Sesuvy půdy po povodních mění krajinu

V souvislosti s povodněmi dochází často k sesuvům půdy. Hlavním faktorem jsou dlouhodobé deště, které způsobují nasycení půdy vodou. Ta ztěžkne a naruší se její soudržnost. Poté může dojít k jejímu sesuvu.

Pravděpodobnost sesuvu je závislá na typu horniny v nadloží i na typu podloží. To může být jílovité písčité nebo kamenité. Vliv má i sklon terénu a konkrétní oblast, kde se daná půda nachází. Situaci zhoršuje i přílišné zhutnění půdy zásahem člověka do krajiny. Na tom všem pak závisí rozsah sesuvů, ke kterým dojde.

Území, na kterých se v minulosti objevily projevy nestabilních svahů, mapuje Česká geologická služba (ČGS). Právě tam je totiž pravděpodobnost jejich reaktivace po vydatných dešťových srážkách nejvyšší. Podrobné informace lze získat přímo z webu ČGS – www.geology.cz.

Sesutá skála uzavřela v prvních povodňových dnech silnici z Karlových Varů do Kyselky. Podmáčená zem uvolňovala balvany. Ty potom představovaly velké nebezpečí pro řidiče projíždějící kolem. Silnice byla ihned uzavřena. O sesouvající se horninu se postarali odborníci.

Rudník na Královéhradecku: 50 sesuvů

V obci Rudník v Královéhradeckém kraji došlo k více než 50 sesuvům půdy. Sedm z nich muselo být řešeno okamžitě, protože byly přímo ohroženy životy lidí i jejich majetek.

Majitelé rodinných domů, které ohrožovaly sesuvy, většinou nemají dostatečné finanční prostředky na to, aby mohli sami odstranit následky sesuvů. K tomu je většinou zapotřebí těžká technika.

Obec tedy využila stav nouze a bez souhlasu majitelů pozemků mohla rychle odklízet sesutou zeminu.

46 m hluboká díra po propadu v Horkách u Tábora

Horky u Tábora jsou obcí ležící na kopci, přesto zde povodeň zanechala škody. Po přívalovém dešti se tam propadla zem. Stalo se to v místě těsně vedle plotu jednoho z domů. Důvodem je, že se přímo v tom místě pod zemí nachází stovky let stará štola.

Je označována jako štola šachty sv. Františka. Dříve se tam těžilo stříbro. Důlní chodby se nyní zasypávají. Tím dochází ke změnám cest proudů vody. To mohlo k propadu země také přispět. Daleko široko jde o nejhlubší propad. Zůstala po něm 46 m hluboká díra.

Před více než sto lety se v této obci stala podobná událost u statků s popisnými čísly 1 a 2. Tehdy zasypali obyvatelé díru zeminou. Tentokrát řešila situaci Státní báňská správa ČR.

Ta se mimo jiné řídí zákonem o ochraně a využití nerostného bohatství (tzv. horní zákon) a zákonem o nakládání s těžebním odpadem. V úvahu připadalo několik možných řešení: zaklopení betonovou zátkou, zpevnění injektáží nebo zaplnění prostorů betonovou či cementovou směsí.

Nejekologičtěji to tedy vyřešili zřejmě sami obyvatelé před sto lety. Z hlediska bezpečnosti a ochrany proti dalším sesuvům by to ale nemusela být nejvhodnější varianta.

Zvlášť, když v této moderní době existují i jiná možná řešení. Na prvním místě je z pohledu báňských úředníků vždy zamezení ohrožení lidí na životech a ohrožení jejich majetku.

Podmáčený svah sjel na rozestavěnou dálnici D8

Rozestavěnou dálnici D8 zasypala sesutá zemina a vytvořila na ní ostrov. Zemina se pohybovala nejdříve rychlostí 20m za jeden den. Později to bylo 10m za den. Podle geologů za to mohl extrémní, déšť, který narušil spodní vrstvu půdy.

Podmáčený svah poté sjel z kopce dolů na dálnici. Podle geologů bylo pravděpodobné, že svah se pohyboval i pod zhotovenou silnicí. Aby zjistili, jak hluboko je půda nestabilní, museli vyvrtat sondy.

Pro vrtné pásové soupravy jsou ale sesouvající se svahy nebezpečné. Proto mohou pracovat nejdříve jen na okrajích sesuvů. Pak je potřeba vyčkat, dokud se pohyb půdy úplně nezastaví. Teprve potom mohou nastat odklízecí práce.

Ještě měsíce po povodních může docházet k sesuvům

Podle odborníků se sesuvy půdy mohou po záplavách objevovat ještě dlouho. Může se jednat o týdny i měsíce. Jakmile se objeví například trhliny v zemi, neměli by se k takovým místům lidé přibližovat a raději ihned zavolat na některou z krizových telefonních linek ČGS: 724 730 954, 724 344 187, 602 270 322.

V takových místech může dojít k náhlým pohybům půdy nebo k vyvracení stromů, upozorňuje ředitel ČGS Zdeněk Venera.