvátnou tepnou regionů, ale připomíná spíše velkokapacitní kanalizaci. Což se od hlavního zdroje pitné vody asi neočekává. Indická vláda dosud hodnotí dvounásobnou daň na uhlí jako veskrze pozitivní. Během dvanácti měsíců by totiž mohlo do fondů NCEF přitéct až 1,2 miliardy dolarů, které budou moci využít na další prospěšné projekty.

Sdílet: