Souvisí povodně se změnou klimatu?

Podle názoru geologa, klimatologa a myslitel Václava Cílka je příčina povodní v přechodu tlakových níží. To není ve střední Evropě nic neobvyklého. Velkou roli při tom hraje celková povětrnostní situace a povaha konkrétního frontálního systému.

Satelitní snímek situace nad střední Evropou, foto: EUMETSAT
Satelitní snímek situace nad střední Evropou, foto: EUMETSAT

Důležité je také množství deštivých dnů a s tím související míra nasycení půdy vodou, množství vody v řekách a přehradách i roční období. Neobvyklé při letošních povodních bylo to, že tlaková níže, která pomalu postupovala nad střední Evropou, zde setrvávala poměrně dlouho a objevovaly se neustávající přívalové deště.

Změny klimatu mohou danou situaci zhoršit. Klimatologové provádějí analýzy z dlouhodobého hlediska. Shromažďují při nich data a sestavují statistiky. Zajímají je počty teplých a studených vln, srážkové úhrny v určitém období apod. Vše pečlivě zaznamenávají a poté vyhodnocují určitý trend počasí. Zatím tedy není možné s jistotou tvrdit, že by klimatické změny měly přímý vliv na vznik letošních povodní, ale mohly k nim do jisté míry přispět.

Dle zjištěných jevů lze předpokládat, že se Evropa nyní nachází v období povodňového neklidu. Ten může trvat dalších 20-30 let. Lidé ze záplavových oblastí by se na to měli připravit a počítat s výskytem povodní častěji, než tomu bylo v minulosti nebo se raději přestěhovat. To ovšem neznamená, že by se měly stát povodně běžným meteorologickým jevem.

Prognózy odborníků jsou zatím nejisté. Je možné, že v následujících desítkách let se budeme setkávat s extrémními jevy počasí častěji, než tomu bylo dříve. Vše je závislé na celkových povětrnostních podmínkách.

Václav Cílek považuje letošní povodeň z dlouhodobého hlediska za průměrnou. Byly při ní naměřeny průměrné průtoky vody a průměrné množství srážek. Vylití řek z břehů podle Cílka zapříčinilo hlavně nedostatečné prohrábnutí koryt po povodních v roce 2002, která na mnoha místech zůstala ucpaná.

Nepromyšlené zásahy do krajiny také významně přispívají ke vzniku záplav. Díky nim půda ztrácí svou maximální absorpční schopnost. Jako příklad Cílek uvádí napřimování toků, pěstování smrkových lesů na velkých plochách, absenci mezí a rozptýlené zeleně, betonování krajiny, v níž pak nemohou žít žížaly, které kypří půdu a tím zlepšují schopnost půdy vstřebávat vodu.

Václav Cílek varuje, že i díky těmto prohřeškům proti přírodě může přijít v následujících 20 letech mnohem horší potopa, která by mohla být opravdovou katastrofou.

Hlinomaz, Orgo-net.cz
Sdílet: