Elektromobily pomohou Británii snížit dovoz fosilních paliv o 40 %
Pokud by například britská vláda cíleně investovala do podpůrné infrastruktury elektromobilů a účinně podporovala celý trh, mohla by do roku 2030 snížit vlastní závislost na dovozu pohonných hmot o 40 %. 
Minimálně s takovými závěry přichází společná studie, vypracovaná Nadací ekonometriky v Cambdrigde a výzkumníky z ECF (European Climate Foundation), která předkládá nový pohled na budoucnost osobní automobilové přepravy v Anglii.
Na jedné straně tu srovnávají léty zaběhlý, leč poněkud nevyvážený model závislosti domácí ekonomiky na dovozu fosilních paliv ze zahraničí, proti kterému staví výrazné osobní i státní úspory, čistější ovzduší a zdravější obyvatele.
Zní to sice krásně: o 47 % méně emisí, jedna miliarda ušetřená na zdravotních výdajích, desítky miliard ušetřených na importu PHM. A k tomu rozvoj domácího ekonomického potenciálu. Jenže závěry zmíněné studie skutečně pracují s velkým množstvím „kdyby“ „pokud“ a „jestli“ a konzervativní Britové si raději než na nejistá ekologická dobrodružství potrpí na stabilní jistoty.
Jedním ze zajímavých závěrů zprávy je poznatek, že „stávající vývoj na úrovni elektromobilů je příliš rychlý“. Jenže tento vývoj je namířený spíše směrem k luxusním a rychlejším elektromobilům, zatímco lidová vozítka v nabídce společností Nissan, Chevrolet či Tesla Motors zatím chybí.
I když 40 % majitelů luxusních vozů v anketě uvedlo, že při pořizování automobilu přemýšleli o elektrické variantě (a tato možnost je lákala), pro průměrného Brita jsou zatím elektromobily příliš nákladné a nedostupné zboží.
Ostatně sami autoři studie nepopírají, že pokud nedojde k zahuštění sítě dobíjecích stanic, a to nejen vytvořením páteřního systému podél hlavních tras ale i mimo tyto důležité národní spojnice, zůstane zájem Britů o elektromobily na menší úrovni.
Ideální předpokladem pro další rozvoj poptávky je podle zprávy vytvoření sítě rychlodobíjecích stanic vzdálených od sebe maximálně 320 km. Boom elektromobilů v Británii tedy nejspíš nastane nejdříve po vybudování sítě dobíjecích stanic.
No takové bláboly nejde ani číst, natož o nich vůbec přemýšlet a následně se k nim vyjadřovat, a hodnotit množství neprokázaných čísel a údajů.
Jen mě zaujaly ty tunely – v ČR nejsou schopni již několik let zprovoznit pražský Tunel Blanka, tak nevěřím, že by někdo z dnešního kindermanežmentu byl schopen vybudovat tunely mezi přehradami, a to bez zaplavení rozsáhlých území České republiky a následných škod na životech a majetcích obyvatel.
Množství vody pro PVE na oněch místech si můžete spočítat sám. Cenu baterií si můžete také dohledat na internetu. (třeba tu)
http://en.wikipedia.org/wiki/Rechargeable_battery
Cenu foltovoltaické elektrárny si najdete během deseti minut a během dvaceti máte hotovou i objednávku, když na to příjde.
Tunel blanka je o mnoho komplexnější než pouze betonová trubka a ano taky mi příjde že je to tunel pro tunel. Stejně tak ale považuji za možné že podobně jako blanka by dopadly ty jaderné elektrárny.
Ještě ambicióznější projekt je tato PVE
http://www.lipno-aschach.eu/cz/o-projektu/
Napadá mne, byť je to velmi ztrátový proces, nemáme dokonale využitý spád Vltavy, že by tak bylo možné naplnit v případě suchého léta přehrady na plnou kapacitu, což by mohlo ale být nebezpečné pokud by došlo k silným dešťům, vlna by se pak svezla celým povodím jakoby tam přehrady nebyly. K vyrovnání chybí asi 73m spádu přehrad a jiných hydroelektráren na naší straně, ty se asi nepodaří postavit.
to: Anonymní
Pokud Vy předpokládáte že já mám pár bilionů Euro na toto, tak já zase předpokládám že máte Vy někde ulito pár bilionů na jaderné elektrárny a na nakládání s jejich odpadem.
Napadá vás taky to že se to může rozprostřít? Tedy základem je nebránění instalacím OZE, to je v první řadě, tedy nedělání obstrukcí. Pokud se podíváte o kousek jinam na těchto stránkách, naleznete malý bateriový záložní zdroj, která je propojitelnýs FVE. Pokud budeme uvažovat energetickou hustotu baterií 150Wh/kg, pak 10kg odpovídá 1,5kWh a tedy 100kg odpovídá 15kWh, to již může být ekvivalent denní spotřeby domácnosti. To je první záloha, krátkodobá, ta sníží potřebu šahání po velkých elektrárnách ve večerních hodinách.
Teď si vezmeme mapu, vidíte ty modré fleky nalevo od Sedlčan? Orlík, Kamýk, Slapy. Původně měla hráz VD Orlík navazovat přímo na vzdutí VD Slapy, nestalo se tak, bohužel. Nicméně jsou stále dostatečně blízko. Pokud by byl vybudován tunel mezi VD Orlík a VD Slapy, pak by bylo možné mezi nimi přečerpávat vodu. Pokud by ve VD slapy hladina kolísala o 10m, máme k dispozici více než 110 000 000m3. To je při spádu 60m a průtoku 1200m3/s výkon zhruba 630MW, tento je možné udržet 24h. V Orlíku by při tomto provozu hladina kolísala asi o 5m. Je možné buď postavit novou elektrárnu 630MW, nebo pouze čerpací stanici a využít elektrárnu současnou, čímž by se prodloužila doba kdy může být v provozu. Pokud by se jednalo jen o čerpací stanici, pak by bylo možné zvýšit výkon pro čerpání, tedy se síte by bylo možné odebírat třeba 1890MW solární energie, nebo jiné OZE energie. Se současnou by vydržela voda na 48h kontinuálního provozu. V současnoti průměrný průtok stačí na asi na 3 a 1/4h
Stejně tak může být pro přečerpávání využita část objemu VD Kymýk, pokud by voda mohla kolísat o 2m, pak by bylo k dispozici 1950 000m3 to nám dá při 24h provozu výkon 23MW, nebo 69MW při běžných 8h provozu. Tedy z Orlíku se může stát uzel s výkonem až 1059MW. Pokud by se použila současná elektrárna na orlíku, pak by musel pro efektivní používání vzrůst i výkon elektrárny Kamýk na asi 60MW, tedy máme nárůst kapacity asi o 673MW pokud počítáme provoz po dobu jednoho dne.
Nyní se přesuneme na východ republiky, zde stojí nádrže Slezská Harta a Kružběrk, Byť jsou vedeny jako vodárenské, mohlo by být přinejmenším zajímavé prověřit možnost jejich propojení pro vybudování PVE, Pokud by bylo ve VD kružberk možné kolísání hladiny asi 1,5 m, pak by bylo k dispozici 4 200 000m3, tedy při provozu 24h je to 28MW.
Dále jsme v místě kde se asi polovinu roku topí, pokud budou k tomuto účelu využita biomasa a teplárny které jsou schopny vyrábět i elektřinu. Celkový výkon elektráren na biomasu byl odhadnut kdysi na 3000MW (ano zimní spotřeba je vyšší, vím), pak je to minimálně 10TWh vyrobených tímto způsobem. To nám sníží, plochu potřebnou pro solární elektrárny. Dále se udává že je možné vybudovat dalších asi 260MW malých vodních elektráren, to je další 1 TWh.
Existuje mimochodem proces pro nakládání s biomasou, říká se mu torifikace, který je schopný předejít jejímu rozkladu jejím částečným zuhelnatěním a zvýšit její energetickou hustotu.
Vrátím-li se k bateriím, nejlevněji vychází Lithium titanová, 0,5-1USD/Wh, její životnost by měla být více než 20 let. To by mělo vycházet na asi 360 000Kč. To by mělo vycházet jakoby na asi 18 000Kč ročně. 5kWp elektrárna stojí zhruba 220 000, životnost by měla být minimálně kolem 20 let. Tedy to vychází na 11 000Kč/rok, celkem tedy na 29 000Kč/rok, odpovídá-li 1kWp 1 MWh, pak 1MWh stojí asi 5800Kč. Dá se předpokládat tedy konečná cena asi 6-6,50Kč/kWh.
Stanovit skutečnou kapacitu baterií je problematické, vstupují do toho další faktory, dokonce stanovit jejich skutečnou potřebnou kapacitu je problém, dá se jen odhadovat že v zimě může být potřeba něco kolem 7GW výkonu, jenže nám tu do hry vstoupí i sousední státy, Německo, v budoucnu možná i Polsko. Nejlepší grafy, které se mi podařilo najít z Německa jsou zde: http://www.agora-energiewende.org/fileadmin/downloads/publikationen/Analysen/Jahresauswertung_2014/Agora_Energiewende_Review_2014_EN.pdf
Dá se vyčíst že solární elektrárny od poloviny března do začátku října produkují zhruba konstantní množství energie. V prosinci a lednu se zase objevuje vysoký výkon větru. Bohužel jsou to data jen za jeden rok, bude dobré počkat ještě pár let než budou krafy ukazovat alespoň jakousi průměrnou hodnotu. Zajímavé je v podstatě konstantní využití biomasy, kterou já bych přesunul na více méně sezónní zdroj, tím pádem by možná mohl vzrůst dostupný výkon. Ze zahraničí je možno importovat asi 3000MW, tato kapacita by musela být posílena.
Nejvhodnější by bylo sestavit funkci, matematickou, která bude popisovat chování zdrojů, jejich vliv na cenu a další položky. Kupříkladu tak bude možné zjistit jaká kombinace OZE a akumulace a jaké konkrétní bude nejvhodnější. Ovšem tato fce bude velmi složitá.
V podstatě bychom tuto funkci měli sestavit pro všechny zdroje se VŠEMI náklady, u uhlí to budou náklady na rekultivace a poškození zdraví, u jádra zase na dlouhodobé skladování vyhořelho paliva, přepracování a na případné škody z havárií elektrárn.
Evidentně jste se vůbec nenamáhal přečíst ten odkaz, který jsem zde uvedl. Z prstu vycucané grafomanské nesmysly o vodních elektrárnách fakt nemám cenu komentovat. Každému, kdo o si dal tu námahu a o problematice si zjistil aspoň minimum, je jasné, že jaderná energetika s přepracováním použitého jaderného paliva (úvahy o nějakém úložišti jsou hovadské, protože by to bylo jako zabetonovat do podzemí cihly zlata) vyjde desetkrát levněji než tzv. oze. Pokud by oze mělo být schopno zásobovat spotřebitele el. energie stejně efektivně jako JE, (tzn. bylo by třeba tísíců kilometrů nového elektrického vedení, výrobní kapacita tzv. oze by musela být výrazně vyšší než u JE, bylo by třeba postavit obrovské akumulační kapacity – což nikdo doposud, přes vaše grafomanské bláboly, nedokáže) tak to bude stát 100x (slovy stokrát tolik) co JE.
Ten článek jsem četl asi před půl rokem, možná jeho originál na serveru OSEL.cz.
Vaše úvaha trpí velmi podobnými problémy, jaké vytýkáte té mé. (Mimochodem jsem v původním textu netvrdil že to bude levné, pouze že to lze, v druhém jsem vyčíslil cenu proudu z instalace na jednom domě, která by obsahovala i akumulaci (Byť lithium-titanové baterie ještě nejsou běžně k dostání))
Pokud řekneme že potřebujeme asi 13-14GW výkonu a pokud řekneme že máme k dispozici i ten Monstrózní Orlík (MO) o výkonu asi 1017MW, pak máme ve vodních elektrárnách asi 3000MW, tedy by bylo třeba 10-11GW, bez něj by bylo třeba ještě o 1GW více. Kolik bude stát bude stát výstavba provoz a přepracovatelské závody, těžba, k tomu ale musí být bokem odloženo v trvalém fondu asi 50 mld dolarů (někde se uvádí až 58 mld, ve skutečnosti nevíme kolik by to stálo v našich podmínkách), tedy asi 1,5 bilionu korun pro případ havárie, může a nemusí se na něj šáhnout, ale tento by měl být připraven stabilně, ne ex-post.
Ovšem do ceny proudu z JE se výrazně promítne to pokud budeme mít nadbytek výkonu, k čemuž by došlo, protože v zimě by bylo třeba asi 11GW, v létě pak asi jen 4-6GW, pak produkce vychází asi na
Technicky je možné ty potřebné kapacity postavit, stejně tak je možné postavit i ty jaderky, nehádám se že ne. Tedy jediné o čem má cenu se bavit je cena.
Pokud bychom chtěli spáchat energetiku co nejekonomičtěji, pak by bylo nejvýhodnější postavit co nejvíce PVE (I dlouhodobých, základ PVE Lipno – Aschach a přepouštění do Vltavské kaskády) a vydělávat na německé energiewende. Ovšem pak by hladina v Lipně spíše připomínala to co se stalo na Sevanském jezeře. V ostatních nádržích pak také. Mimochodem realizace PVE L-A by mohla významě přispětk k protipovodňové ochraně, umožnila by přepustit případnou přebytečnou vodu z Lipna do Dunaje.
Bože to je ale kravina: „Ideální předpokladem pro další rozvoj poptávky je podle zprávy vytvoření sítě rychlodobíjecích stanic vzdálených od sebe maximálně 320 km. Boom elektromobilů v Británii tedy nejspíš nastane nejdříve po vybudování sítě dobíjecích stanic.“ Takže v ČR, kde je máme co 200 km jsme vlastně elektromobilní velmoc a Slovensko se sítí GreenWay je plně elektromobilizováno. Má ty prostoto. Napsat takový blábol v době, kdy kromě Tesly a to ještě v nejvyšší výbavě se faktické dojezdy většiny elektromobilů pohybují pod 150 km!
U nás bychom mohli nahradit veškeré spalovací motory a elektřina k pohonu by se získala pouze z obnovitelných zdrojů. Co k tomu dodat? Jen chtít.
Co k tomu dodat? Jedině to, že je to kravina. Oze parodie na elektrárny, nejsou a nebudou sto nahradit současnou německou produkci JE ani přes biliony eur, které německo do tunelu tisíciletí jménem energiewende nalilo. O tom, že tzv. oze byly schopny saturovat spotřebu elektromobilů tedy není ani řeči. Ergo tvrzení, že ČR, která si nemůže dovolit dotovat tvz. oze půl bilionem ročně (i těch 40 miliard ročně je devastující) a nemá k dispozici málo obydlené větrné oblasti jako německo, by to mohla dokázat, je totální blábol. Spotřebu elektromobilů může v podmínkách střední Evropy saturovat jen a pouze jaderná energetika.
Podle vašeho sytlu psaní vím kdo jste, vyskytujete se tu obča,s nechtěl byste si zvolit nějaký nick? Bylo by to lepší pro orientaci v tom kdo píše.
1kWp elektrárna, solární, vyprodukuje asi 1MWh (počítá se na 1000h ekviv. provozu) ročně (u nás), na toto potřebuje asi 5m2. Naše roční výroba s exportem je asi 70TWh, pokud připustíme že s elektromobilitou potřebujeme asi 100TWh (řekněme), pak je to asi 100 000 000 MWh, tedy 500 000 000m2, to je asi 500 km2, ČR má asi 78 000km2, tedy toto je asi 0,64% naší rozlohy. Ano je tu problém s tím že je to velká plocha, ale zapomínáme na to že se FVE dají budovat i jako plovoucí, jen Orlík, Lipno I, Slapy, Dalešice, Vranov, Slezská Harta, Rozkoš, Nechranice a Nové mlýny I-III mají dohromady 161,7km2, pokud připustíme že zastíníme 30% plochy, pak je to 48,5km2 (skoro 10% potřebné plochy), výkon by pak byl až 9,7GW. Ano bylo by třeba k tomu vybudovat dostatečné množství akumulačních kapacit, i dlouhodobých, ale to je také relativně slušně řešitelné.
Rozvodny našich současných hydroelektráren jsou využity asi 1/3 dne, pokud bychom přistavěli přečerpávací soustrojí, nebo i jen semotná čerpací soustrojí (Slapy, Orlík), pak by bylo možné přebytek energie akumulovat (nepočítám do toho různé baterie a jiné způsoby akumulace), samozřejmě by bylo třeba vybudovat i nové PVE s několikadenním cyklem.
Zbytek elektráren by bylo možné instalovat na budovy, nad parkoviště, silnice, železnici, tím by nedošlo k záboru nové plochy, navíc by mohlo dojít i k ochlazeníé rostředí. (Již to asi nevyhrabu, ale prováděla se měření s výsledkem že FVE neohřívá okolí o moc více než louka, na rozdíl od betonu)
Aha, a předpokládám, že někde bokem máte ulito i těch pár bilionů eur, který by to stálo. Takže s chutí do toho, čekám že když jste se rozhodl nalít do české ekonomiky tak obrovské množství peněz, nebude se stavebními povoleními problém. Mimochodem, píšete že:..bylo by třeba k tomu vybudovat dostatečné množství akumulačních kapacit, i dlouhodobých, ale to je také relativně slušně řešitelné… Můžu se zeptat jak jste přišel na to, že by to bylo slušně řešitelné?
Realita je jiná, viz: http://technet.idnes.cz/elektrina-z-vetru-slunce-a-vody-d34-/veda.aspx?c=A140303_133616_veda_mla