V poušti Mojave vyroste trojice solárních termálních elektráren s celkovým výkonem 400 MW. Za půjčku 1,4 mld. dolarů na jejich vybudování pro společnost BrightSource se zaručila americká vláda. pokračování…

IBM dnes už není jen obrovskou počítačovou společností. Výzkum IBM zasahuje prakticky do všech oblastí života. Slogan “Chytrá planeta” lze dnes vidět leckde a v rámci této marketingové kampaně IBM oznamuje i nový objev. Vědcům se podařilo vyvinout tenkovrstvé solární články s účinností 9,6%. pokračování…

Solární elektrárny prožily nevídaný boom a ani rok 2010 prý nemá být nezajímavý. Stát začíná proti fotovoltaice, která se stala výhodným podnikatelským záměrem, pomalu brojit. Podívejme se proto společně s Českou agenturou pro obnovitelnou energii na minulý rok a na rok, který má teprve přijít. pokračování…

Solární energie si díky vládním dotacím získala v České republice obrovskou oblibu. V lednu bylo v provozu celkem 470 MW výkonu solárních elektráren. V ČR zároveň probíhá soutěž nazvaná Solární liga, která sdružuje sídla se solárními instalacemi. Nedávno se stala součástí celoevropské soutěže RES.
RES Champions League je Evropská liga obnovitelné energie. Přímo souvisí s iniciativou evropské komise nazvanou Intelligent Energy, v jejímž rámci se také koná Evropský týden trvale udržitelného rozvoje.

Solární elektrárny prožívají v posledním roce či dvou v České republice obrovský boom. Podle Energetického regulačního úřadu k 1. listopadu 2009 fungovalo v celé ČR celkem 3 136 fotovoltaických elektráren s celkovým instalovaným výkonem 133,5 MW. Do konce roku se přitom má toto číslo stoupnout až na 250 MW, což je čtvrtina výkonu jednoho bloku jaderné elektrárny Temelín. Ostatně, aktuálně spustil svou fotovoltaiku i samotný ČEZ.

Za neutuchající boom může především štedrá podpora ze strany státu. Ten si však uvědomil, že podpora pro obnovitelné zdroje byla nastavena nerovnovážně. Zatímco solární energie pokrývá 7% celkové výroby z OZ, spolyká kolem 40% prostředků. Proto vláda aktuálně schválila, že od roku 2011 bude moct ERU snižovat výkupní ceny solární energie o více než 5% ročně.

Do roku 2020 by Česko podle návrhu Evropské komise mělo zvýšit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií až na 13 procent. Mezi obnovitelné zdroje se počítá vedle solární energie a biomasy také vodní či větrná energie. Podíl obnovitelných zdrojů na spotřebě elektřiny byl však loni jen 5,19 %. Podle NKÚ v České republice v současné době chybí odlišení podpor jednotlivých typů obnovitelných zdrojů. Jsou totiž podporovány plošně, bez ohledu na jejich potenciál v podmínkách našeho prostředí.

Během necelého půl roku se společnosti ČEZ podařilo v Hrušovanech nad Jevišovkou v Jihomoravském kraji vybudovat a spustit solární elektrárnu o výkonu 3,73 MW. Hrušovany nad Jevišovkou leží v nejjižnější části kraje. Jde o oblast v rámci České republiky slunci nejzaslíbenější, s největším počtem slunečných dnů a průměrným ročním úhrnem globálního záření přes 4 tisíce MJ/m2.

Elektrárna o instalovaném výkonu více než 3,7 MW by podle odhadů firmy měla ročně vyrobit 3,7 milionu kilowatthodin a stát se tak zdrojem elektřiny pro více než tisícovku domácností na jihu Moravy. Nová fotovoltaická elektrárna se zde rozkládá na ploše 7 hektarů a sestává z více než 17 tisíc panelů. Investiční náklady se pohybují v řádu stovek milionů korun. Instalace zdroje 100% čisté ekologické energie je zároveň v souladu s vizí Futur/e/motion, kterou Skupina ČEZ deklaruje záměr investovat do nových technologií umožňujících v budoucnosti vyrábět, distribuovat a spotřebovávat elektřinu efektivněji a šetrněji.

Závod o to kdo dokáže nejúčinněji využít sluneční energii se dostává do nových obrátek. Každý rok se (především japonské) firmy předhánějí v tom, která vyrobí solární články s vyšší účinností. Tentokrát se do popředí dostává Sharp, který představil účinnosti přeměny 35,8% v laboratorních podmínkách.

„Zvýšená účinnost z předchozích 31,5 na 35,8 procent je velký úspěch a další milník v optimalizaci solární technologie“, říká Peter Thiele, výkonný viceprezident společnosti Sharp Energy Solution Europe. Zatímco nejběžnější typy solárních článků používaných v současnosti jsou křemíkové, vícevrstvé solární články využívají fotoabsorpční vrstvy vyrobené ze sloučenin dvou a více prvků, jako jsou indium a gallium.

Vícevrstvé solární články využívány především v kosmických družicích pro jejich vysokou učinnost přeměny slunečního svitu na energii. Od roku 2000 se Sharp intenzívně věnoval výzkumu a vývoji vícevrstvých solárních článků a dosáhl vysokých hodnot účinnosti přeměny použitím tří fotoabsorpční vrstev. Pro dosažení vysoké účinnosti vícevrstvých solárních článků je důležité vylepšit krystaličnost – pravidelné uspořádání atomů – v každé fotoabsorpční vrstvě. Také je podstatné, aby solární články byly složeny z takových materiálů, které umožňují maximální využití solární energie.

Výrobce počítačů Dell nainstaloval na parkoviště u svého hlavního sídla v Round Rock v Texasu tzv. “solární stromy“. Jde jednoduše o solární panely, které stíní pod nimi zaparkovaná auta. Celková produkce “parkovištní” solární elektrárny je 130 000 kWh za rok. O instalaci se postarala společnost Envision Solar, která v minulosti dodala solární systém také společnosti Google.

Kromě 56 krytých parkovacích míst jsou k dispozici také dobíjecí stanice pro elektromobily od společnosti Coulomb Technologies. Samotné solární panely pak vyrobila společnost BP Solar. Dell údajně v současné době získává až 25% energie z obnovitelných zdrojů. A má zálusk na ještě víc.

Z prestižní londýnské Royal College of Art vzešel zajímavý nápad na nafukovácí vznášející se “oblaka” vyrábějící solární energii. Všechno začalo v rámci workshopu “Sunny Memories“, který inicializovalo několik švýcarských technických institucí. Zaměřením designérských dílen bylo využít nejnovějšího objevu v oblasti solárních článků, totiž nátěrem nanášené solární články.

Giuseppe Guerriero a Kai Rover z RCA proto navrhli nafukovací vzdušné “matrace” pokryté právě touto jedinečnou substancí. “Oblaka” by se měla stát přirozenou součástí městské zástavby, např. v parcích, kde budou stínit, ale zároveň vyrábět elektřinu. “Barevné, vzdušné a společenské,” tak je popisují sami tvůrci. Samozřejmě, že své využití by tyto designérské kousky našly především v zemích se silným slunečním svitem.

V současné době největší vojenské operace probíhající na území Afghanistánu a Iráku mají spoustu věcí společných a jednou z nich je i celodenně žhnoucí slunce. Vojáci si pak nejspíš musejí připadat jako tažné muly, když s sebou na jednotlivé mise tahají jako součást zhruba 45 kg až 70 kg výstroje také těžké baterie.

Britští vědci z univerzit v Glasgow, Readingu, Leedsu a dalších městech proto pracují na materiálech, které by vojákům měly pomoci využívat solární energii a odlehčit zátěž. S grantem 657 437 liber od britského ministerstva obrany vyvíjejí termoelektrické články a speciální materiály schopné přeměňovat sluneční záření na elektřinu.

Vedoucím projektu je prof. Duncan Gregory. “Zajistit, že vojáci budou maximálně mobilní, nezatíženi zbytečnou vahou je klíčové proto, aby mohli na bojišti operovat efektivněji a pohodlněji,” komentoval cíle svého výzkumu. Kromě termoelektrických článků, které generují elektřinu z teplotních rozdílů, pracuje také na pokročilých fotovoltaických článcích.

“Naším hlavním cílem je vyrobit s pomocí nanotechnologií fotovoltaický a termoelektrický film na vybraném substrátu, pak je zkombinovat a později nanést na ohebnou plochu,” popisuje Gregory. Jakmile se výzkumníci dostanou do této fáze, budou moct pokročit do další - tedy integrace jejich objevu s výbavou vojáků, například nanesení povrchu na helmu, kamufláž nebo jiné vojenské vybavení.

Díky tomu se budou moct také dále zmenšit baterie, které s sebou musí každý voják nosit - budou moct být dobíjecí. Zároveň profesor Gregory říká, že využije tzv. superkondenzátory pro situace, kdy bude v jednom okamžiku třeba velké množství energie. Právě tu jsou superkondenzátory schopny dodat. Kdy se však vojáci skutečně dočkají praktického využití těchto technologií, toť otázka.