Souvisí povodně se změnou klimatu?

Podle názoru geologa, klimatologa a myslitel Václava Cílka je příčina povodní v přechodu tlakových níží. To není ve střední Evropě nic neobvyklého. Velkou roli při tom hraje celková povětrnostní situace a povaha konkrétního frontálního systému.

Satelitní snímek situace nad střední Evropou, foto: EUMETSAT
Satelitní snímek situace nad střední Evropou, foto: EUMETSAT

Důležité je také množství deštivých dnů a s tím související míra nasycení půdy vodou, množství vody v řekách a přehradách i roční období. Neobvyklé při letošních povodních bylo to, že tlaková níže, která pomalu postupovala nad střední Evropou, zde setrvávala poměrně dlouho a objevovaly se neustávající přívalové deště.

Změny klimatu mohou danou situaci zhoršit. Klimatologové provádějí analýzy z dlouhodobého hlediska. Shromažďují při nich data a sestavují statistiky. Zajímají je počty teplých a studených vln, srážkové úhrny v určitém období apod. Vše pečlivě zaznamenávají a poté vyhodnocují určitý trend počasí. Zatím tedy není možné s jistotou tvrdit, že by klimatické změny měly přímý vliv na vznik letošních povodní, ale mohly k nim do jisté míry přispět.

Dle zjištěných jevů lze předpokládat, že se Evropa nyní nachází v období povodňového neklidu. Ten může trvat dalších 20-30 let. Lidé ze záplavových oblastí by se na to měli připravit a počítat s výskytem povodní častěji, než tomu bylo v minulosti nebo se raději přestěhovat. To ovšem neznamená, že by se měly stát povodně běžným meteorologickým jevem.

Prognózy odborníků jsou zatím nejisté. Je možné, že v následujících desítkách let se budeme setkávat s extrémními jevy počasí častěji, než tomu bylo dříve. Vše je závislé na celkových povětrnostních podmínkách.

Václav Cílek považuje letošní povodeň z dlouhodobého hlediska za průměrnou. Byly při ní naměřeny průměrné průtoky vody a průměrné množství srážek. Vylití řek z břehů podle Cílka zapříčinilo hlavně nedostatečné prohrábnutí koryt po povodních v roce 2002, která na mnoha místech zůstala ucpaná.

Nepromyšlené zásahy do krajiny také významně přispívají ke vzniku záplav. Díky nim půda ztrácí svou maximální absorpční schopnost. Jako příklad Cílek uvádí napřimování toků, pěstování smrkových lesů na velkých plochách, absenci mezí a rozptýlené zeleně, betonování krajiny, v níž pak nemohou žít žížaly, které kypří půdu a tím zlepšují schopnost půdy vstřebávat vodu.

Václav Cílek varuje, že i díky těmto prohřeškům proti přírodě může přijít v následujících 20 letech mnohem horší potopa, která by mohla být opravdovou katastrofou.

Hlinomaz, Orgo-net.cz
Sdílet:

5 komentářů: „Souvisí povodně se změnou klimatu?

  • 18. 6. 2013 (15.30)
    Permalink

    hariprasad: „Zatímco ohledně globálního oteplování stále nejsou jasné příčiny a důsledky.“ Neopakujte laskavě nastokrát vyvrácená klišé a nepravdy a začněte se laskavě zajímat o klimatologii jako vědu. Papouškovat nesmysly umí každý nedouk. Samozřejmě, že jak příčiny tak důsledky jsou známy velmi dobře. Stačí se zajímat.

    Reagovat
    • 18. 6. 2013 (19.09)
      Permalink

      A slyšel jste o té nové teorii, podle které by za to možná mohly moct freony?

      Když má oteplení způsobovat CO2, kde se před stovkami tisíc let vzalo takové velké nožství, které bylo schopné způsobit oteplení? Aby bylo možné dosáhnout těch dnešních >400ppm, museli jsme pálit skoro dvě století fosilní paliva, a to ještě docházelo k depozicím v rostlinách.

      Znám jediný zdroj, který by byl schopný dosáhnout takového nárůstu, sopky, lesní požáry jsou lehce nesmyslné, protože by jednak musely být gigantické (bylo kdy vůbec v jeden moment na celém světě dost uhlíku v rostlinách, aby to odpovídalo uhlíku spálenému námi?) Jen pro zajímavost byla nalezena nějaká taková korelace, nebo to někdo snad alespoň zkoušel?

      Pokud by se nenašela takováto korelace a pokud by se nenašla ani korelace mezi kataklizmatickým lesním požárem (dle sedimentů), kde by objem uhlíku ze dřeva odpovídal potřebnému množství CO2, musíme se dívat jinam a jinak.

      Teoreticky je mořná ještě přeměna dusíku v radiouhlík, ale to by se po takových dávkách záření musely najít i jiné stopy, hlavně by se dneska ten uhlík možná ani už nenašel.

      Dal někdy někdo dohromady model, který počítá všechny vlivy? Byla vzata v úvahu naše činnost, zvýšená absorbce energie zástavbou, odlesnění, desertifikace, znečištění severní polární čepičky spadem z amerického průmyslu a tím poměrně velké urchlení tání. Model, do kterého bude započtena i vodní pára, oxidy dusíku, methan (jen ten je 20x silnější, než CO2)

      Vím, že to bude znít dost zvláštně, ale započítali jsme i náš energetivcký přispěvek? Odpadní teplo motorů, elektráren, strojů? Zmařenou energii z brzd?

      Podle mne známe nepochybně důsledky, to ano, ale příčiny, skutečné příčiny zatím nemusíme přesně znát. Celé klima planety je systém natolik složitý, že má snad více proměnných, než je v republice lidí. Co se může jevit nějak, v skutečnosti může být naprosto jina, možná dokonce některé zaměňujeme a nevíme o tom. Vezměme si jenom dosah tepelných ostrovů, vždyť v některých částech světa tvoří jeden gygantický ostrov, který splývá.
      Každý člověk představuje asi 100W tepelného výkonu (klidu), to máme jen z nás 700 000 000 000W, tj. 0,7TW tepelného výkonu, k tomu musíme přičíst ještě všecen život, rozhodně jsou teď nejvyšší stavy dobytka a domácího zvířectva v historii, existuje nějaký kvalifikovaný odhad, kolik by existovalo zvířat v přirozeném prostředí? Kolik dalších TW to představuje?
      Jenom dnes jsme do této hodiny spotřebovaly asi 344 000 000MWh, většina jí skončí jako teplo, to představuje 344TWh, což je 1238,4PJ, to je dost energie pro ohřátí 296km3 vody o 1°C, ročně se tak může ohřát (počítáno bez vyzařování etc.) 108040km3 vody. Je to sice jakoby málo, ale i toto se někde MUSÍ projevit a to máme spočtenu jen energii spotřebovanou stroji a jsem to podhodnotil, do teď (cca 5minut) to narostlo skoro na 346 000 000MWh
      http://www.worldometers.info/cz/

      http://www.worldometers.info/cz/

      Reagovat
    • 19. 6. 2013 (14.38)
      Permalink

      Vědec nejsem, a už vůbec ne v oboru klimatologie, ale z toho co čtu se ani vědci neshodnou. Klima se mění, to je zřejmé, ale kromě tohoto prostého konstatování se nedokážou shodnout prakticky na ničem. Někteří zastávají názor, že jde dočasný výkyv, jiní tvrdí, že za oteplování může člověk a někteří zase zastávají názor, že toto období je předzvěstí příchodu další doby ledové (a i ti se přou o to, jestli je to zaviněno člověkem, nebo jde o přirozený cyklus). Dokonce nepanuje shoda ani v tom, jestli žijeme v glaciálu (doba ledová neskončila a jde jenom o abnormální odchylku), nebo i interglaciálu. Vy jste klimatolog a máte v tom jasno?

      Reagovat
  • 18. 6. 2013 (13.40)
    Permalink

    Zatímco ohledně globálního oteplování stále nejsou jasné příčiny a důsledky, u lokálních záplav je situace skutečně dost dobře zmapovaná. Půda na polích je ujezděná, takže žížaly (hlavní tvůrci humusu) jí těžko provzdušňují, takže použijeme umělá hnojiva a pesticidy, aby to oslabené rostliny přežily, čímž ještě více zdecimujeme žížaly. Meze a orba po vrstevnici mohou také výrazně zpomalit odtok vody při průtrži. Po bolševikovi jsem se domníval, že se začnou meze trochu obnovovat. Bohužel opak je dost často pravdou. Zmizely i tam, kde v podobě přístupové cesty byly (rozorali už i cesty).

    Reagovat
  • 18. 6. 2013 (11.32)
    Permalink

    Nezbývá než souhlasit. Povodně začínají pomaličku v lesích a na polích, neviditelně a jen málo lidí jim tak věnuje pozornost. Že se pak řeka vylije z břehů a devastuje je jen důsledek neschopnosti krajiny vodu zadržet.

    Reagovat

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.