Nádherné švýcarské koupaliště se obejde bez chemie

Najít dobré koupaliště není jen tak. A v době letních veder se za informace o dobrém koupání platí zlatem. Ve švýcarském městečku Riehen mají naštěstí jasno: architekti ze studia Herzog & de Meuron jim před třemi lety připravili přírodní koupaliště na míru. Unikátní není jen překrásným výhledem na masiv zasněžených Alp, ale hlavně tím, že se zcela obejde bez chloru a „bazénové“ chemie.

Tento požadavek ostatně město, které po nějaké formě veřejného koupaliště toužilo už dlouhou dobu, vzneslo před dlouhou dobou. A současně s tím i zamrazilo drtivou většinu podaných projektů. Je totiž těžké udržet kvalitu vody v místě, které by mělo v sezóně navštěvovat okolo dvou tisícovek plavců denně. Je to komplikované, ale nikoliv nemožné, což dokazuje i celý Naturbad Riehen.

Herzog & de Meuron patří mezi světově proslulá architektonická studia. Jejich jméno si získává zvuk převážně strhujícími a velkolepými projekty, jako například výstavbou „plachetnice“ Elbphilharmonie v hamburském HafenCity, tokijským centrem Prady nebo rozšířením Tate galerie v Londýně. Skoro by se mohlo zdát, že zakladatelé studia, Pierre de Meuron a Jacques Herzog, nemají o malo-kapacitní zakázky zájem.

Ale protože Švýcarsko je jejich domovem, neváhali a přispěchali i s návrhem pro Riehen. Není bez zajímavosti, že za pohotovu rychlostí vypracování projektu stál jeden fakt: oba architekti totiž projekt přírodního bez-údržbového koupaliště společně vypracovali už v roce 1979.

I když to oficiálně nepřiznali, byla celá situace šitá na míru právě městu Riehen. Na začátku osmdesátých let ale nebyl o podobné projekty zájem, a tak si šanony s dokumentací musely na svůj čas počkat. Přes třicet let ale neubralo celému pojetí vůbec na síle, naopak. Naturbad Riehen jednoduše dozrál.

Pointou celého projektu je minimalizace zásahu do krajiny během vlastního provozu koupaliště. Jistě, nechybí tu šatny a převlékárny, usnadněný přístup do vody, vyčlenění částí pro zdatné plavce i míčové vodní hry, dřevěná mola a brouzdaliště.

Vše, jako na normálním veřejném koupališti (pokud pomineme, že to v Riehenu je částečně zasazeno do „lesa“ a kolem stojí dvoutisícové vrcholky hor). Důležitý je ale systém přirozené filtrace vody, který se stará o to, aby hladina byla průzračně čistá, i když do ní pere slunce.

Herzog & de Meuron využili přirozeného odtoku vody, vybudovali systém přehrazení a nádrží, a zajistili i protiproudou smyčku. Ta zajišťuje, že voda odtékající z koupaliště projde cyklem přečištění, a může se vrátit nazpět.

Na začátku čistírny vody je úsek, který vodu odmašťuje a chytá větší pevné nečistoty, jako například lidské vlasy a vlákna z šatstva. V dalším bodu putuje voda do „regeneračního úseku“.

Tady se kořeny splývavých rostlin, leknínů, ďáblíků a rákosin postarají o chemické přečištění vody. Vegetace absorbuje do svých těl jak látky chemické, tak i bakterie. Pak už stačí jen přečištěnou vodu nad limit instalovaného přepadu vrátit zpět do do jezera-koupaliště. Hladina je čistá jako zrcadlo, a přitom nikde necítíte chlor.