Důsledky brexitu ohrožují ekologické závazky Británie i její energetickou bezpečnost

Britská vláda premiéra Davida Camerona plánovala, že nejpozději do roku 2022 postupně odstaví všechny uhelné elektrárny, aby země dosáhla svých cílů v omezování emisí. Měly být nahrazeny elektrárnami plynovými, jadernými i energií z obnovitelných zdrojů.

„Velká Británie se investic do větrných elektráren nebojí. Peníze si ale radši drží doma.“ Zdroj: siemens.co.uk
„Velká Británie se investic do větrných elektráren nebojí. Peníze si ale radši drží doma.“ Zdroj: siemens.co.uk

Dalším aspektem problému je skutečnost, že spotřeba primární energie se v Británii z přibližně 70 % opírá o ropu a zemní plyn, jehož domácí produkce klesá, a tím rostou nároky na dovoz.

Ale poté, kdy těsná většina voličů v červnu rozhodla o odchodu Británie z Evropské unie, to všechno nejspíš bude jinak. Vyvstala otázka, zda ostrovní ekonomika bude moci zachovat dosavadní energetické vazby se zeměmi Evropské unie.

„Bude-li naše energetická bezpečnost ohrožena, nezbude nic jiného, než životnost uhelných elektráren, které se nyní podílejí na celkové výrobě proudu skoro čtvrtinou, výrazně prodloužit,“ míní Alex Harrison z londýnské poradenské firmy Hogan Lovells.

Upozorňuje, že Británie se po odchodu z nebude moci podílet na vytváření pravidel, jimiž se řídí evropský trh s energií. „Z toho pro nás plyne značná nevýhoda a také potenciální riziko pro spolehlivé zásobování energií,“ varuje Paul Dorfman z Ústavu energetiky při londýnské University College.

Předchozí vláda se dohodla s francouzským koncernem EdF, že ve spolupráci s čínskými investory postaví na jihozápadním pobřeží Anglie novou jadernou elektrárnu označovanou jako Hinkley Point C s instalovaným výkonem 3200 MW.

Jde o investici ve výši 18 miliard liber (v přepočtu 574 miliard korun), z toho by měli čínští partneři financovat zhruba třetinu. Jenže britská premiérka Theresa Mayová, kterou do funkce vynesl brexit, nečekaně rozhodla, že její vláda musí projekt Hinkley Point C ještě důkladně posoudit.

Zpochybněn je zejména Contract for Difference (CfD), tedy doplácení rozdílu mezi tržní cenou elektřiny a cenou nezbytnou pro zajištění návratnosti investice. Podle kritiků projektu Hinkley Point C je ale CfD příliš drahé řešení.

tisková zpráva
Sdílet: